"Mé vlasy, Katnissina brož, pro Peetu řetízek a pro Hamitche náramek.
Ukážeme jim, že jsme team!"
Každému z nás je jasné, že takových krásných chvil už moc mít nebudeme. Za pár dní začínají Čtvrtohry a po nich už se takhle nesejdeme. Ale teď je nutné si užít každou chvíli.

Do vlaku vtrhne stráž. Ozvou se dvě otupující rány. Jakoby vycházely ze zbraně. Ohlédnu se přes rameno a vidím Katniss a Haymitche, jak leží na zemi a z hlavy jim vytéká potůček krve. Celé tělo mi ztuhne a do očí se mi vhánějí slzy. Snažím se k nim dostat a vrátit je zpátky mezi nás. Ne! Nemohou nás rozdělit! Ne takhle! Katniss... Haymitch...

Kde je Peeta?! Co je s ním?! Začnu očima těkat po místosti. Nikde ho nevidím. V místnosti je všechno jako předtím. Až na Haymitche a Katniss... Jen.. Dveře do chodby jsou otevřené. Na těch příšerně vysokých podpadcích se snažím, co nejrychleji dostat do dalšího vagonu.  Nikde ho nevidím. Dostávám se pořád dál a dál. Na zemi si všímám pár kapiček krve. Zrychluji své tempo, ale nikde ho nenacházím. Místnost se mi zdá povědomá. Ve vlaku jsem nestihla projít všechny místnosti, ale tady jsem rozhodně byla. Podívám se doprava a spatřím dvě bezvládná těl na zemi. Okamžitě vím, komu patří. Kaluže krve u jejich hlav mě přesvědčí o mé myšlence. Přede mnou se objeví skupinka strážců. Mezi jejich skupinkou vidím spoutaného Peetu s rozračeným obličejem. Zajali ho. Pro mě si jdou také.

Zabili je... Oni je zabili... Jsou mrtví. Mé noh přestávají konat svoji službu a já se hroutím k zemi. Jenže ta nepřichází. Padám stále níž a níž a všude okolo mě slyším nevinné hlasy jak šeptají dvě věty stále dokola.

"To kvůli tobě! To kvůli tobě nás zabili!"

"To kvůli tobě! To kvůli tobě nás zabili!" 

"To kvůli tobě! To kvůli tobě nás zabili!"

Ale to není Katnissin hlas. Ani Haymitchův nebo Peetův. Ale znám je.. 12 chlapců a 12 dívek...

Splátci, jež jsem vylosovala...!

S trhnutím se probouzím. Z očí mi stékají slzy a nemůžu dýchat.. Bylo to tady zase! Zase stejná... Proč..? Proč já?! Tahle noční můra mě provází od vyhlášení Čtvrtoher, ale..Je delší.. Od toho, co mě vězní, se prodloužila. Dřív jen zastřelili ty dva a mě s Peetou zajali.. Brala jsem to jako noční můru, ale teď se mění ve skutečnost. My dva jsme tady a oni tam. Teda.. pokud.. pokud ještě žijí...Ale v mé noční můře.. Teď tam přibyli ti předešlí splátci, které jsem do Hre vylosovala.
Tohle ne prosím.. Už nechci další takové sny.. Nechci už znov spát! Nikdy..

---- 
Jak jsem slíbila, je tu nová kapitola!😇Včera jsem to nestihla, takže až dneska🙂 Je trošku kratší, ale teď máme ty prázdniny, takže se budu snažit vydávat co nejčastěji.😇😇

Chtěla bych Vám moc poděkovat za 60+ přečtení!💖💖Moc mě to těší! Děkuju!!💖💖

Lennie🎀