Došli k vůdci trolů, který byl ohromný.  Ten se zvedl a poklonil se bohům oni jemu také. Na sobě měl ochraně věci a na zádech mu rostli tři houby. Jeho obličej byl svrašťelý a oči zelené jako brčál. ,,Co si všeotec žádá?" Zeptal se posadil a přizval je, aby si sedli k jeho ohni. ,,Přišli jsme urovnat náš spor. A omluvit se za případné stráty." Začal Loki zlehka.

,,Urovnat spor? Hm.." zopakoval vzal kámen a kousl do něj. ,,Vraťte mi syna a vše bude dobré. Vím že žije, ale není tu." Pravil trol a odhodil kámen pryč. ,,A kde by měl být?" Ptal se Loki zaraženě. ,,To by měla vědět tamta maličká." Odpověděl trol a ukázal na Veronu.

Verona věděla kde je, ale jednoduší by bylo svést jeptišku. ,,Najdu ho oni zatím mohou zůstat tady." Řekla zvedla se a odešla. Trol souhlasně zabručel a Loki na Veronu zaraženě hleděl.

Verona šla někam kde ji nikdo neuvidí, vzala klacík a vysílá do země ornamenty.  Stoupla si do prostřed a pro sebe si mumlala zaříkadlo.

Po chvíli se hi zjevila Lilith. ,,Co si zadáš?" Ptala se jí a Verona zvedla hlavu a podívala se jí do očí. ,,Má paní, prosím o navrácení trola za duši někoho kdo to způsobil." Pravila a Lilith překvapeně zamrkala.

,,Hm.. Vrátím ti ho, to budu moje pomsta Jitřenkovi. Za tu nevěru. A tu, která to způsobila si vezmu. Aby v tom byl ještě větší pořádek ty mi ji dáš." Pravila a zmizela. Po chvíli čekání se objevil Trol a poděkoval jí za to je zpět.

,,A jak se vlastně jmenuješ?" Zeptala se ho a společně šli za jeho otcem. ,,Ark a ty jsi?" Řekl jí své jméno a usmál se na ní.  ,,Verona a děkuji ti ještě jednou ze jsi řekl co se stalo. A taky se ti omlouvám to co jsem udělá bylo hloupé." Omluvila se když procházeli kolem jejich koní.

Vešli do jeskyně a jeho otec se k němu radostně vrhl a sevřel ho v objetí. ,,Pojďte posaďte se. Uzavřeme mír." Řekl starý trol a společně se svým synem šli k ohni. Verona se obsadila vedle Lokiho a tan jen zíral. Jak ho mohla tak rychle najít a co mu tají?

,,Jezte a pijte." Povedel jim trol a podal jim malé kalíšky s medovinou. Pili a jedli, ale Loki byl pořád zamyšlen a hleděl na Veronu, která se bavila s troly.

Veroně tuhla noha a tak ji lehce posunula. Její koleno se dotklo Lokiho kolena a ten se na ní potom usmál. ,,Omlouvám se." Řekla mu šeptem a nohu odtáhla zpět. Slavilo se a tančilo.

,,A co tvůj slib, maličká?" Zeptal se jí šeptem, tak aby ho slyšela jen ona. Otočila se na něj a on se usmíval. ,,Tančím pouze když jsem požádána." Odpověděla, Loki vstal a podal jí ruku. ,,Zatančila by jsi si se mnou?"

,,Ráda." Pověděla mu a on se usmál. Konečně pochopil, že nemá ráda aroganci, a že on se tak velmi často choval. Dala mu ruku a šli do kola.

Dotýkali se dlaněmi a on jí vedl. Tančili ladně. Následovala otocka pod rukou a opět pokračovali ve stejném rytmu. Loki jí sledoval a užíval si pohled na ní. Jakoby získal nějaký impuls, který ho vedl. Tohle necítil snad nikdy se žádnou ženou. Byla tak ladná, byla mladá laň, která měla tajemství. A byla tak nádherná. Byla drobné postavi, asi o dvě a půl hlavy menší než on. A také obličej měla drobný s očima jako chrpy a vlasy jako měď. Utlý pas, ale ty oči a rudé rty. Byla jako dílo nějakého umělce. A on se poprvé obával, že tamec skončí. Ano sice byla někdy úštěpačná a jedovatá, ale i tak byla dokonalá.

Jejich tanec skončil objetím, tak jako u ostatních. Vzájemně si dívali do očí. Snažil se z nich něco vyčíst, ale nevyčetl nic. Ona se ho pustila a odejít, ale jí přitáhl za ruku zpět. Ona se na něj nechápavě podívala a on jí políbil ruku se slovy. ,,Děkuji ti."

Pak se vrátili zpátky a on byl zařazený. Něco hi u vnitř trápilo, ale nevěděl co. Jaké má tajemství? A proč je pro něj tak přitažlivá? Co je na ní tak zvláštní? Čím ho tak uchvátila? No co až přijde Sigyn tka to zmizí. Určitě ano.

Večer se přehoupl v noc a Verona se odebrala pryč, aby se mohla trochu věnovat otcovu deníku.

Ráno bylo slunečné a krásná barva jarní oblohy, byla modrá jako studánka a slunce osvětlovalo petrklíče. Verona byla v takovém lehosedu a byla přikrytá pláštěm. Deník držela v prvé ruce a v levé propisku pod kterou byli papíry. Probudil jí ranní zpěv ptáků. Pomalu otevřela oči a všimla si pláště. Poznala či je, podle kožichu. Odložila deník a vydala se ho vrátit jeho majiteli. Šla blíž k Lokimu, který spal a přikryla ho na zpět. Loki jí chytl za ruku a svalil jí pod sebe. Dýku jí držel pod krkem. ,,Přišla jsem vám jen vrátit plášť, pane." Řekla mu klidně a dívala se mu do očí. Loki okamžitě dýku dal pryč. Ovšem pořád se na ní díval. ,,Ehm.. Mohla bych vstát prosím?" Zeptala se a usmála se na něj.

,,Jistě omlouvám se jsem pořád ve střehu." Řekl a než vstal, tak ji dal pramen vlasů za uchu a palcem jí pohladil po tváři. ,,Já jsem vás měla hlavně upozornit." Pověděla a přijala jeho ruku a vstala.

,,V noci, když jsem přišel ti byla zima tak jsem tě přikryl. Už jsi spala když jsem přišel." Řekl a bral si meč. ,,Děkuji" Řekla a šla uklidit deník a ostatní věci do tašky.

,,Dojdu pro Týra, za chvíli budeme vyrážet." Pověděl a ona si zatím zbalila otcuv deník a zbytek věcí.

Něž dorazili do zpět do Asgardu, poprosila své společníky, aby nikomu neřekli o tom co vědí. Že si to prý vyřídí sama.

Všichni pak dorazili rovnou za Odinem se správou o míru. ,,Tati, tati." Volal na Lokiho nějaký malý chlapec, Když si pak  chtěl jít každý svou cestou. Vlasy měl hnědé, ale oči stejně zelené jako jeho otec. ,,Narfi." Vyzvedl Loki chlapce do výšky a pak ho láskyplně objal.

,,Maminka je už doma?" Ptal se a díval se jak Verona odchází za Markétou, kteráje uz pri vědomí. ,,Ano je tatínku." ,,Tak to aby jsme šli domů." Mínil Loki a vysadil chlapce na svého koně a odjeli směrem k útesům, kde měl svůj dům.

,,Ahoj Markét." Povedela Verona náhle, když uviděla že je Markéta zády a jí. Markéta de jí lekla a málem se udusila vývarem. ,,Nazdárek, pojď sem. Musíme se dohodnout co řeknu. Přece jim neřeknu pravdu když ta kráva je stále tady." Pověděla a poplácala vedle sebe na postel.

,,Jak je ti?" Veroně byla na očích vidět starost. ,,Hele jako dá se to no. Ale léčitelka říkala že jsi zachránila život. Takže ti děkuji. Jsi opravdu skvělá kamarádka." Odpověděla a usmála se. Nad pravým okem měla zarudlou ránu, která byla téměř zahojená. Markéta byla blondýna malé postavy s oříškovýma očima a kulatým drobným obličejem. 

,,Nemusíš mi děkovat, tohle řece přátelé dělají. " mavla nad tím rukou a objala kamarádku. ,,Půjdu se trochu prospat, jestli pak budeš chtít tak se zastav bydlím u Frigg. " povedela Verona a odešla pryč.

Když došla do svého pokoje tak si sundala svršky a lehla si pod jednu z kožešin. Usnula téměř okamžitě.

.....

Lokiho dům byl daleko od ostatních, byl postaven na útesu u moře s nádherným výhledem. Měl malé hospodářství s pár slepicemi a třemi kozami a kozlem. Pár služebníků, kteří se mu starali o dobytek a v zadu za hospodářstvím malou zahradu s jabloněmi, třešněmi, jahodami, zeleninou a různými bylinkami.

Vstupní síň jeho domu byla velká a po pravé straně byla kuchyň, propojená s jídelnou. Na levo že vstupní síně byl vchod do nějaké společné místnosti s krbem a kožešinou před ním. Hned po levé straně krbu byla další místnost to byla ložnice Sigyn a Lokiho. Když se vrátíme zpět do chodby bylo tam schodiště, které vedlo nahoru, nahoře měli pokoj jeho dva synové a dva pokoje ro hosty. 

Dům to byl vskutku nádherný a vkusně zařízený. Na to měl Loki dobrý vkus. Sigyn byla zrovna na zahradě a sbírala bylinky. ,,Buď zdráva, má lásko. " Pravil Loki když stal za ní. Sigyn se otočila a vrhla se mu do náruče. ,,I ty buď zdráv. Za chvíli bude večeře." Pověděla a políbila ho. ,,Jistě a po večeři až chlapci usnou máme jiste povinosti, drahá." Usmál se a kráčel za ní.

Když nastal večer a chlapci spali Loki a Sigyn měli chvilku jen pro sebe. Milovali se vášnivě a zároveň jemně. Loki, ale nepřestávál myslet na Veronu a na jejich tanec. Mrzelo ho ze si to nemůže pořádně užít a tak udělal potěšení, alespoň Sigyn a on sám zahrál že se mu ulevilo též.

,,Hrozně si mi chyběl. " tulila se k němu Sigyn a hladila ho po hrudi. ,,To ty mě také, poklade." Líbl jí do vlasů a přičichl si k nim. ,,Co si zítra někam vyrazit, Samozřejmě až skončí osada s Odinem. " Ptala se Sigyn a Loki jí kývl na souhlas.

Po půl hodině povídání Sygin usnula a Loki pln myšlenek na Veronu vstal z postele a oblekl se. Vyšel ven z domu a vydal se na noční procházku.

Prochazel Asgardem ani do hospody nešel. Byl až tak zamyšlený že si ani nevšímal, že na něj volají, aby se přidal.

......

Verona měla opět ten sen o tom černém stínu. Nevěděla proč se to zdá jí a ani co to má znamenat. Oblékla si šaty, kabát a vyšla ven z domu. Šla někam kde bude mít klid k uvažování. Proč ten stín měl hlas i oči jejího táty?

Šla nocí a ani si nevšimla že do někoho vrazila, šla dál a zamyšleně hleděla před sebe. Měla špatný pocit, že se děje něco o čem nikdo neví. A proč byla Lilith taková že s ní s dcerou padleho démona udělala dohodu?

Šla daleko, kde nejsou lidi. Byla skoro u hor a posadila na zem. Myšlenky se jí honily hlavou a měsíc ozařoval její tvář.
Někdo šel za ní a dotkl se jejího ramene.

,,Jsi v pořádku?" Zeptal se onen muž a hladil jí po rameni. ,,Ano, proč bych být neměla, Loki?" Poznala ho podle hlasu, ovšem teď zón jeho hlasu zněl zmateně.

,,Já jen že se uprostřed noci, procházíš po Asgardu a narážíš do lidí." Posadil se vedle ní a dělal jí společnost. ,,Mohla bych se zeptat na totéž. Ale nemělo by to smysl." Řekla a dívala se na oblohu. ,,Co se děje?" Ptal se když viděl ty kruhy pod očima. ,,Nic, jen zlé sny." Odpověděla a přikryla si rukou ústa, aby si mohla zívnout. ,,O čem jsou ty sny a proč luštíš ty runy a jiné znaky?"  Zajímalo ho to už delší dobu.

,,Do toho vám nic není. Už musím jít." Pověděla, zvedla se a chtěla odejít. Loki jí však chytl za zápěstí. ,,Máš tajemství, že ano? Ty runy probíráš pouze s Frigg. Všiml jsem si toho už na té oslavě. A navíc to vypadá že nejsi jen tak někdo? Jak si našla toho trola? Co jsi zač?" Mluvil a tlačil na ní aby mu vše Řekla. Ruku jí doslova drtil.

,,Puste mě! Au!" Vytrhla se mu a utekla pryč. ,,Verono! Počkej, nechtěl jsem!" Volal na ní, ale ona ho neposlouchla a šla dál. Přišla zpátky do Asgardu a minula si ruku. Došla k Frigg a zamířila rovnou do pokoje. Chtěla zkusit spát, pokud to bude možné.

.....

Uběhl měsíc od doby co se naposledy viděla s Lokim. Snažila se mu vyhýbat co nejvíce to šlo. Mezitím si užívala přítomnost svých přátel a přemýšlela nad tím jak vydá Anu spravedlnosti.

Ovšem že byla nevyspaná, kvůli těm snům a tomu stínu, ale nevěděla proč se to děje. A proč zrovna teď? Šla zrovna s Markétou Asgardem a sledovali výcvik Valkýr a pak padlých válečníků. ,,Verono volá vás Odin." Pravila Mar, která Veroně sloužila, protože jí zachránila před trestem. Byla jí za to dlužná více než komukoliv jinému. A vždy je doprovázela a když by bylo třeba byla by ochotná pro Veronu zabíjet.

,,Jistě, už jdu. Půjdeš se mnou Markét?" Ptala se a Markét kývla na souhlas. Mar šla v uctivé vzdálenosti za svou novou paní až došli do Odinovy síně.

,,Volal jste, pane?" Ptala se Verona a uctivě se mu poklonila. ,,Ano volal. Loki se zmiňoval o tom, že jsi dobrá bojovnice. A že by jsi měla trénovat s Valkýrami. Co mi k tomu povíš ty?" Tázal se a hleděl na ní jedním okem.

,,To by byla velká čest, pane. A však si nejsem jistá zda jsem této pocty hodna." Odpověděla a se vztyčenou hlavou se rozhlédla po místnosti. Na trůně seděl Odin. Vedle něj na menším křesle Frigg. A po Friggině pravici stála vůdkyně Valkýr. V zau v rohu stál Loki a hleděl na nis neskrývaným zájmem.

,,Myslím že ano, už jen dle toho jak mluvíš má milá. Že ano Odine?" Pravil Loki a vyšel že stínu sloupu. Začal jí obcházet jako kočka myš. Ale neuvědomil si že to ona je ta kočka a on je myš. ,,Ano Loki má pravdu. Otázkou zůstává zda-li to Verona chce?" Promluvila teď vůdkyně Valkýr Gýra. ,,Dejte mi prosím casna rozmyšlenou. Za tři dny za vámi přijdu s odpovědí." Pověděla uklonila se a odešla. 

Loki šel za ní. Skoro byli venku když na ní zavolal. ,,Verono, počkej." Doběhl jí a chytl jí za rameno. ,,Prosím dejte mi pokoj. Myslíte si že nevím, že mě celý měsíc pronásledujete jako stín? O co vám jde?" Povedela mu hrubě.

,,Omlouvám se, trochu jsem to přehnal. A navíc jsem ti něco donesl na omluvu." Řekl a podával jí zlatý náramek, který vypadl jako had a dva smaragdy měl místo oči. ,,Omluvu přijímám, ale toto nemůžu přijmout." Povedela a chtěl odejít. Opět jí zastavil a otočil si ji proti sobě. ,,Není očarovaný a ani prokletý. Je to jen dar na znamení míru mezi námi. Prosím vezmi si ho. Bude ti slušet." Řekl a levou rukou jí dal pramen rozpuštěným vlasů za ucho. Udělal krok k ni, vzal jí za ruku a nasadil jí ho. Byl přesně na její ruku. Podíval se jí do očí a opět začal uvažovat nad tím jak by jí získal. ,,Děkuji, už ale musím jít." Řekla a odešla za Markétou a Már, kterena ní čekali u dveří.

Loki na ní koukal a sledoval jak odchází. Jako by se nadnasela na neviditelných oblacích. Poznal, viděl a měl spousty žen, ale takovou ještě nikdy. Byla ladná, ale zároveň i hrubá. Krásná, ale nebezpečná. Vlídná, ale i přísná. A to vše hrálo v dokonalé souhře s dobrým vychováním a jazykem jako bič. Pousmál se a odešel. Nevěděl co to s ním bylo. Takhle se opravdu ve společnosti žádné ženy necítil.

Verona s Markétou se rozloučili a každá šla po svých a ke svým hostitelům.

,,Povečeříš se mnou?" Zeptala se Frigg a ukázala jí na místo u stolu. ,,Bude mi ctí, má paní." Pověděla jí a posadila se na židli. Mar jí obsloužila a stoupla si kousek dál od stolu. ,,Co luštění deníku tvého otce, jak to jde?" Optala se po chvíli Frigg. Verona se nedivil že to ví, věděla totiž ze Frigg zná osudy všech.

,,Zatím jsem nijak nepokročila, má paní." Odpověděla a ukousla si kousků chleba. ,,A co ty sny? Vím že se v noci budíš a nemůžeš kvůli tomu spát." Frigg si porucila aby ji nalili další pohár. ,,Děsí mě, abych řekla pravdu. Nevím co s nimi." Přiznala Verona a napila se medoviny. ,,Možná vím o co jde. Ukáží ti to po večeři, ale musíš mi slíbit že o tom nikomu nepovíš." Podívala se na ní přísně. ,,Samozřejmě, že ne, má paní. " Řekla a uvelebila se na židli.

Po večeři se vydali do oboje Frigg. Stal tam Kolovrat, se zlatým vřetenem. Na kolovratu byla natežená průhledná stužka, ve které se pohybovali postavy.

Frigg si sedla ke kolovratu a přizvala k sobě Veronu. ,,Levou ruku na vřeténko, a pravou vem do ruky nit. Já budu příst a ty se pevně drž.

,,Ne Marion, nemůžu tu dál zůstat. Pokaždé nás našli. Nechci aby se něco stalo dětem. Ty jsi silná, a jsi ta nejlepší matka na světě. Prosím tě až přijde čas řekni dětem že už nepřijdu. Má lásko, jsi jediné štěstí, které mě v životě potkalo a dala jsi dvě nádherné děti. Co více jsem mohl chtít. To ty jsi do mého života přinesla světlo a jas, a já služebník na tebe i na všechny naše děti ať už vlastní či ne budu dohlížet. Miluji tě, a vždy jsem miloval má lásko." Pravil Balthazar a políbil svou černovlásku na její rty. Pak se přenesl někam pryč. Marion stála a plakala.

Druhý den ráno Řekla svým dětem, že tatínek nepřijde, že zemřel. Ale pravda byla jiná. Lucifer, král pekla ho našel a s pomocí podleho Balthazarova bratra ho uvězněn ve stínové říši, chladu. Jeho proražení dcera ho však najde a viníka tě zrady předhodí Luciferovi.

Dívka s vlasy jak plamen a safírovíma očima však bude slabinou jednoho z bohu v jiné.......

V tu chvíli Frigg přestala příst. Verona víc vědět nepotřebovala. ,,Takže ten stín je můj otec? Frigg, potřebuji se dostat domů, a zeptat se své matky na věci které mi neřekla." Povedela jí a z očí tekly slzy.

,,S tím ti já pomocí nemohu, a ani Haimdal ne. Jediný kdo zná jinou cestu než přes duhový most je Loki. Za tím musíš jít. Počítej ale s tím že ti nepomůže za darmo." Odmcela se a chytla Veronu za ruku. ,,Ještě ale počkej. První se musíš naučit bojovat, to budeš potřebovat. A navíc za Lokim Nechoď teď, vyčkej do zítřejšího dne. Sigyn bude u otce, je smutná z toho se jí Loki nevěnuje tak jako dřív a uvažuje o rozvodu. To ale není tvá záležitost. Jen počkej. A zítra v poledne za ním jdi. Jeho dům je na samém kraji Asgardu daleko od ostatních, na kraji útesu. Hodně štěstí. Více ti pomoci nedokážu." Dokončila Frigg a ještě jí řekla ať jde spát.

Verona už věděla o co jde a tak šla s klidem spát, když už věděla že jí nebezpečí nehrozí.

Druhý den ráno vstala a upravila se. ,,Má paní, mohu pro vás něco udělat?" Ptala se ochotně Mar, která právě přišla. ,,Mohla by jsi mě dnes doprovodit?" Zeptala se na oplátku Verona, když ji pomáhala zapnout šaty.
,,Ano, doprovodim vás má paní. " povedela jí.

Po obědě přesně v pravé poledne vyrazili k Lokiho domu. Prošli celým Asgardem až na okraje útesů. Stalo tam malé hospodářství s krásným domem.

Mar počkala kousek a Verona zaklepala na dveře. ,,Je tu váš pán?" Zeptala se Verona jednoho ze sloužících když jí otevřel dveře. ,,Ano zavolám vám ho." Pověděl a šel dovnitř pro Lokiho.

Když Loki přišel zatvářil se zmateně, když ji uviděl. ,,Pojďte dál." Řekl jen a ona vstoupila dovnitř. Sundala si kapuci a než stačila něco říct Loki jí pobidl, aby šla dál do domu.

,,Chci se na něčem domluvit." Začala, Loki se posadil a poslouchal. ,,Potřebuji se nepozorovaně dostat domů. A myslím že v tom máte praxi." Vzala si od Lokiho pohár s vínem. A čekala na jeho odpověď. ,,Za prvé se posaď." Začal a ona se posadila. ,,Za druhé za to něco budu chtít." Napil se z poháru a pokračoval.

,,Pomůžu ti, ale chci aby si mi s něčím pomohla. Zítra ti řeknu víc." Nevěděla co to je. Ale kývla mu na to. Ani se jí moc nechtělo, ale teď potřebovala někoho kdo ji pomůže. Dopila víno, vstala a chtěla odejít. ,,Počkej už jdeš?" Nakrčil obočí a díval se jak si obléká plášť. ,,Ano mám ještě práci. Tak zítra. " Povedela stroze a za chvíli byla pryč.

Schylovalo se k večeru a když otevřela dveře svého pokoje čekala tam na ní Markéta a ostatní. ,,Nazdárek napadlo mě, že když už je mi líp a máme ještě kahev Jacka, že to zapijeme. Co říkáš?" Vstala Markéta ze židle a objala příchozí Veronu.

Pili až do rána a k ránu se loučili. Tak jako za starých časů. Svlékla si šaty a lehla si do postele.

Tak a pomalu se blížíme k jisté části. Ale je ještě daleko. Příští dvě kapitoly budou smutné, protože někdo musí... -Maya🦋