,, Nemůžu uvěřit, že jsi za dvanáct hodin stihl omámit půlku holek na škole. " konstatoval James druhý den ráno, když spolu s  kluky seděli na snídani ve Velké síni.

,, To víš, přirozenej talent." mrkl na něj jeho kamarád, čímž si vysloužil Remusův pobavený pohled.

,, Tak to já jsem asi antitalent. "povzdechl si hnědovlásek.

,, Myslíš Evansovou, co? U tý nemáš nejmenší šanci, kamaráde." uchechtl se Sirius.

,, Mám." pokusil se nepříliš sebevědomě odporovat James.

,, Prosím tě, Jamesi, Sirius má pravdu. Nemá cenu se s ní dalších sedm let trápit.Zkus si najít jiný objekt zájmu. " přidal se s chytrým řešením Remus.

,, Ale ono to nejde. Kdybys ji viděl, Reme! Ona je prostě perfektní. Má nejkrásnější ohnivé vlasy, jaké jsem kdy viděl, je chytrá, krásná, hodná, je prostě dokonalá." zasnil se s podepřenou hlavou.

Jeho kamarádi si vyměnili pobavené pohledy. Jejich nový přítel v tom byl až po uši. Tímhle tempem to dopadne tak, že bude půvabnou rudovlásku, Lily Evansovou, opravdu uhánět nejméně sedm let.

,, Kdo je dokonalý?" zasmála se Stephanie a dosedla na lavici vedle svého nejlepšího kamaráda.

,, Ty samozřejmě." předběhl zaskočeného Jamese Sirius, a již po druhé za ten den šibalsky mrkl.

Stephanie však nebyla jednou z těch naivních dívek, které ve svých jedenácti letech hledají prince na bílém koni a čekají od něj věrnost až za hrob.
V Siriusovi, a vlastně ve všech chlapcích, viděla pouze dobré kamarády.

,, Ale jdi ty, Siriusi, budu se červenat. "zasmála se  smíchem, jako by se rozvonilo tisíce vánočních zvonečků.
Pak se přes Jamese natáhla a ze zadní části stolu vykouzlila lívance, které si s chutí nandala na talíř.

Otylý chlapec doteď tiše sedící vedle Remuse nadšeně vykulil oči. Hamtavě se po talíři natáhl a všechny zbylé lívance si s chutí přivlastnil.

,, Pfísachám, pfe fam pfetím nephyly. "zamumlal s plnou pusou a kousky své snídaně poplyval všechny okolo.

Stephanie znechuceně smetla kousíček lívance ze svého hábitu a tázavě pohlédla na Jamese. Ten jen protočil očima a otřel si tvář.

,, To je náš poslední spolubydlící - Peter Pettigrew." představil neochotně ošklivého chlapce, který Stephanie značně připomínal nějakého hlodavce.

,, Dobře, myslím, že jsem si vás užila až dost. Jdu za holkama." ušklíbla se, rychle objala Jamese a než se nadáli, sedala si mezi Lily Evansovou a nějakou vysokou černovlásku.

,, Cože, ona se zná s Lily, proč mi nic neřekla?!" vykřikl tlumeně James.

,, Kámo, zaprvé je s ní na pokoji, zadruhé na nic ses neptal." připomenul mu dvě důležitá fakta Sirius a vyvolal tím u všech, kromě uraženého Jamese, výbuch smíchu.

***

,, Nazdárek, holky. " s těmito slovy se připojila Stephanie ke svým spolubydlícím na druhé straně stolu.

,, No ahoj, kde jsi byla?" otázala se Lily.

,, S Jamiem a klukama. Šla jsem je pozdravit. "

,, Tak proto ses ráno tak brzy vyplížila z ložnice." podotkla tiše Evelyn.

,, Vlastně jsem se předtím šla ještě trochu projít po hradě. Chci tu znát každé zákoutí, abych se ještě při cestě na hodiny neztratila. " vysvětlila Stephanie.

,, To mi připomíná, že bychom už měly dostat rozvrh. " vyhrkla natěšená Lily.

,, Máš pravdu, už se moc těším. Kouzla jsou pro mě úplně nová, teda pokud se nepočítá koště, s tím už díky Jamesovi nějaké ty zkušenosti mám." jemně se usmála při vzpomínce na léto.

,, Já mám sice kouzla doma na očích pořád, " přiznala Caroline, jejíž rodiče pracovali na ministerstvu kouzel,, ale myslím, že tady v Bradavicích to bude něco úplně jiného. "

,, Souhlas.Mamka taky kouzlí, ale taťka je mudla. Chudák, je z ní přitom vždycky dost nervózní. " přidala se Evelyn.

,, A co ty Bibi? "

,, Já mám jen babičku, rodiče zemřeli, když jsem byla malá." šeptla těžkou skutečnost, kterou lidem příliš nesdělovala.

Po chvíli ticha se sklopenou hlavou zjistila, že všechna děvčata vstala a pevně ji sevřela v hromadném objetí.

***

Narcissa Blacková upřeně sledovala dívku u nebelvírského stolu. Nikdy by nevěřila, že někdo, jako je ona, může být tím člověkem, o kterého jeví Pán Zla takový zájem. I několik hodin po jejich rozhovoru pořád cítila husí kůži, kterou měla od přemístění jejím otcem po celou dobu setkání s Lordem Voldemortem.

,, Ach, ty budeš Narcissa Blacková, nemám pravdu? "ozval se z trůnu slizký syčivý hlas, který se jí jakýmsi neznámým způsobem dostával až hluboko do hlavy.

,, Ano, můj pane." roztřeseně přikývla. Už se jí v hlavě honilo, zda-li jí znamení vypálí hned nebo bude předtím muset někoho zabít. Popravdě ani jedna z možností se jí příliš nezamlouvala.

,, Tvůj otec se mi s tebou pochlubil.Mám pro tebe tedy úkol, Narcisso Blacková.Budeš sledovat Stephanie Pearsovou a všechno, zdůrazňuji všechno, mi o ní budeš sdělovat. Je ti to jasné? "

,, Jistě, můj pane. Pro vás cokoliv."pokorně přikývla a pomalu couvala směrem ke dveřím. Nemohla uvěřit svému štěstí.

Voldemort si spokojeně promnul ruce.

,, A opovaž se flákat, jinak budeš mít ty i tvá rodina velké potíže." pohrozil ještě Narcisse, která už mizela ve dveřích. Už nemohl vidět, jak se po nich z druhé strany svezla a bezmocně se rozplakala.

Po této noční události byla Narcissa psychicky vyčerpaná. Poté, co se vzpamatovala ze setkáním s vládcem veškerého zla na zemi se rozhodla, že jestli chce žít, bude se muset jeho úkolů zhostit dokonale. Dokonale jako správná Blacková. Nemohlo to být přeci tak těžké, vždyť to má snad v krvi,ne?

A tak jí teď nezbývalo nic jiného, než tmavovlásku pozorně sledovat každou vteřinu jejího života. Jejím úkolem bylo o té nebelvírské husičce zjistit vše, od jejího oblíbeného jídla až k nejtemnější noční můře z dětství. A i když netušila, proč zrovna tohle pískle Pána zla zajímá, byla odhodlaná mu v jeho přání vyjít vstříc.