,, Zabije mě. "uchechtl se zmijozelský mladík, když s pomocí své nové kamarádky stanuli před dveřmi bradavické ošetřovny.

,, To jsou silná slova."zamyslela se brunetka.

,, Nejspíš tě jen vykuchá a o úplňku předhodí vlkodlakům." prohodila jen tak mezi řečí, čímž způsobila další znatelné poblednutí v jeho tváři.

,, Klídek, James je možná trochu teatrální, ale neublížil by ani mouše. "zasmála se.

,, Právě jsi udělala z mouchy nadřazenější bytost, než jsem já." zašklebil se Severus a chytil se za bolavý nos.

Tímto faktem nevědomky způsobil další Stephanin smích. Dost se divil tomu, jak veselá dokáže být. A možná, možná ho i u srdce zahřálo, že právě on byl v tento moment příčinou jejího uchu libého smíchu.

,, Vidíš, přeci jen s tebou bude legrace, Seve. " použila zkráceninu jeho jména a vpadla do ošetřovny, kde hlasitě zburcovala madame Pomfreyovou.

,, Ach pane Snape, co jste to prováděl?"

,, No to víte, nedával jsem pozor a narazil do zdi. Jsem zkrátka nemehlo. "pokrčil nezaujatě rameny. Tak nějak tušil, že s touto výmluvou sem přijde za těch budoucích sedm let ještě častokrát.

Poté, co byl ošetřen, se rozloučili a rozešli každý jiným směrem, jeden do sklepení, druhá do nebelvírské věže.

,, Kdes byla tak dlouho? "vybafla na svou kamarádku hned při vstupu do dveří Caroline.

,, Trošku jsem se ztratila." zalhala brunetka a sklopila zrak k zemi, aby nemusela čelit zkoumavému pohledu své kamarádky.

...

,, Jsem zklamán, Narcisso. Už dlouho jsem od tebe neslyšel nic užitečného. " povzdechl si Pán zla.

,, Odpusťte mi, můj pane. Snažím se,co to jde, ale bohužel díky našim rozdílným kolejím nemám tak dobrý přístup k informacím, jaké bych potřebovala. " hlesla vyděšená dívka.

,, Pak budeš muset vymyslet způsob, jak jí být více nablízku. "

,, Ale jak, pane?"

,, Nevím, hraj si na její kamarádku, doučuj ji, dělej co uznáš za vhodné, ale nezapomeň, že stačí jeden chybný krok a tvá rodina se nedožije příštího východu slunce." vykřikl již popuzeně a mávnutím bledé ruky vyhnal k smrti bílou dívku ze svých komnat.

Přistoupil k nočnímu stolku a vzal do rukou fotografii mladé a velice krásné ženy, která se do objektivu usmívala a vesele mávala.

,, Je to ona, Katherine, cítím to. Je sice v Nebelvíru, ale tos byla přeci málem i ty. Přesně si pamatuji,jak jsi mi vyprávěla příběh o tom,jak ses u v loďkách zakoukala do tmavovlasého chlapce a při zařazování přesvědčila Moudrý klobouk, aby tě poslal do té hadí koleje,kam byl zařazen i on. " vydechl ztěžka pod návalem vzpomínek.

,, Myslím,že to byla tvoje největší životní chyba. Měla bys teď velkou rodinu a šťastný život.Místo toho jsi jen bezvýznamná a hlavně mrtvá bývalá přítelkyně Pána Zla." uchechtl se lehce zastřelým hlasem a schoval fotku do šuplíku.

Dnes již bylo dost vzpomínání.
Přichází čas na pravou akci.

....

,, Už se nemůžu dočkat Vánoc, holky!" vykřikla nadšená Bibi a zavěsila již třetí vánoční světýlka nad svou postel.

,, Já taky, už úplně cítím vůni perníčků, jehličí a skořice." zasnila se Lily a Evelyn souhlasně kývla.

,,To já zase umírám touhou po prázdninách." zasmála se Caroline, která jako jediná z dívek učení vyloženě nesnášela.

,, Mně bude přes prázdniny chybět bradavická knihovna." postěžovala si Stephanie a získala si souhlasné mručení od Lily s Evelyn. Od Bibi s Caroline se jí dostalo pouze vytřeštěných očí .

,, Když nad tím tak přemýšlím, ještě bych tam měla dneska zaběhnout kvůli té eseji z historie. Jděte někdo taky?" zeptala se nadějně, bohužel se jí dostalo pouze nesouhlasných odpovědí, a tak se s dívkami rozloučila a vydala směr bradavická knihovna.

Po vstupu do tiché knihovny pozdravila zamyšlenou knihovnici a vydala se hledat nějaké knížky, které by jí s esejí pomohly. Po deseti minutách se s komínkem knih v náručí vydala k oválnému stolu, kde si vše pečlivě rozložila a dala se do psaní.

,, Ahoj, můžu si přisednout? "ozval se nad ní ledový hlas, který ji vytrhl z přemýšlení.

Trhla hlavou vzhůru a spatřila starší blondýnku s ostře řezanou tváří a zmijozelskou kravatou, jak na ni nejistě hledí.

Na tváři vykouzlila přátelský úsměv a pokynula k prázdné židli.

,, Jasně, že můžeš. Jak se jmenuješ? "snažila se rozvést konverzaci.

,, Jsem Narcissa Blacková." pronesla nejistě dívka naproti ní a přivřela oči snad očekávajíc, že Stephanie vezme nohy na ramena a s křikem uteče. Ta se místo toho ještě zářivěji usmála a natáhla k blondýnce ruku.

,, Já jsem Stephanie Pearsová, ale to už jsi možná pochytila při zařazování. " uchechtla se a potřásly si rukama.

,, Copak to děláš?" zeptala se zvědavě Narcissa.

,, Esej do historie, je to asi jediný předmět, který mi snad vůbec nejde. Asi proto, že je tak nekonečně nudný. " zasmála se černovláska a upřeně sledovala změť písmenek, kterou neměla šanci pochopit.

,, Chceš pomoci? " vyhrkla ze sebe Narcissa pamatujíc na slova Pána Zla.

,, To bys pro mě udělala? "vykulila oči překvapená Stephanie. ,, Já vím, jak to u vás chodí. Jsem mudlorozená a z Nebelvíru, jestli se o tom někdo dozví, budou tě považovat za... Ehm, jak se tomu říká?"

,, Krvezrádce. "

,, Jo, to. Stejně jako je za něj považován Sirius. Vím, že jsi jeho sestřenice a také vím, jak to ve vašem rodu chodí. Nemyslím, že by ses měla zbytečně vystavovat nebezpečí. " vychrlila ze sebe na jeden nádech a sklopila hlavu.

Starší dívka se na Stephanie koukala s údivem, a zároveň i respektem v očích. Možná, že právě v této chvíli pochopila, že ta jedenáctiletá dívenka naproti ní je přeci jen něčím výjimečná.

,, Myslím, že ty budeš jedna z mála lidí, pro které to budu ochotná risknout. " opáčila a uvědomila si, že ten upřímný zájem tentokrát ani nemusela předstírat.
Ať už to bylo cokoli, byla si jistá, že zradit toto čisté stvoření bude pro ní v budoucnosti velmi těžkou zkouškou.