Z krbu vyšlehly zelené plameny a vystoupila z nich paní Winslet.
,,Dobrý den paní ředitelko.Co je s Annie?"
,,Bude v pořádku. To ale není hlavní důvod,proč jsem Vás zavolala,"řekla jsem.
Její obličej posmutněle.
,,Vy to víte?"zeptala se zlomeným hlasem.
,,Ano,vím to.Myslím si,že by jste s tím měla něco udělat."
,,Ale já nevím co.Je to hrozně složité."
Výraz v mém obličeji se uvolnil.
,,Chápu Vás,ale vyřešit se to musí.Vám všem to jen ubližuje.Nejlepší by bylo,kdyby jste jí to řekli.
Pokud chcete,můžete jít za Vaší dcerou na ošetřovnu."
,,Děkuji paní ředitelko,"řekla a opustila můj kabinet.
---
Došla jsem na ošetřovnu a otevřela dveře.
Annie ležela úplně na konci a byli u ní nějací svá kluci.Povídali si a smáli se.
Rozešla jsem se k nim.
Jakmile si mě všimli,tak ztichli.
,,Dobrý den,"pozdravili mě oba zároveň.
,,Přijdeme později Annie,"řekl plavovlasý kluk.
,,Ahoj,"řekli opět téměř zároveň.
,,Ahoj,"zavolala na ně a pak se otočila na mě.
,,Co potřebuješ mami?"zeptala se mě.
Takže už se mnou zase mluví.To mi dodalo odvahu.
Posadila jsem se na židli vedle její postele.
,,Přišla jsem tě zkontrolovat.Jak se máš?"
,,Ujde to,"řekla s velkou dávkou neupřímnosti.
,,Co to bylo za kluky?"
,,Moji kamarádi.Ten plavovlasý je Scorpius Malfoy a ten černovlasý Albus Potter.Potkala jsem je ve vlaku,"řekla Annie.
,,Jsem ráda,že jsi si našla přátele."
,,Mami,"začala nejistě.
,,Kdy mi to hodláte říct?"
,,Dnes,až půjdu z Bradavic za ním zajdu.Chci ti to říct,ale myslím,že by bylo dobré, aby o tom věděl.A myslím,že si s ním budeš chtít hodně popovídat,takže by bylo dobré,aby sem taky přijel.S paní ředitelkou to mám domluvené."
Annie se usmála.
,,Už budu muset jít.Ahoj,brzy se zase uvidíme."
,,Ahoj,"zavolala na mě.
---
Postávala jsem před jeho kabinetem a psychicky se připravovala na tento dost určitě hodně nepříjemný rozhovor.
Natáhla jsem ruku a zaklepala.
Po chvilce se dveře otevřely.
Jakmile si všiml,že narušitelem jeho klidu jsem já,zamračil se.
,,Potřebuji s tebou mluvit,"začala jsem hodně nejistě.
Ustoupil stranou a já vešla.
,,Co chceš?"zeptal se podrážděně.
,,Musíme jí to říct.Už to přes ní nemůžeme dál tajit nebo se jí stane něco horšího než toto."
,,Já jí nic říkat nebudu.Myslím,že nebude zrovna moc nadšená z toho,kdo je její otec."
,,Já myslím,že bude ráda.Máte hodně společných zájmů."
,,Kdo by chtěl za otce někoho,jako jsem já!!!Bývalého smrtijeda!!!Vraha!!!"
,,Udělal jsi chyby,ale to nic nemění na tom,že jsi její otec."
,,Nezaslouží si mít za otce někoho,jako jsem já."
Konečně mi to došlo.On má strach. Strach z toho,že pro ni není dost dobrý.Z toho,že ho zavrthne.Vůbec si nevěří.
,,Severusi, ona bude ráda,že jsi jejím otcem."
,,Dělej si co chceš,"řekl nakonec.
,,Ona,myslím si,že potom s tebou bude chtít mluvit,"dodala jsem ještě a opustila jeho kabinet.

...

Děkuji za přečtení a votes.
Omlouvám se,že včera nevyšla kapitola.
Ahoj😃