,,Takže maličká, chci aby jsi mi pomohla s jistou věci." Začal pomalu a kochal se jak to Verone slušelo. ,,Pomůžeš mi v hledání jedné ženy. Je to prý zlá čarodějnice. Posila mě za ní Odin, ale já nechci jít sám. Takže co kdyby jsi šla se mnou?" Stála u okna a uvažovala Loki k ní přistoupil a vzal její bradu mezi ukazováček a palec. Díval se ji do očí, aby v nich mohl číst, ale místo toho se v nich utápěl. ,,Za jakým účelem se tam vydáme?" Dala mu ruku pryč a doslova hi obešla. ,,Chcete od ní informace, problém je však v tom že si je musíš vyhádat. A s informacemi i svůj život." Odpověděl jí a cítil se uražen, že mu dala ruku pryč.

,,Dobrá. Vezmu si tašku a pojedeme." Oblékla si kabát a přes rameno si hodila svou brašnu. A s Lokim v patách odešla ven k osedlaným koním.

Vyjeli s Asgardu a projížděli jarní krajinou, vzdálené hory byli jako panorama, velmi krásné. A první jarní květiny jim sem tam lemovali cestu. Za dvě hodiny se dostali do horské uličky, mezi skalami. Jeli vedle sebe a Verona si vychutnávala čerstvý vzduch a pohled ze sedla. Loki uvažoval nad tím jak si tu tajemnou cizinku získat, ale na nic nepřicházel. Ze začátku to vnímal pouze jako nějakou hru, ale od doby co spolu tančili věděl, že je tam něco co si nechtěl připustit.

,,Neřekl jste mi o jaké informace jde? A proč zrovna já?" Vytrhla ho z myšlenek a on se na ní otočil. ,,Jde o Frigg, ona mu je nechce říct. Tak se spoléhá na čarodějnici. Já osobně však pochybuji že ona něco bude vědět." Odmcel se a zadíval se na cestu před sebou. ,,A ty jsi se mnou protože jsi chytrá, řekl bych chytřejší než ostatní z tvých."

Opět jeli mlčky, až dorazili k jedné vesnici na kraji Jötunhaimu. ,,Je tu krčma a dokonce se tu dá přespat. Vzhledem k tomu že se stmívá tak by bylo vhodné, aby jsme prespali tam. Trvalo by než by jsme rozdělali oheň." Pověděl když koně zastavili.

,,Počkejte já, ale nemám čím-" ,,O to se nestarej, já jsem je vzal." Slezl z koně a když uviděl že Verona dělá to samé. Ihned jí šel pomoct. Vzal jí za pas a pomohl jí dolů. Stali celem k sobě a on se zadíval do očí. Po chvíli však však odvrátil oči a ona ho obešla aby mohla koně přivázat. Loki udělal totéž a pak společně zamířili ke krčmě.

Krčma byla skoro plná, obrů a čarodějnic a obyvatel Jötunhaimu. Pár si jich šuškalo když si Verona sňala kapuci. I když někteří z nich vypadali nebezpečně, nebála se jich. Věděla že jsou i horší stvoření.

Loki jí chytl za zápěstí a vzal jí k jednomu ze zadních stolů. Počkal až si sedne a posadil se také. ,,Tak co to bude?" Ptala se obryně a zálibně se na Lokiho usmála. ,,Já si dám pivo a něco k jídlu a má dáma si dá? " Tázavě se na ní podíval. ,,Postačí mi voda." Loki se usmál a řekl. ,,Má drahá je skromná, dej ji víno a neco k snědku. "

Obryně odešla a Verona se na něj tázavě podívala. ,,Promiň, ale ten její nakvašený výraz stál za to." Zasmal se a když viděl že Verona také uvolnil se. ,,Proč vlastně chceš domů? "  Chytl jí za ruku a palcem hladil hřbet její ručky.  ,,Týká se to rodinných záležitostí. Máma mi dluží vysvětlení." V tom přišla Obryně a dala jim jejich pití a jídlo a zase odešla.

,,Ach tak, řekneš mi víc než toto?" Napil se piva a otřel si pěnu od úst. ,,Ne. Jsou věci, které neříkám ani nejbližším." Minila a ulomila si kousek chleba. ,,Dobrá všiml jsem si, že je Markéta už skoro v pořádku. Vymyslela si něco?" Usmál se a zakousl se do masa. ,,Ano, ale chce více plánovat." Pověděla a napila se vína. ,,Co ještě víte o té čarodějnici?" Ptala se tentokrát ona. ,,Jen to že žije v horách a že hádanky jsou její oblíbená činnost." Odpověděl  a pokračoval v jídle.

Když dojedli, Loki zařídil pokoj, aby se mohli uložit ke spánku. ,,Měli volný jen jeden." Ozmanil a vystoupali dřevěné schody nahoru. Loki otevřel dveře a nechal Veronu jít jako první. Velká prostorná postel s kožešinami a malý stolek u okna. Víc tam nebylo.

,,Je to tu skromné, ale nám to zatím stačí." Postavil se těsně za ní a sklonil hlavu k jejímu uchu. ,,Jestli chceš vyspím se na zemi a ty si vem postel. Pokud se nebojíš můžu spat s tebou?" Rty se dotýkal jejího ucha a rukou jí rozpustil vlasy. ,,Nemám čeho, nemyslím si že by jste klesl na úroveň nějakého dobytka. Takže klidně světě v posteli. Já toho stejně moc nenaspím." Loki jí kývl na souhlas a šel k židli. Sundal si plášť, opasek, tuniku i boty a hodil to na židli. Pak si jen povolil tkaničky u košile a lehl si do postele. ,,Budete na mě zírat?" Zvedla obočí a se s úsměvem otočil na bok směrem ke dveřím.

Verona si svlékla plášť a svršek šatů, jen spodní košili, která byla průsvitná si lehla vedle něj a zakrýla se kožešinou. Loki se otočil když ucítil tlak na posteli vedle sebe. A viděl jak se překrývá. Ve svitu svíčky viděl pod spodní košilí obrys její postavy. ,,Musím uznat, že jsi ještě krásnější než ve dne." ,,Dobrou noc." Řekla a otočila se na druhý bok.
Než Loki usnul myslel na ní a představoval si snad vše co jde.

Byl prostředek noci a Verona se opět nemohla pohnout. Jako by jí něco drželo ruce.

,,Kdo jsi?" Ptala toho stínu. ,,Tvůj táta, maličká." Odpověděl stín. Ukázal rukou na dveře, Verona je otevřela. Viděla tam tátův psací stůl. Táta seděl za ním a náhle se ním zjevil stín a ten ho stal pryč. Verona křičela, ale neslyšel jí, chtěla jít dovnitř.....

,,Verono! Verono!" Třásl s ní Loki, aby ji vzbudil. Verona se zvedla do sedu a Loki jí objal. ,,Klid byl to jen sen." Tisil jí ustaraným hlasem. ,,Omlouvám se." Trošku se odtáhla a Loki jí palcem otřel slzy. ,,To nic. Zkus ještě usnout." Pustili se a Verona se otočila na svou stranu.

Loki se k ní pritulil a objal jí že zadu kol pasu.  ,,Zůstanu u tebe. " Řekl a usnul vedle ní.

Ráno se jako první probudil Loki, odtáhl se a díval se na to jak spí. Byla krásná až moc. Nechtěl, ale musel jí vzbudit.

,,Dobré ráno přeji. Půjdeme, Musíme dál maličká." Chtěl jí pohladit po vlasech, ale neopovážil se. O čem se jí zdálo?  Co jí starší ve snech?

Verona se zvedla z postele a přešla ke stolu. Ta obryne jim dala na stolek lavůrek s vodou. A tak ho Verona použila. Otrela se do malého hadříku a oblékla si šaty a kabát. Vlasy si sčesala do neupraveného drdolu. Loki jí pozoroval skrz kouř své své dýmky a přemýšlel.

..........

Nasedli do sedel a odjeli přímo k horám.  Cesta jim měla trvat ještě dva dny. ,,Mimochodem chtěl jsem se tě zeptat už ráno. Ale co se ti stalo? O čem se ti zdálo?" Verona přemýšlela než mu Odpověděla na jeho dotaz. ,,Byl to jen zlý sen. A děkuji. " Poprvé za celý den se na něj podívala.

,,Maličká podívej chápu že mi nedůvěřuješ, ale včera v noci-" ,,Prosím nemluvme o tom." Zvedla ruku do gesta, které znamenalo že se o tom nechce bavit.

,,Slyšela jsem, že brzo se budou Magdaléna a Marek brát? " ,,Ano mám jim jít Magde za svědka. Jen spíš nevím jak se to dělá tady." Pokrčila rameny a Loki zabocil do prava a ona za ním. ,,No oddá je Vár, bohyně sňadků. A zbytek se už jen slaví. A co ty chceš se někdy vdát?" Usmál se a zastavil u řeky. ,,Já se vdát zatím nehodlám, mám ještě spoustu věcí k řešení." Chtěla slezt z koně, ale Loki jí opět pomohl dolů.

,,A není to škoda? Taková pěkná žena by neměla dlouho zůstávat sama." Námítl a posadil se na kámen, který byl u řeky. Vyndal z brašny malý drátek a vlasec. A navíc pár provazů. ,,Děkuji, že mi takhle lichotíš, ale rozhodně nejsem zase tak pěkná, jak si myslíš." Zaujalo jí co dělá s těmi provázky. ,,To si myslíš jen ty." Odmlčel se a položil spletené provázky na zem. Poposel k ní. Stal na dva krůčky před ní. ,,Oči jako to nejmodřejší jezero, jaké jsem kdy viděl. Tvář jako obrázek, rty jako poupě od růže. A vlasy jako měď. Ani nevíš jak moc krásná jsi protože to sama nevidíš." Šel k ní pohladil jí po tváři, díval se ji do očí. Pootevřel rty a na sucho polknul.

,,Ale no tak Loki, co to zkoušíte?" Naklonil se k jejím rtům a zašeptal. ,,Alespoň jednou bych chtěl zkusit políbit tě." Než stačila něco namítnout a nějak zareagovat jí přitiskl své  rty na ty její. Polibek to byl jen krátký a vahavý. Ale i tak to s Lokim dokonale hnulo. Odtahl se a čekal na reakci. ,,T-tohle se nebude opakovat. Jste ženatý, takže ne. A i kdyby jste nebyl nešlo by to." Obešla ho a posadila se na kámen. Loki jí pozoroval a měl pocit jakoby mu srdce chtělo, vyskočit a utéct k Veroně.  ,,Naučíte mě jak ty sítě splést?" Pověděla Verona a on se jako zkamenělý se posadil vedle ní. ,,Když mi to podas tak ti to ukážu. Omlouvám se pokud jsem tě nějak urazil." Odmlčel se a vzal její ručku do svojí. Dal jí tam malý háček do druhé jí dal nedodělanou síť.

Spletli jí skoro celou a pak ji Loki nechal ať to zkouší sama. Seděl vedle ní a přemýšlel, jaké by to asi bylo kdyby byl s ní? Tuhle myšlenku, ale rychle zahnal. Je to přece Loki, bůh lstí a podvodů. Jak by ho mohla dostat nějaká žena. Ale i tak si to musel připustit, ona ho opravdu dostala do sítě, že které neviděl cestu ven a ani mu to nevadilo.

Přisunul se k ní blíž. Jednu rukou jí hladil po zádech a ona to ani nepostřehla. ,,Takhle je to správně?" Ukázala mu to a on přikývl. ,,Ano, jsi učenlivá." Loki se zvedl a nahodil udičku, Verona mezitím rozdělala oheň.

Po večeři šla Verona spát a Loki chvilku uvažoval. Přemýšlel co má tajemství o čem se jí v noci zdá? Co se stalo? Volala že snu na svého otce, ale proč na něj?

......

Ráno bylo deštivé a tak si přes sebe Verona hodila kapuci. Loki tvrdě spal, a tak ho šla vzbudit. Včera jí říkal že jsou už jen půl dne od cesty k čarodějnici tak by si mohl trochu pohnout.

Trochu ho šťouchla do ramene a on opět vysadil dýku a strhl jí pod sebe. ,,Už zase?"  Zeptala se že smíchem a dešťová kapka z Lokiho čela jí stekla na obličej. Loki dál dýku pryč, ale jinak se nehl ani o píď. Verona ho chtěla odstrčit, ale on se nenechal a místo toho, aby slezl jí pohladil o tváři. ,,Promiň maličká." Políbil jí na tvář a slezl. Pomohl jí vstát a zastrčil si dýku do pouzdra.

Verona se vyhoupla do sedla a Loki udělal totéž a vydali se cvalem blaťivou cestou k čarodějnici.

Půl dne uplynulo rychle. Dorazili k starému domku a slezli s koní, které uvazali u plotu. Loki vešel do vnitr jako první a hned za ním Verona. ,,Vida, Vida , kdo to sem zabloudil? Ach ano Odinuv přítel i nepřítel Loki a jeho krásná společnost. Proč pak Vás všeotec ke posílá?" Čarodějnice vstoupila že stínu, byla to černovlasá shrbená žena, se svrašťelým obličejem. ,,Chtěl by vědět důvod příchodu našich hostů. Jeho chotí mu to nechce říci." Pravil Loki a stále stála před Veronou.

Čarodějnice mu však nevěnovala žádnou pozornost. Dívala se na Veronu. Usmála se a řekla. ,,Ach vím kdo krásná společnost je. Dcera padlého démona, vyhnaneho z pekla a budoucnost Lo-" ,,To náš nezajímá, chceme vědět to na jsem se ptal." Zastavil jí Loki a ještě s větším zájmem pohlédl na Veronu.

,,No tak na to by se měl, ale opravdu zeptat své ženy. Protože ta o tom ví nejvíc. Já o tom nevím zhola nic." Mavla rukou a dívala se na Veronu. ,,A moje milá kdyby jsi jen věděla co tě čeká. A kdo o tebe stojí. Ten nejhorší a přesto tobě neublíží." Verona se na čarodějnici podívala. ,,No ale pokud chcete živí odejíti, musíte hádati. " Odmcela se začala s první hadankou. ,,Jsem a nejsem, počítám a nevím kolik, utíkám a nevím kam. Co jsem?" Loki se zamyslel a Verona hned na to Odpověděla. ,,Odpoved je čas." Čarodějnice se usmála a pokračovala.

,,Bere si každého bez rozdílu. Pana i chudáka. Kdo je to?" Verona opět Promluvila rychleji než Loki. ,,Smrt." Čarodějnice přikývla a ještě více se usmála nad tím jak Verona rychlá.

,,No dobrá, dobrá dnes jsem bez večeře. Ale to nevadí. Vyřiď Všeotci že nejvíc o tom ví Frigg. A teď zmizte." Mavla rukou a pak oba odešli.

Nasedli na koně a jeli večerním lesem, pak zastavili u jedné malé pukliny ve skále a a tam se utábořili. Verona šla po večeři spát, aby zítra byla připravena na cestu.

Když se ráno probudila uviděla u sebe malou mističku udělanou z listí a v ní lesní jahody. Loki seděl u ohně a díval se do něj. ,,Dobré ráno, Verono." Pozdravil jí a pokračoval rozhrabovani uhlíku. ,,I vam přeji dobré ráno. Vemte si." Vstala vzala mističku, došla k němu a nabídla mu z ní. ,,Děkuji." Poděkoval a jednu si vzal. Ona se posadila vedle něj a Loki neustále pohled stáčel k ní.

,,Děje se něco jste dnes nějak zamlklý tedy už od doby co jsem vás odmítla?" Položila mu ruku na rameno a on se pod jejím dětském napnul. Byl pro něj spalující, ale zároveň tak úžasný. ,,Myslel jsem že se o to nebudeš zajímat. " Podívala se jí do očí a pohladil jí po jemné tváři. Pak ji vzal bradu mezi palec a ukazováček. Naklonil se a opřel si čelo o to její. ,,Loki, prosím. Máte ženu-" Loki jí přerušil polibkem.

Prvně jí políbil váhavě a jeho tep se zrychloval. Nikdy ani se Sigyn toto nezažil. ,,Čím jsi mě očarovala, proč mě to k tobě tak táhne? Tvé oči, tvé rty, tvá tvář. Co je to, co mě k tobě táhne?" Ptal a  znovu než stačila něco říct jí políbil tentokrát hltavěji. Verona se rukama oprava o jeho hruď a spolupracovala.

Ano odmítala ho a to jen protože se bála   citu, který snad cítila také. Prsty mu zamotala do vlasů a lehce zatáhla. Lokimu se zrychloval dech a nachvili přerušil polibek a své rty přesunul na její krk. Pomalu ji rozvázal tkaničku, která svazovala její výstřih. Na chvíli přestal, aby se nadechl. Ona si obkročmo na něj sedla. Přitáhla si jeho obličej a políbila ho. On jí strhl pod sebe a pohladil její odhalené lýtko.

Ovšem po chvíli polibků ho od sebe odstrcila. ,,Ne, ne.. Tohle nemůžu. Je mi to líto, omlouvám se." Pověděla a vstala že země. Loki vstal a pohladil po ramenou. ,,Nevadí,  já si počkám. Stojíš mi za to." Políbil jí na tvář a šel osedlat koně.

..........................

Byl to skoro týden co se vrátili do Asgardu. Verona se mu snažila vyhýbat i když věděl že se s ním bude muset setkat. Loki se jí naopak snažil co nejvíc vyhledávat, ale moc nepochodil. Každé ráno měla za oknem fialky nebo kopretiny a nebo malý dárek. Posílala je zpět, ale stejně měla každé ráno jiný dárek.

,,Hele vy dva jste spolu něco měli?" Ptala se jí v den svoji svatby Magda. ,,Skoro, ale já jsem ho odmítla. " Odpověděla a dal jí zapletala vlasy.

,,Já se vám do toho nechci plést, ale třeba tě má opravdu rád jinak by se tak nesnažil." Namitla Magda a vstala že židle. ,,Paní to je dokonalé, mohla by si se tím živit." Dívala se do zrcadla na drdol udělaný ze tří copu, se zapletenými perlami. ,,Na Lokiho si dej pozor není to dobrý člověk." Povedela Vár bohyně sňatků. ,,Ano od něj raději ruce pryč. I když je pravda že když chtěl dostat jinou ženu tak se takhle nikdy nechoval. " Námítla Sif, Torova manželka.

,,Já s ním ani nic mít nechci. Jen mi dluží laskavost jinak nic." Odpověděla Verona a podala Magde náramek. ,,U nás má mít každá nevěsta něco starého, něco nového a necoo půjčeného." Vysvětlila bohynim, které se divily proč jí dává svůj naramek.

K večeru, když bylo po obřadu a slavilo se v plném proudu. Verona po chvilce odešla na trošku vzduchu. Byl to krásný teplý večer a obloha byla jasná a plná hvězd.

Verona si vychutnávala cigaretu a přemýšlela kdy zajde za Lokim. Nemusela přemýšlet dlouho, protože Loki stal přímo za ní.

,,Dnes ti to moc sluší." Řekl jí ale pořád stal asi metr za ní. ,,Děkuji" Odpověděla a otočila se k němu. ,,Nikdy jsem nepotkal ženu jako jsi ty. Nikdy ani se Sigyn jsem necítil to co s tebou. Já jsem do tebe-" ,,Lžete Loki." Skočila mu do řeči. ,,Lžete, už ani sám nedokážete rozeznat co je pravda. A navíc jste opilý takže nemáme o čem." Byla krůta, ale ani to ho neodradilo. ,,Kdy chceš vyrazit do vašeho světa?"  Ptal se, měli dohodu a on jí chtěl dodržet. Chtěl aby věděla že se na něj může spolehnout a že mu může věřit.

,,Zítra ráno." ,,Dobře čekej u řeky u toho dubu." Pověděl jí a šel k ní blíž. ,,Odpusť ale nemohu si pomoci." Pověděl a políbil jí a pak odešel pryč.

Druhý den ráno Verona stála pod dubem a čekala na Lokiho. Nemusela čekat dlouho. ,,Buď zdráva. " Pověděl když přišel.

,,I ty buď zdráv." Loki se usmál že ho taky ráda vidí. ,,Musíme ockat do večera. Tedy vyrazime v noci, ale teď se musíme ztratit. " Odmlčel se a přišel k ní blíž. ,,Můžeme se schovat u mě v jednom domě, kde jsem přespával když jsem tady pořádně nebydlel."

Šli lesem až k malému domku. ,,Tady odtud se dostaneme do vašeho světa, ale musíš mi dát přesný popis kam chceš."  Zastavil a otevřel dveře. Vešel jako první a hned za ním ona.

Verona mu vše vysvětlila a on přikývl. Pak položil dvě svíce jednu bílou a druhou černou u dveří. A začal zaříkavat. Dveře se otevřeli a ní se naskytl pohled na jejich zahradu. ,,Ehm.. To je úžasný." Loki sledoval její úžas a pak ji vzal za ruku a provedel portálem.

....

Loki si prohlížel zahradu byla krásná, býk tam malý záhonek se zeleninou a chlívek s jednou kozou. Skoro žádná práce. Ale z vyprávění věděl že většina věcí dá koupit v supermarketu. I když nevěděl co to supermarket je.

,,Tak vítej u mě doma." Pověděla mu a vykročil vpřed. Loki šel za ní a ona otevřela zadní vchod domu. Když vešli dovnitř ucitili vůni nějakého sladkého jídla.

Šli rovnou do kuchyně kde právě její matka vařila oběd. ,,Ahoj mami." Pozdravila jí Verona a její matka se lekla a vyklouzla jí z rukou mísa. Otočila a její oči se zaplnili slzami. ,,Holčičko moje." Vpadli si do obětí a její matka jí políbila na tvář. Loki se nad tím usmál.