Marinette's POV
Ležím teď ve své posteli a myslím na událost, co se stala před pár hodinami.
Právě teď je 23:00 a Tikki spí na malém polštářku na druhém konci postele, který sem jí tam dala.
Je to fakt zvláštní... Otevřu krabičku, vezmu náušnice a vyletí malá kwami, co vám řekne, že vás promění na berušku.
Proud mých myšlenek vyrušilo náhle rozsvícení obrazovky mého mobilu.
Odemkla jsem ho a vyskočilo na mě upozornění z Messengeru.
Zpráva od Alyi.

Alya Césaire: Hej, holka! Spíš už?!

Marinette Dupain-Cheng: Ne...

Alya Césaire: Super, hele chtěla jsem se zeptat, ty máš ráda jenom wolf's rain nebo celkově anime??

Marinette Dupain-Cheng: Celkově anime.

Alya Césaire: Super! :D

Marinette Dupain-Cheng: Je tohle jediný důvod, proč jsi mi napsala?

Alya Césaire: No... Vlastně jo! :') No nic. Já už jdu spát. Dobrou, Mari! :D

Marinette Dupain-Cheng: Dobrou.

To bylo divný.
Ale radši to nebudu řešit. Zítra je sobota a já nemusím vstávat do školy ani nic dělat, takže alespoň něco pozitivního.
Po pár epizod jednoho anime na mě začal upadat spánek, takže jsem zhasla mobil a šla spát.

Druhý den jsem byla, nevím proč, probuzena poklepáváním na rameno v devět hodin ráno.
Co to je za trestný čin?! Vždyť je sobota!
Naštvaně jsem se podívala na osobu, která mě budila v tento nechutný čas na vstávání. Byla to moje mamka.
Omlouvně se na mě usmála.
„Promiň, že tě budím, Marinette, ale potřebovala bych, aby jsi mi došla koupit něco. Já vím, že je sobota, ale já do obchodu jít nemůžu. Tvůj otec teď někam jel a já nemůžu nechat pekárnu bez dozoru a navíc tam ještě něco peču. Tady máš seznam věcí, prosím zkus co nejrychleji vyrazit, děkuju,“
doznakovala a slezla z mé postele.
Ugh. To nám ta sobota hezky začíná.
Tak počkat- Tikki! Pane bože snad neviděla Tikki- Kde je Tikki?!
V tu chvíli mi přiletěla před nos malá beruščí kwami.
Okamžitě jsem si oddychla, že se stihla schovat.
Přiletěla blíž a dotkla se mého čela.
„Dobré ráno, Marinette! Chceš abych šla s tebou? Mohla bys mě schovat třeba do tamté malé taštičky!“
„Nemusíš, Tikki, já to zvládnu.“
„Ale pro bezpečnější pocit! Navíc už je to dlouho, co jsem byla venku. Prosím, Marinette!“
„Tak dobře....“
Tikki se šťastně usmála a letěla pro malou taštičku přes rameno, kterou položila přede mě na postel.
Povzdechla jsem si a vstala jsem. Šla jsem směr koupelna, kde jsem si vyčistila zuby. Poté se rychle oblékla a učesala. Popadla peníze a tašku s Tikki, která tam už byla zalezlá a vyrazila jsem.

Nákup. Něco co dělá každý. Zcela běžná věc, ovšem pro mě jisté peklo.
Prosprintovala jsem to mezi regálama a vzala všechno na seznamu.
Nákup jsem šla zaplatit k pokladně, dala do tašky a konečně jsem mohla jít domů.
Vyšla jsem z obchodu a chtěla jít směrem naší pekárny, když v tom mi někdo poklepal na rameno.
Otočila jsem se a spatřila tu husu z mojí třídy, Chloé.
Měla naštvaný obličej a nejspíš, podle grimasy obličeje, křičela.„Co si to dovoluješ mě ignorovat, když na tebe volám?! Taková drzost! Možná bych ti měla uštědřit lekci!“
Vykulila jsem oči hrůzou.
Chloé už zvedala ruku, aby mi mohla dát facku, když v tom sebou cukla a zastavila se uprostřed pohybu.

Dneska jsem se rozhodla nějak vydávat koukám 😂 Ještě dnes by měla vyjít ještě jedna kapitola Miraculous group.

A mám krizovku: jsem líná napsat si normální bio... mám to napsat nebo se na to vykašlat? 😂