9.zklamání
Večeřela jsem a zahlédla sovu,hodně podobnou té mojí.Přistávala před profesora Snapea.Ale to je nesmysl.Nemůže to být moje sova.Já ji přece poslala svému tátovi.To bude určitě jiná sova.
Dál jsem to nezkoumala a radši snědla svou večeři.
---
Ráno ke mě na snídani přiletěla sova.Ariana mi donesla dopis od táty.
Nedočkavě jsem ho otevřela.
Drahá Annie,
moc mě tvůj dopis potěšil.
Jsem velice rád,že se ti v Bradavicích líbí a jsi šťastná.
Bohužel se ještě setkat nemůžeme.Moc rád bych tě poznal,ale mám jistě obavy.Vím,že ty už jsi připravená,ale já ne.
Omlouvám se ti.
Tvůj táta.
Dočetla jsem si dopis a v očích se mi oběvily slzy.
,,Kdo ti píše?"zeptal se Alb.
,,Jsi v pořádku?"dodal Scorpius.
,,Asi,"řekla jsem přiškrceným hláskem.
,,Promiňte kluci,"pak jsem vyběhla z Velké síně.
,,Počkej,"zavolali za mnou současně a vyběhli za mnou.
Nepostřehla jsem ale,že mě z Velké síně vyprovází I pár černých očí.
Severus by nečekal,že ji jeho dopis tolik zasáhne.
To ho chce vážně tolik poznat?
Nechce,aby se trápila.
Kdyby mu to ta pitomá ženská řekla dřív,nemuseli se teď takto trápit.
Severus by ji šel hrozně rád utěšit,ale nemohl.Prozradil by se a na to zatím není připravený.
---
Nekontrolovatelně jsem běžela hradem.Párktát jsem do někoho i vrazila,ale nevšímala si toho a běžela dál.
Běžela jsem do schodů a jako naschvál zakopla o poslední schod.Chtěla jsem se zvednout,ale jakmile jsem došlápla na nohu,sykla jsem bolestí.Něco jsem si udělala s kotníkem.Koukla jsem se a viděla,jak mi natekl.
,,Sakra!"řekla jsem.
Dobelhala jsem se na Astronomickou věž.
Posadila jsem se k zábradlí a rozhlédla se po školních pozemcích.Slzy jsem si přitom nechala volně stékat po tváří.Nebyly to slzy z bolesti fyzické,ale psychické.
Přitáhla jsem si nohy blíž k tělu a hlavu si opřela o kolena.Ignotovala jsem přitom bolest vystřelující z kotníku.
Proč se se mnou nechce vidět?
Z čeho má obavy?
Trápí se taky?
Ať jsem přemýšlela,jak jsem chtěla,pořád mi z toho vycházel jeden závěr.
Nechce mě vidět.Nechce mě poznat.Nemá o mě zájem.
To co píše jsou jen výmluvy.
Posunula jsem se ke stěně a opřela se o ni.
Hlavou se mi honila spousta myšlenek.
Hodně foukalo a byla mi zima.Přitáhla jsem si hábit blíž k tělu.
Ani nevím jak,ale začala se mi klížit víčka a upadla jsem do neklidného spánku.
---
,,Kde je Annie?"zeptal se ustaraně profesor Lupin.Už od prvního dne nám tykal.
,,Ráno vypadala rozhozeně a potom utekla z Velké síně,"řekl Albus.
,,Šli jsme za ní,ale nenašli jsme ji,"dodal Scorpius.
Profesor přikývl a trochu se zamračil.
,,Pokud se neoběví,tak přijďte k mému kabinetu,"řekl a potom jsme se začali věnovat učivu.
---
Po obědě jsme šli za profesorem.
,,Pane profesore,pořád se neoběvila,"oznámili jsme mu.
Přikývl a pak se vydal do ředitelny.
Spolu s ostatními učiteli pak začali postupně prohledávat školu a pozemky.
---
Stála předemnou postava v černém hábitu.Do obličeje jsem mu neviděla,ale věděla jsem,kdo to je.Byl to můj táta.
,,Tati?"řekla jsem a rozběhla se k němu.On se ale začal vzdalovat.
,,Tati!Tati počkej!"volala jsem a pořád se ho snažila dohnat.Čím rychleji jsem běžela,tím více se vzdaloval.
Začaly mi téct slzy zoufalství.
,,Neodcházej zase prosím!"vykřikla jsem zoufale.
Ucítila jsem dotek na rameni,ale odmítala jsem otevřít oči.
,,Slečno Winslet,"trochu se mnou zatřásl profesor Snape.
Uvědomila jsem si,že mám tváře mokré od slz a je mi hrozná zima. Není se čemu divit.Tady na Astronomické věží hrozně foukalo.
,,Slečno Winslet,"znovu se mnou zatřásl.
,,Annie,"řekl naléhavěji.,,Annie,slyšíte mě!"
Opatrně jsem od sebe odtrhla ztěžklá oční víčka.
,,Slyšíte mě?"zopakoval svou otázku.
Opatrně jsem přikývla a trochu se roztřásla.
,,Je Vám zima?"zeptal se.
Znovu jsem kývla.
Sundal si plášť a přikryl mě ním.
,,Jak se cítíte?"zeptal se starostlivě.
,,Mám něco s kotníkem a je mi strašná zima,"procedila jsem přes drkotající zuby.
,,Můžete se postavit?" zeptal se a pomohl mu na nohy nebo spíš nohu.
Dloho jsem na ní ale nevydržela,protože se mi podlomilo koleno.
Profesor mě zachytil a dal mi ruku na čelo.
,,Máte vysokou horečku,"konstatoval.Pak si mě zvedl do náručí a zabalil si mě svým pláštěm.Bylo mi u něj teplo a tak jsem se na něj ještě víc přitiskla.
...
Tady to ukončím,I když jsem měla v plánu pokračovat dál...
Omlouvám se,že včera nevyšla kapitola.Neměla jsem čas.
Ahoj😃
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top