Lauren běžela lesem. Byla tma a sotva viděla před sebe.
Za ní se hnal další člověk. Najednou se místo něj objevil vlk. Bežel tak rychle, až cítila jeho dech za sebou. Chňapal jí po kotnících.
Lauren se schoulila k zemi a kryla si obličej dlaněmi. Vlk ji obíhal a pokaždé se zakousl Lauren do ruky nebo do nohy. Lauren křičela o pomoc, ale nikdo nepřišel.
Cítila jak se jí po obličeji valí temná krev. Začala vlka kopat, ale moc to tomu nepomohlo. Vlk ji chytil za nohavici volných tepláků a začal ji táhnout po zemi.
Lauren bořila prsty do měkké hlíny. Vlk byl nezvykle silný. Připadalo jí, že ji ten vlk táhne snad roky. Bolel ji celý krk od křičení. Neubránila se horkým slzám, které ji nyní stékaly po tvářích.
Vlk ji pustil. Lauren se obrátila na záda. V tu chvíli na ni vlk skočil a položil jí svoji velkou tlapu na hrudník.
Dívala se do jeho rudých očí. Vlk vycenil zuby. Jeho oči hřměly vztekem. Najednou ucítila Lauren bolest. Kolem ní se tvořila kaluž krve.
Vlk stál na ní a pevně ji držel svými tesáky na krku.
Lauren bublala v ústech krev.
Pořád před sebou viděla ty krvavě rudé oči.

S trhnutím se probudila.
Podívala se do mobilu na hodiny.
Za půl hodiny by jí měl zvonit budík, kdyby tedy nějaký ještě měla.
Vstala z postele a šla si udělat snídani.
Sešla schody a zamířila do kuchyně.
,,Pane bože!" vykřikla Lauren a položila si ruku na hrudník.
Na židli u kuchyňského stolu seděl Jack s hrnkem černé kávy v ruce.
,,Co tady děláš?!" sykla Lauren vyděšeně.
,,Taky ti přeji dobré ráno, a jak vidíš, snídám." odpověděl Jack a pozvedl hrnek z kterého se následně napil.
,,Hm, to je pěkný..." ušklíbla se Lauren.
,,...špehuješ mě nebo co? A jak si se dostal do domu?"
,,Čekám tady na tebe, tak jsem si zatím udělal kafe. A dostat se sem bylo celkem snadný. Stačí vzít ten náhradní klíč co máte hoženej ve schránce." Jack hodil klíče Lauren.
,,Takže jsi se sem vloupal, paráda." povzdechla si Lauren a šla chystat tousty.
,,A teď k věci, dneska se musíš omluvit ze školy, potřebuju s tebou něco probrat." promluvil naléhavě Jack.
,,A proč jako?"
,,Protože jsi vlkodlak! Chápeš co to znamená? Každej úplněk budeš jako nějaký divoký zvíře, a vlastně to zvíře budeš pořád, když se to nenaučíš ovládat! Alfa tě nekousl, tak nevím jak si se mohla stát vlkodlakem, ale teď jsi omega, nemáš smečku, a víš co se většinou s omegama stane? Lovci je zabijou!" vychrlil Jack a práskl s hrnkem o stůl.
,,Jaký lovci?" ozvalo se za nimi.
Lauren se otočila a u schodů stála Holly.
Jack zkameněl a začal nervózně poklepávat prsty o stehno.
,,Lovci vlkodlaků?" zeptala se zase se zájmem Holly.
,,No... ano, z příběhu." vykoktala Lauren.
,,A jakto, že nespíš?" přimhouřila oči Lauren.
Holly se posadila na židli vedle Jacka.
,,Už nejsem unavená, a už je ráno." odpověděla Holly a zkoumavě se podívala na Jacka.
,,Kdo jsi?" zeptala se Holly směrem k Jackovi.
,,Ehm...jsem Jack. Kamarád Lauren, že Lauren?" odpověděl přiškrceným hlasem.
Lauren jen rychle zakývala hlavou a položila talíř s tousty na stůl.

,,A co tedy chceš?" zeptala se po dlouhé době mlčení Lauren.
,,Chci, aby jsi do úplňku nezdechla." protočil očima Jack a otevřel dveře do paneláku.
Když vyšli schody nahoru, Jack odemknul dveře bytu a nechal Lauren vstoupit.
,,Hele, nevím, co máš v úmyslu, ale ve škole budu mít průser. A ty já fakt nemívám."
Byt byl malý, dovnitř skoro neproudilo žádné světlo přes tmavé závěsy.
Byla tam malá kuchyň, pohovka s televizí a pak další místnost, nejspíše koupelna.
Po zdech byli dlouhé rýhy od drápů.
Lauren vydechla ohromením.
Přiložila na jednu rýhu prsty.
Ztěžka polkla.
,,Lauren." oslovil ji Jack a přikročil o krok blíž.
,,Co to je? To..." zašeptala Lauren a zírala na Jacka.
,,To jsem udělal já. Učil jsem se..." vysvětlil Jack.
Lauren bylo skoro do breku. Nechtěla se stát tím co byl Jack. Mít stopy po drápech, kdykoliv se nezvládne ovládnout, po celém pokoji.
,,Lauren, když mě necháš ti pomoct, tak to bude v pohodě." uklidnil ji Jack.
,,Jak?"
,,Chci tě naučit, jak tohle všechno zvládat. Když se to naučíš, bude vše zase v pohodě."
Lauren se zhluboka nadechla, aby se uklidnila.
,,Tak fajn." souhlasila Lauren.
Jack kývl.
,,Tak pojď za mnou, půjdeme na jedno místo, kde jsem se učil i já..." vybídl ji Jack a opět vyšli z jeho bytu.

~
Jou jou jou
Jak na vás zatím charaktery působí?
Sice je ještě nikdo pořádně nezná, ale časem je možná poznáte líp XD
Mějte se a u další kapitoly zdarr