Kapitola 28

Můj zrak spočíval na spící dívce v mé posteli. Musela jsem si opět povzdechnout. Rozcuchané vlasy, škrábance po rukou a modřiny, natržený ret. Při pohledu na Goeum mi lezl mráz po zádech.

Ne, že by vypadala nějak extra hrozně, ale při pomyšlení, co se jí asi tak mohlo stát...

Tělo na posteli sebou začalo nepříjemně hýbat, a proto jsem neváhala a zvedla se ze židle na které jsem doteď seděla. Bylo něco málo po půlnoci.

Chytla jsem Goeum za ramena. Brunetka začala sebou škubat čím dál více a z úst vypouštěla negativní slova. No...byla to spíše samá ne.

,,Prosím, prosím ne. Nechte mě být!''. Snažila jsem se na ni mluvit a uklidnit. Zprvu se mi to nedařilo, ale později přišlo velké škubnutí a vytržení Goeum ze snu. S brekem se vyšvihla do sedu. ,,T-taehee? Tae!'' vykřikla zmateně.

,,Pššt. V klidu, jsem tady.'' Posadila jsem se k ní a přitáhla si Goeum k sobě. Téměř okamžitě se mi doslova zhroutila pod rukama a její hlava spočinula na mém klínu. Rukou jsem brunetku konejšivě hladila po zádech a stále jí našeptávala uklidňující slova.

Po pár minutách se v pokoji přestaly ozývat vzlyky. Goeum opět naštěstí usnula a já, klimbajíc v sedě, svou kamarádku následovala skoro okamžitě.

Jak se to říká...vyspat se do růžova? Tak tohle na mě ráno zaručeně neplatilo. Místo světla ze slunce mě vzbudila bolest v zádech, krku a bubnování kapek do okna. Odhrnula jsem kousek deky, pod kterou jsem se nějakým zázrakem nalézala a opatrně, abych nevzbudila Goeum, jsem vstala.

Pospíšila jsem si v koupelně s ranní hygienou, abych stihla připravit snídani. Nejsem si úplně jistá, zda bude mít Goeum na něco chuť, ale člověk nikdy neví. Osobně si myslím, že bude hladová. Taky jsem potřebovala Hoseokovi domluvit, aby brunetku vzal raději na vyšetření do nemocnice. Jestli se mi to podařilo? No...

,,V žádným případě!'' rozhodil rukama. ,,Včerejšek mi stačil úplně bohatě!''

,,Co? Včerejšek ti stačil úplně bohatě?! Však jsi byl beztak na nějaký vyhulený party nebo v klubu, tak jako obvykle! Tohle na mě nezkoušej!''

,,Ne!'' zamručel a popadl jablko, do kterého zakousl. ,,Navíc, jak si můžeš být jistá, že jsem dělal tohle? Co když jsem zrovna tentokrát sázel kytky sousedce, huh?!'' řekl s plnou pusou. Myslím, že z těch kusů, které na mě během rozhovoru vyplyvnul bych mohla upéct koláč.

,,Kytky?! Vážně? Sousedce? Večer?! Hoseoku pomátl ses?! Kam se poděl ten milý Jung Hoseok nebo přinejmenším ten bez keců?''

Hodil ohryzek do koše. ,,Prostě ne, Taehee. Nemůžu a hotovo,'' pronesl. Při odchodu jsem ho chytla za lem trička. ,,Hoseoku prosím. Však víš v jakém stavu se nachází. Copak ti to není ani trochu blbý?'' Dlouhou chvíli jsme si navzájem vyměňovali pohledy. Upřímně mi ty Hoseokovy nic neříkaly.

Zhluboka se nadechl a porozhlédl po místnosti. ,,Fajn, výjimečně,'' zamumlal zamračeně. Radostí jsem kolem něj začala skákat až to došlo k nechtěnému objetí. Jakmile jsem si uvědomila, že mé ruce obepínají Hoseokův pás, stáhla jsem a odkašlala si.

,,Ale poprvé a naposledy,'' ukázal na mě. Kývla jsem na souhlas a otočila se na patě s úmyslem dojít vzbudit Goeum. Mé gesto však bylo zbytečné.

Brunetka už napůl trčela zpoza stěny a zmateně nás pozorovala. Nadechovala jsem, abych jí sdělila plán, jenže bratr mě předběhl. A to velmi zvláštně. Došel po schodech ke Goeum, kterou popadl za zápěstí a táhl ji ke dveřím jako kus hadru.

,,Počkej!'' vykřikla jsem. ,,Však si musí vzít aspoň čisté...''

,,Mám ji odvézt do nemocnice?'' přerušil mě a otevřel dveře. Goeum postrčil vpřed.

,,Jestli jo, tak jedeme hned. Mám potom sraz s týmem na hřišti. Příští týden hrajeme proti vedlejšímu městu.'' S tímto výrokem dveře zabouchl a už šlo zaslechnout pouze nastartování auta včetně jeho odjezdu.

Tak tohle bylo divný.

Vám to možná nepřijde, ale věřte mi, starý Hoseok by akorát ukázal vztyčený prostředníček a ani se neopovážil vést se mnou nějakou...obsáhlou debatu.

Vytáhla jsem z kapsy mobil a najela na naší společnou konverzaci s úmyslem sdělit nález Goeum. Při tom všem za včerejška se mi tato informace vytratila z hlavy.

HOLY SHEEP 💞

Me:
SVOLÁVÁM PORADU!

Rayoung:
Au...moje ucho...

Jackie:
Unnie...řve na tebe jenom
virtuálně...

Rayoung:
...

Rayoung:
Au...moje OKO...
Lepší?

Me:
—_—

Me:
Goeum se našla.

Jackie:
Jo jako, ticho.
Goeum se našla.

Jackie:
POČKEJ CO.
GOEUM SE NAŠLA????
JAKO GOEUM JAKO TA
NAŠE GOEUM?

Me:
Ano.
NAŠE Goeum.

Rayoung:
Co se jí stalo?
PROČ ZMIZELA.
JAK SE NAŠLA.
CO SE SAKRA STALO.
SYPEJ JUNGOVÁ, DĚLEJ!

Me:
No...upřímně sama ještě
pořádně nevím.

Me:
Ale včera se objevila u nás.
A docela pomlácená.

Me:
Hoseok ji před chvílí
odvezl do nemocnice.

Jackie:
ㅠㅠ ㅠㅠ

Rayoung:
Tady něco nesedí...
HOSEOK.

Me:
Ano.

Rayoung:
HOSEOK...Goeum odvezl...

Me:
Ano...

Rayoung:
HOSEOK.
Jakože TEN HOSEOK?

Me:
Jo...a přestaň se tak
přihlouple ptát...

Měla jsem rozepsanou další odpověď pro Rayoung, jenže mě něco náhle trklo. Nebo spíš napadlo. Tu noc, co Goeum pravděpodobně zmizela, Hoseok naštvaně prohledával nějaký složky u sebe v pokoji. A ty složky tam tenhle týden stále byly. Jak to vím?

Ačkoliv si pokoj uklízí sám a za Boha tam nikdo nesmí pohnout ani smítkem, občas když má pootevřené dveře tam nahlédnu. A od té noci si dávám obzvlášť pozor.

,,Hoseok není doma...Taehee je doma...takže Taehee má příležitost prohrabat Hoseokovi věci,'' říkala jsem si s úsměvem, když mě má zvědavost spiklenecky nesla do horního patra. Pokud se to dozví...dost pravděpodobně si budu moct začít kopat hrob.

,,Ale co oči nevidí, to srdce nebolí přece, ne?'' Snažila jsem se hledat a zároveň věci vracet na své místo. Abych byla upřímná, nečekala jsem, že bych svůj cíl našla tak snadno. Nemusela jsem ani tak dlouho prohrabávat jeho stůl k nalezení zmíněných složek.

Rychle jsem je vyndala a hledala tu, kde by bylo napsáno jméno Goeum. Jenže co jsem opravdu nečekala, byl obsah dokladů. A taky to, že jsem do hledání byla zřejmě zabraná až příliš a nevšimla si, že někdo vstoupil do domu.

,,Zapomnělas, že kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá,'' ozvalo se. Papíry mi vyklouzly z rukou a já s výkřikem sebou cukla. Stál tam.

Stál tam opřený o futra, nohu přehozenou přes druhou a v levé ruce si pohrával s lesklým předmětem.

Kde sakra vzal náhradní klíče?!

•••
Welllllppp...pokud tam jsou pravopisné chyby, omlouvám se.

Jenom tak mimochodem, jak jste si užili volno? ^^

Děkuji za přečtení ❤️

j-HOPE u enjoyed this shit ⭐️

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top