Nikdy bych si ani nepomyslel, že to vzdám, ale teď...

...s nožem v ruce...

...vše se zdá být tak reálné.

Už to nevydržím.

Tu nenávist už nedokážu ovládat, musím si nějak ulevit...

Jak si jen mohl dovolit tak jednat s mou sestrou?! Bude trpět!

Ale teď...

Můj nůž...
Má ruka...
A-ah... Ta bolest... Ta slast...
Ta krev...
Moje krev...
Nenávidím ho...
Musí zemřít. Přeju si jeho smrt.

Právě jsem se pořezal...
Nádhera...
Bylo to dokonalé.
Všechna nenávist, kterou jsem cítil k tomu bastardovi, se uvolnila.
Je pryč.
Kam se jen poděla?

Co jsem to vlastně udělal?