LOKI
Probudil jsem se. Ječela. Asi se vyděsila, kde to je. Chtěl jsem, aby se ulidnila, proto jsem se ani nepohnul. Po chvíli ječení jsem uslyšel ránu. Otevřel jsem oči a podíval se, kde je. Nikde jsem ji neviděl, proto jsem vstal. Nemůže být daleko, měl bych jí vidět. Ale neviděl. Obešel jsem postel, abych se podíval na druhou stranu planety. Popošel jsem kousek, ale nikde nic. Otočil jsem se k posteli a našel jí. Ležela na zemi v bezvědomí. Znovu. Asi praštila hlavou do země, to byla ta rána. Šel jsem k ní, zvedl ji ze země a znovu položil na postel. V poutech to šlo sice špatně, ale zvládl jsem to stejně jako minule. Nechtěl jsem ji vyděsit ....Ne! Takový nejsem. Já nejsem hodný! Nechtěl jsem ....... poslouchat znovu jak ječí. Ano. To je ono.
Sedl jsem si na zem a opřel se zády o postel. Pochvíli jsem usnul.

DARKLIGHT
Probudila jsem se na posteli Lokiho. Něco mi to připomínalo. Mysli. Co se dělo, než jsi usnula.
Ne. Loki ležel vedle mne. Rychle jsem se podívala vedle sebe. Nikdo. Takové oddychnutí jsem snad ještě nezažila. Věděla jsem však, že nebude daleko.
Slezla jsem potichu z postele a zneviditelnila se. Obešla jsem postel a zjistila, že spí na zemi opřený zády o postel. Proměnila jsem se v Sorma. Přeci jen jsem se tak cítila před Lokim lépe, než jako já.
,,Dobré ráno"řekla jsem.
,,Nechal jsem tě spát na mojí posteli a nebudil tě, tak nech teď spát ty mne"zabručel ještě v polospánku. Hmmmm.
,,A já myslel, že jsem ti tu postel jenom půjčil"odpověděla jsem. Teď už otevřel oči. Je zvláštní, že si spletl na poprvé hlas monstra s dívčím hlasem.
,,Kde ...? Jak ....? Ty ....? Ona ....?" začal mluvit. Bylo to směšné, ale mně moc do smíchu nebylo.
,,Co?"zeptala jsem se neutrálně.
,,Kde je?"Loki.
,,Tam, kde být má. ...".
,,Co jsi s ní udělal?"zeptali jsme se oba najednou.
,,Já jsem jí pouze dostal tam, kde být má. Teď odpověz ty!"já.
,,Kam?"zeptal se Loki.
,,Já odpověď ještě nedostal".
,,Našel jsem ji v bouři a odnesl na postel".
,,A dál"vybídla jsem ho.
,,Nic. Lehl jsem si vedle ní"odpověděl.
,,Nic víc?"zeptatla jsem se.
,,Ne. Teď odpověz ty mně".
,,Je doma. Jednu věc ti povím, Loki. Nelhal jsem ti a ani nechci. Proto ti to povím hned. Je asi jediná věc, o které se s tebou bavit nebudu. O ní. Řeknu ti to takhle. Je moje". Je to jedno moje já. Mé pravé já. Ale to už jsem nahlas neřekla.
,,Jak tvoje?"zeptal se.
,,Má. Prosím, nesnaž se zjistit více. Stejně ti o ní nic víc neřeknu". Přikývl.
Poté jsem odletěla do svého bleskového bytu, zapla si televizi a do černé misky nasypala brambůrky. Jde se na další díl Avangers.