,,Sakra," zamumlala jsem si naštvaně. Propisku, která už dopisovala, jsem odložila na stůl vedle sebe a opřela své tělo o židli.

Venku se už dávno setmělo a já se snažila pomocí svých mozkových buněk udělat úkol z chemie. No, moc se nedařilo. Také jsem si prohrábla své delší rozpuštěné vlasy.

Zavřela jsem oči a chvilku jen tak odpočívala. Absolutně mi ty příklady nedávaly smysl, ale pokud se mám dostat nějak slušně do dalšího pololetí, měla bych se snažit.

Ve své mysli jsem uslyšela něco jako klepání. Promrvila jsem se, ale když se to ozvalo znovu, sedla jsem si pořádně a zaposlouchala se. Klepot byl skutečný, a tak jsem se lenivě pomalu dostala k naším dveřím.

Dnes doma nikdo nebyl, včetně Hoseoka. Takže celá domácnost zůstala na mně. Zase.

Sáhla jsem po klice a jak rychle jsem dveře otevřela, tak i rychle zděšením ustoupila. Mé dlaně se ocitly na obličeji, ale pouze na chvilku. Jakmile jsem se vzpamatovala, vyrazila jsem Goeum vstříc.

,,Panebože Goeum, co se stalo?" sehla jsem se k mé kamarádce, jelikož se sesunula až k zemi. Pomohla jsem jí vstát a doprovodila dívku do obýváku. Goeum jsem usadila a rozběhla se hned pro lékárničku.

Její obličej a celkově tělo, vypadali otřesně. Oblečení měla umazané, na pár místech roztrhané a to radši nemluvím o škrábancích a modřinách, ne-li něco horšího.

I když jsem sama byla vyděšená, ale zároveň šťastná, že se objevila, snažila jsem se Goeum uklidnit.

,,Notak, v klidu, už jsi v bezpečí. Nic se neděje, nic se neděje," přitáhla jsem si opatrně kamarádku do objetí. Dalších pár minut nepřestávala brečet a mě ji bylo líto.

A taky mě zajímal důvod, proč se tak náhle vypařila.

,,T-taehee," vzlykla. Po několika minutách pláč naštěstí ustával a já mohla Goeum ošetřit a připravit čaj o který mezi vzlyky požádala. Přinesla jsem jí i nějaké mé oblečení, aby se převlékla.

Vložila jsem její ruce do těch mých a nechala vyplout své otázky. ,,Go, co se stalo? Kde jsi byla? Proč jsi nám nedala vědět? Nebo aspoň někomu? Jak jsi přišla k těm modřinám? Víš jaký strach jsme měly?! Ksakru, tohle nám už nikdy nedělej, rozumíš? Nikdy!"

,,Taehee."

Znovu jsem ji štěstím objala. Skutečně, byla pryč něco kolem dvou týdnů, aniž by dala někomu vědět. To není normální.

Odtáhla jsem se. ,,Už jsme to chtěly dát s holkama na policii. Ještě, že ses objevila. Sakra, díkybohu."

,,Taehee..."

,,Uh, jo promiň. Jen, jsem ráda, že tě zase vidím," omluvila jsem se a nechala Goeum konečně mluvit.

Teda..."mluvit".

Ve skutečnosti se několikrát nadechla, aby něco řekla, avšak ani jednou nic nevyslovila.

,,Nevadí Goeum. Ať se stalo cokoliv, nemusíš to říkat hned. My si počkáme. Hlavní ne, že jsi v pořádku," pohladila jsem ji po rameni a ona přikývla.

Chvilku jsme byly v konejšivém obětí, dokud neusla. Trochu jsem si nešťastně povzdechla, protože na gauči se mi ji nechat spát nechtělo a sama Goeum nahoru úplně neodnesu.

Vypadala dost oslabeně, což naznačovalo už sesunutí u dveří a okamžité usnutí.

My o vlku a bagr vlka rozlámal.

,,Velbloude! Oh, tady jsi."

Hoseok rozrazil vchodové dveře s Namjoonem v závěsu. Zamračila jsem se na něj a naznačila mu, aby ztichl. Jeho pohled sjel na Goeum. Nadzvedl obočí a ukázal na ní. ,,Kdo to je?"

Udiveně jsem se na Hoseoka podívala.

Goeum zná a i přes to se zeptá, kdo to je?

,,Idiote, je to Goeum. A pomoz mi ji odnést ke mně do pokoje, prosím," zvedla jsem se. Byla jsem překvapená, když si Hoseok bez namítání mou kamarádku vzal do náruče a odnesl ji.

Stála jsem tam jako solný sloup, načež se následně zeptala Namjoona.

,,Stalo se mu něco?" ukázala jsem zmateně palcem na schodiště. Pokrčil rameny a i on se beze slova vydal dolů do herny.

Co to s nimi je? Hoseok Goeum odnesl bez poznámek a Namjoon neměl žádné přihlouplé připomínky?

Zakroutila jsem nad svými myšlenkami hlavou a šla se pro jistotu podívat, jestli můj nevlastní bratr nevyvedl Goeum nějakou hloupost.

•••
[Též oznámení z roku 2019 XDD Konkrétněji zima XDD]

Ayo guys! 🥰🥰

Nejdřív vám chci všem mooooc poděkovat za ohlasy a komentáře! <333 Opravdu mě potěšily a jsem ráda, pokud zde naleznete i něco k pobavení ^^

Jako dále, jak užíváte Vánoce, a co váš Štědrý den? Jen se podělte! ❤️❤️

A následně,

VŠECHNO NEJLEPŠÍ TAEHYUNG-AH!
🤎🧡🤎🧡🧡🤎

~

UPDATE 2021: Nevím proč, ale jsem na tuhle kapitolu hrozně pyšná ㅋㅋㅋ

j-HOPE u enjoyed this shit ⭐️