Laura:

Po chvilce, co jsem koukala na ty dva mi to došlo. H+T. Honza a Tomáš. To oni mi koupili ty brusle. ,,Lauro!"vytrhla mě z mých myšlenek mamka. Byli už na cestě na místa, kde jsme měli sedět. Rozběhla jsem se za nimi, ale viděla jsem jen tři. Honza stál kousek za mnou. Popadla jsem ho za ruku a vydala se i s ním za ostatními.

Sedli jsme si na sedadla a já koukala, jestli někde neuvidím Lindu. Ano. Stála u plotu se svým koněm. Byl to vraník. Zaslechla jsem jméno. Blesk...

Linda:

Byla jsem hrozně nervózní. Blesk, můj kůň, se mi opíral o rameno. Musela jsem na start. Vyhoupla jsem se do sedla a rozklusala se ke startovní čáře.

,,3!" ,,2!" ,,1...start!!!"ozval se výkřik komentátora a já vyrazila. Jelo se mi moc hezky. Překážky, které jsme přeskakovali, byly celkem nízké a úzké. Blesk skoro všechny zvládnul na 1, až na jednu. Byla úplně poslední. Myslela jsem, že už nemám šanci, když v tom...

Honza:

Celou dobu jela úplně bez chybičky. Před poslední překážkou se stalo něco, co by nikdo z nás nečekal...
Laura se bála snad ještě víc než já a Tomáš dohromady. Držela se mě za paži a druhou rukou si zakrývala oči.
Celá se klepala. Všichni jsme se báli nejhorší věci. Věci, že Linda spadne z koně a zůstane pod kopyty ostatných koní.