Houkání se neslo nástupištěm. Studenti pobíhali sem a tam, hledali své přátele, loučili se s blízkými. Drobná brunetka objala baculatou ženu, jež jí na okamžik pevně stiskla. "Hope." oslovila dívku žena, jíž byla neskutečně podobná. Hope se odtáhla od Mollly, aby mohla obejmout svou matka. Eleanor ji pohladila po tváři. "Buď opatrná." požádala ji, pevně ji k sobě přitiskla a naklonila se k jejímu uchu. "Něco se blíží." zašeptala. Dívka k její hrůze přikývla. "Já vím." přitakala. Žena si svou dceru přitiskla ještě blíže k hrudi. "Mám tě ráda, zlatíčko." s těmito slov ji políbila do vlasů. "Musíš na sebe dávat pozor. Udělej všechno proto, aby ses udržela v bezpečí." kladla jí na srdce. Brunetka se zamračila. "To zní, jak kdybys mi dávala povolení nahlížet do budoucnosti." Žena se uchechtla. Odtáhla se od ní a něžně ji postrčila k vlaku. Byl čas, aby se vrátila do toho blázince.

Nakukovala do jednoho kupé za druhým ve snaze najít své kamarádky. Když konečně zahlédla černovlásku, jež se rozvalovala přes celou sedačku, oddychla si. Už se začínala bát, že je přehlédla a bude muset celý vlak projít znovu. "Tak jak jste se měly?" zeptala se vesele, když vlezla dovnitř. "Aaa! Tady je moje oblíbená čarodějka!" broukla Alice a okamžitě vystřelila do sedu. Hope ji přejela nechápavým pohledem. "Já se měla kouzelně!" "To jsem ráda, Alice." ujistila ji brunetka, jež se stále tvářila zaskočeně. Posadila se vedle Katie a vykuleně se na ní podívala. Černovlasá Střelkyně se znovu položila na sedačku a něco si broukala. "Co je s ní?" "Nemám tušení. Takhle se chová od chvíle, co jsem sem přišla." Katie nad Alice zavrtěla hlavou. "Vypadá jako... Opilá." V tu chvíli si černovláska začala hlasitě zpívat. Její kamarádky zadržovaly smích. "Alice, zlatíčko..." oslovila ji Katie. Oslovená jí věnovala okouzlující úsměv. Nezdálo se, že by jí vadilo, že s ní hnědovláska mluví jako s malým dítětem. "Ty jsi něco pila?" "Já?" vykulila Střelkyně oči. "Ne!" prohlásila důrazně. Nafoukla u toho dotčeně spodní ret. "A copak si dneska jedla?" zkusila to Hope. "Hmm." protáhla dívka zamýšleně. "Bonbónky." posadila se a nadšeně naskočila. "Jaké bonbónky?" "Ty co jsem dostala k vánocům od Hopeina dvojčete." Její kamarádky si vyměnily zmatený pohled. "Asi myslí Freda." odtušila Katie. Hope přikývla. "Zajímalo by mě, co jí do těch bonbónů dali. Chová se jako malý dítě." povzdychla si Katie. "Nebo jako opilá."

"A co vůbec Fred?" navázala Katie, když si Alice znovu lehla a nerušeně pokračovala ve zpěvu. "Jak to vypadá?" "Dobře." odpověděla stručně brunetka. Tušila, že její kamarádky budou chtít znát veškeré detaily. Nehodlala jim však přiznat, že se mu hned při první příležitosti vrhla kolem krku. Přesně tak to totiž bylo. Původně si myslela, že nebude schopná s ním normálně promluvit. A pak, když se mu postavila tváři tvář... To nevydržela. Mrzí prsty sevřela nový svetr, jež dostala od Siriuse. Jednalo se o rudý svetr se sobem a sněhovýma vločkama. Poté, co holkám zkráceně převyprávěla události vánoc, byla nervózní. Neměla nejmenší tušení, jak budou dívky reagovat. "No koukněme se na ní! Odjíždí na Lupinová a vrací se jako Weasleyová!"zasmála se Alice. Než se k ní stačily její kamarádky přidat, dveře od kupé se otevřely.

_______________________________________

Zajímalo by mě, kolik kapitol jsem pojmenovala stejně nebo hodně podobně 😅😂

Po těch stovkách už mi dochází nápady 💡😂

💋🤗💖