Vánoce se neúprosně blížily. Každý student se snažil strávit co nejvíce času se svými přáteli, jež přes prázdniny neměl vidět. Hope seděla ve Velké síni u Nebelvírského stolu, ztracená ve svých myšlenkách. Alice seděla naproti ní, hlavu položenou na stole. Podle všeho spala. Katie se hlavou opřela o rameno své hnědovlasé kamarádky. Hope to sotva postřehla. Její oříškové oči se nedokázaly odtrhnout od dvojice Nebelvírů, jež seděla kousek od nich. Dívka s nespoutanými vlasy sledovala zrzavého chlapce, na jehož klíně spočívalo uječené stvoření, jež nemohla vystát. Její brýlatý společník zase hleděl na zrzku, jež se zamračeným výrazem seděla vedle svého o rok staršího přítele. Jak chlapec, tak i dívka, hleděli na osobu, jíž bezmezně milovali. Zdálo se však nemožné, aby ji získali.

"Nad čím přemýšlíš?" zeptala se Katie při pohledu na zamyšlený výraz své kamarádky. "Na to, že i ta pravá osoba pro nás, je v nesprávný čas špatná." Katie se zamračila. "Tomu nerozumím." přiznala. "I když k sobě dva lidé patří, nebudou spolu dříve, než přijde ten správný čas. Můžou se snažit jakkoli, ale tohle prostě nezmění." povzdychla si Hope. "Je to stejné, jako být s osobou, jež ti není souzena, ať se snažíš sebevíc, zkoušíš cokoli, nakonec to stejně skončí." Hnědovláska zavrtěla odmítavě hlavou. "Od kdy jsi takový pesimista?" podivila se. "Říkám jen to, co vidím." odpověděla prostě jasnovidka. "Co si viděla?" přidala se do hovoru Alice, jež právě zvedla hlavu od stolu. "Budoucnost." "Jasně, nechceš nám to říct. Chápeme. Tak jen naznač." pobídla brunetku a promnula si oči. Hope pokrčila rameny. "Harry s Hermionou se trápí zbytečně. Stejně to nakonec dopadne přesně tak, jak by si přáli." "Proč myslíš?" "Některé věci jsou pevně dány, Katie. Nehneš s nimi ani párem volů." s tím sklonila hlavu ke své knize, jež jí po celou dobu ležela v klíně, aby dívkám naznačila, že tímto pro ní debata na téma láska, skončila.

Katie se však nechtěla jen tak vzdát. "Hope, mluvíš o Harrym a Ginny?" chtěla vědět. "Když mají ti dva být spolu, s kým potom bude Hermiona?" přidala se Alice. "Holky, až přijde ten pravý čas, dozvíte se to." odbyla dívky jasnovidka. "To zní jako věta, která tě vždycky tak moc rozčílí." uchechtla se Alice. Hope po ní vrhla vražedný pohled. Alice si založila ruce na prsou. "Nesnáším vás." povzdychla si brunetka, zaklapla knížku a odložila ji na stůl vedle prázdné sklenice. "Každý má někoho, kdo je mu souzený. Někteří lidé nemají jen jednoho člověka. V každé životní etapě to může být někdo jiný." "Tomu nerozumím." přiznala Katie. "Na škole to může být nějaký blonďák, ale jakmkle opustíš školu, dospěješ, ale ten, jež ti byl souzený ne. Každý se najednou ocitnete jinde a je možné, že zjistíš, že najednou jsi schopná milovat někoho jiného. Že je ti lépe s někým jiným. A takhle to jde dál a dál." Alice se zamračila. Už jen podle toho Hope odtušila, že se jí její otázka nebude líbit. "Tohle se stalo se Seamusem?" Brunetka netušila, jak má odpověď. Proto pouze pokrčila rameny. "Na to neznám odpověď ani já."