S trhnutím otevřu oči a zjistím, že ten odporný zvuk vydává můj budík na 6:00. Začnu se pomalu škrábat z postele a zjistím že Samantha už je v kuchyni. Dojdu za ní a ucítím krásnou vůni palačinek. I když je to moje nejlepší kamarádka, tak za takovouhle provokaci palančikama hned po ránu bych ji zabila. Ví, že se snažím si udržet dobrou postavu a láduje mě palačinkama!
   Najednou promluví "Dobré ráno sluníčko...a to doslova. Měla by jsi vidět svoje vlasy"vybuchne smíchy a já jen protočím očima.
   "Nejsem jako ty! Já nevstávám o hodinu dřív kvůli vlasům"odseknu a sednu si ke stolu a přede mnou se objeví talíř s palčinkama, jahodami, polevou a šlehačkou. Neváhám a pustím se do toho. Kašlu na svoji postavu...stejně mě nikdo nechce.
   "Stávám tak brzo proto, abych ti mohla udělat snídani a ty pak nebyla tak nabručená"ironicky se na mě usměje a já jí úsměv oplatím.
   Kamarádky jsme už dlouho... seznámily jsme se na kroužku tance. Obě jsme tam byly tak trochu za exoty takže jsme se k sobě hodily. Bylo mi asi 6 let když jsem tam začala chodit.
  "Tak šup. Jez ať můžem vyrazit jinak nám to šéf pěkně vymaluje"spolknu poslední kousek palačinek a letím se do koupelny rychle osprchovat. Když jsem připravená vyrazit oznámím to Samanthe a jdeme.

O 20 minut později...
   "Takže vážení,"promlouvá k nám náš šéf. Dorazili jsme jako poslední. Samozřejmě."když už jste tu všichni tak začneme. Dnešní plán je takový. Včera večer nám poslali informátoři z jihu a severozápadu zprávu o tom, že tam prý někdo spatřil skupinu vzbouřenců. Jelikož už máte všichni práce na tento měsíc zadané, nevím komu tyto případy přidělit...je tu někdo komu jsem žádný úkol nezadal?"zeptal se nás.
    Jediný kdo se přihlásil jsem byla já a Samatha."Nuže dobrá, Vy Samatho si vezmete severozápad a vy Nelly jih."obě jsme přikývly."Pokud vím, je to váš první případ v terénu takže každá s sebou dostanete dozor. Po vývinu vašich schopností velit týmu se rozhodnu, zda dozor stáhnu nebo ne. To je pro dnešek vše. Dnes je pondělí takže vyrazíte v pátek."na to si zbalil věci a odešel z místnosti.
   "Tak co? Těšíš se? Já strašně! Je to naše první výprava takže to bude spoustu zkušeností a třeba dostaneme i nějakou pochvalu."vyjekla radostně Samatha a já jen přikývla.
   "Jo celkem se těším. Bude to něco jiného než sedět za stolem a prohrabovat se papíry."pousmála jsem se, i když jsem se moc netěšila. Ne že bych nechtěla jet ale byla jsem nervozní z toho, že bych mohla udělat nějakou chybu.
   "Hele vidím na tobě že jsi nervózní ale neboj, ty to zvládneš."spiklenecky na mě mrkla a už mě táhla z místnosti. Namířili jsme si to do posilovny a narazili na Cartera. Je to náš kolega o rok starší. Takový ten typ 'třídního' baviče. "Ale ale. Kohopak to tu máme? Prý v pátek jedete na první výjezd do terénu?"zeptal se s rošťáckým úsměvem.
   "Jo"odpověděly jsme naráz"Prý přišly zprávy o skupinách vzbouřenců na severozápadě a jihu. No a jelikož už všichni měli něco na práci, zbyly jsme my dvě"dopověděla Samantha a já jí za to v duchu děkovala. Moc ráda nemluvím takže to většinou přenechám jí.
   "Tak hodně štěstí dámy. No a nejspíš jdete do posilovny. Tak to jdu s vámi."řekl a obejmul nás kolem ramen a vydal se k posilovně.

   V posilovně jsme byli asi 1 hodinu a půl a pak se šli převléct a umýt. Dnes jsme už měli jinak volno, a tak jsme se vydali do KFC. I když do oběda zbývala ještě 1 hodina, my jsme měli hlad jako vlci. Sešli jsme se tam já Samantha, Cartere, Josh a Natasha. Josh a Natasha byli dvojčata. Sice byli odlišného pohlaví a nebyli spojení ale i tak si byli nehorázně podobní a jakoby měli propojené myšlenky. Pořád za sebe dokončovali věty, bez jediného slova plánovali jen pomocí očního kontaku jejich všelijaké vtípky a měli tak velké sourozenecké pouto, že jsem si myslela že bez sebe nevydrží ani 10 minut. Povídali jsme si o všem možném a nakonec nám Carter začal vyprávět o svých zážitcích z výprav.
   Cestou do našeho bytu jsme se se Samanthou stavily v nákupním centru a koupily si nějaké nové oblečení. Když jsme došly domů, začala jsem pracovat na svém případu, který jsem ještě nedodělala. Samantha mě naváděla, abych s ní šla ven ale já se nedala a řekla jí ať jde sama. Musela jsem to dodělat dřív než odjedu. Vůbec jsem nevěděla co od toho mám čekat...nejspíš se asi budu muset ještě optat Cartera na jeho zkušenosti. Zatímco jsem tak přemýšlela, jsem konečně dodělala závěr měho případu. Zaklapla jsem notebook a šla si lehnout do postele. Jen tak jsem ležela a přemýslela nad tím, co mě tam bude čekat...ani nevím jak ale brzy na mě dopadla únava a já usnula. Snad se mi při výjezdu bude dařit...

V pátek...den odjezdu...
   "Tak připraveny?" Zeptal se šéf, když jsme stály na parkovišti. "Doufám, že když je to váš první výjezd tak se předvedete"řekl a podíval se na nás s povzbudivým pohledem.
   "Sice jsme nervózní ale ano. Jsme připraven"odpověděla Samantha a já souhlasila.
   "V tom případě šťastnou cestu. Ať se vám daří."kývl na pozdrav a odešel zpět do budovy do svojí kanceláře za spooooouusty papíry, které bych nechtěla číst.
   Podívaly jsme se se Samanthou na sebe a bylo nám jasné, že se těžko jedna bez druhé obejdeme v terénu..."No...tak ti přeju hodně štěstí. Hlavně si nic neudělej ano? Znám tvoje bez rozmyšlení nebezpečné nápady! Takže než se do něčeho vrhneš hlavou napřed, tak si na mě vzpomeň a promysli si co děláš..."rozkázala jsem Samanthe a usmála se na ni.
   "Neboj. Budu se řídit těma tvejma rozkazama a pokusím se přežít."spiklenecky se na mě zazubila"Ty se taky drž. Vím že to zvládneš. Jseš chytrá holka, která ví co dělá."obejmuly jsme se a pak už se vydaly každá ke svému autu. Naposledy jsme se na sebe ohlédly, zamávaly a pak nasedly do auta.
   Ať už mě čekalo cokoliv, nesměla jsem se toho bát. Musím být statečná a poradit si se vším co mě potká...i když nevím co to bude.

Takže ahoj.
Tohle je můj první příběh...vlastně není tak úplně jenom můj😂vymyslely jsme ho s mojí "BFF"😂No a jak jsme se k němu dostaly? Jednoduše...prostě jsme si jednou z nudy začaly spolu psát jakoby náš vysněný život😂a asi po 1000 zprávách jsme došly k závěru, že je to podle nás dost dobrej příběh😂😏tak jsem se rozhodla ho trochu zrealizovat a vymyslela tak trovhu začátek...doufám že se vám to zatím líbí..je to jen přes 1000 slov, protože je to začátek ale postupem času budu psát kapitoly delší😋😉