Můj život...
Jak ho popsat?
Je stejný jako já.
Na pohled obyčejný.
Uvnitř pln temných tajemství, nenávisti, touhy.
Jsem však nucen žít jako všichni moji vrstevníci. Chodit do školy, mít koníčky, trávit čas s přáteli...
Dělám všechno z toho.
Moji přátelé však nejsou skuteční. Tedy, normální člověk by je považoval za skutečné přátele, jsou čestní, obětaví, zkrátka jsou takoví, jací by měli být.
Jak idylické.
Já však neznám přátel.
Co se týče koníčku, zájem jen předstírám, ačkoli nepopírám, že není od věci se čas od času vymlátit do bicích. Možná že bez toho už bych se nedokázal ovládat.
A škola?
Nenávidím to místo, ty lidi, všechny ty pocity, které mě tam spoutají.