Už týden chodíme do školy, ale ti idioti z druhé smečky nedošli ani jednou.

"Přestává mě to bavit." Procedila jsem mezi zuby cestou do školy.

"Ani to není fér. Taky chci být doma." Zakňučela Mai.

"Riley!" Křikla na mě Robin. Usmála jsem se a čekala než doběhne. Robin jsem si celkem oblíbila..

"Ahoj."

"Ahoj, moc mě mrzí, že ostatní nechodí do školy. Je to tak neférový." Odfrkla si. Laila doběhla za náma a začala se bavit s Avery.

"Tak to předěláme." Usmála jsem se a odhalila zostřené zuby. Robin prvně nechápala. Převtělila jsem se, část z mé smečky taky. Nakonec i Robin s Lailou.

Půjdeme je probrat.  Zavrčela jsem a rozběhla se směr hala severní smečky.  

Všichni bydlí v jednom patře. První až poslední dveře.  Zakřenila se Robin. Převtělila jsem se ale ostatní ne. Severní smečka na nás koukala jak na idioty, pár z nich chtělo dokonce  zaůtočit. Šli jsme po schodech až jsme se dostali do chodby, kde měli pokoje. 

V tu chvíli jsem se opravdu cítila jako alfa.. Rozrazila jsem první dveře, ale s ním to ani nehlo. Koukla jsem na Avery. Lehce zavrčela a skočila na postel. Ten dotyčný zaječel a ječel dál když mu Avery hlasitě vrčela při hlavě. Kývla jsem na ostatní, ti se rozběhli po ostatních pokojích. Vyšla jsem k poslednímu a opět rozrazila dveře.

"Budíček.. Škola čeká!" Křikla jsem.  Z pod peřiny vyčuhovala blonďatá hlava. 

Ale ne.  Pomyslela jsem si a škubla s peřinou. Pevně ji držel a ještě se víc zavrtal. 

"Vztávej! Poroučí ti to tvoje alfa!" Zavrčela jsem.  Bez odpovědi. Došla mi trpělivost, pravda moc trpělivý člověk nejsem. Převtělila jsem se a skočila na postel. Hlasitě jsem štěkla a pak začala vrčet s vytaženými pysky. Vykoukl zkrz peřiny ale nic. Štěkla jsem znova a začala trhat peřinu.  Nečekala jsem, že by mohl ještě někdo mít peřinu plnou peří. Lítali všude po pokoji. 

"Vypadáš jakobys právě snědla kachnu." Přestala jsem a koukla na usmívajícího se Daniela. V klidu si seděl a sledoval mě.  Zavrčela jsem znovu, ale z tlamy mi vylítly pírka. Daniel se zasmál.. Štěkla jsem a převtělila se.

Peří jsem měla všude, vlasy jsem měla spíš bílý než černý. Daniel se popadal za břicho.. 

"Hahaha.. moc vtipný.. Ale teď už vypadni do školy." Zavrčela jsem a snažila se sundat peří z hlavy. Daniel ale máchl rukama a na hlavě mi přistálo ještě víc peří než jsem teď měla. 

"Děláš si srandu?" Vyjekla jsem a máchla rukama k němu. Teď už měl na hlavě peří i on.  Vykulil oči a pootevřel pusu.. Nevydržela jsem to a vybuchla smíchy.

"Je tu něco k smíchu alfo?" Zasmál se a drkl do mě.  

"My." Řekla jsem mezi smíchem.  "Ale teď už musíme jít." Řekla jsem už normálním hlasem.  Přikývl a vylezl z peřiny. Jen v teplácích.  Snažila jsem se nedívat, ale moc mi to nešlo. Když mě viděl, zasmál se a převlíkal se dál.  Vyšli jsme z pokoje s peřím na hlavě.  Všichni na nás koukali. Dobře, možná je vtipný když vyjdu s ledovým pohledem a peřím na hlavě ze dveří a v závěsu s Danielem.

"ccc.. Co se stalo Riley?" Píchl si Mason.. Zavrčela jsem na něj a koukla se na ostatní.. Všichni zadržovali smích..

"Copak já můžu za to, že má peřinu plnou peří?!" Vykřikla jsme zoufale  a prošla chodbou..  Cestou jsem se zoufale snažila sundat ty pírka, ale jako by tam byli přilepený.

"Počkej." Přihnala se Robin, Avery a Mai. Sedla jsem si a ony mi začali sundávat zbývající pírka. Ne že bych jich tam bylo málo. Když se jim to povedlo do posledního vyndat, stoupla jsem si a podívala se na ostatní.

"Dobře, vytvoříme si pár pravidel.." Všechny oči se upřely na mě.. Taylor si nepatrně zakryl rozkrok. Asi kdyby mě něco popadlo. 

"Za prvé- všichni budete chodit do školy.. Jinak za sebe neručím." Hodila jsem naštvanej výraz k Danielovi.

"Za druhé- Začnete se konečně chovat jako smečka, každý se bude bavit s  každým. Tak se seznamte."

"A za třetí- Kdo mě naštve dopadne jako on." Ukázala jsem na Taylora, a ten zbledl. Všichni přikývli. Otočila jsem se na patě a došla ke schodům. Otočila jsem se, protože tam všichni stáli v pozoru.

"Pohov."  Skočila jsem ze schodů a ve vzduchu jsem se převtělila.  Na členy severní smečky, okolo kterých jsem probíhala, jsem vždy zavrčela..  

Zastavila jsem se až na svém obvyklém místě. Za městem na malé vyvýšenině odkud jsem mohla sledovat celý les předemnou a město za mnou.  Zhluboka jsem se nadechla a vydechla kouř. Miluju to taky. Je tu klid, Ayslee to tady neřídí... a navíc je jen pár lidí, kteří o tomhle místě vědí. 

Zaslechla jsem šelest větví a listí. V klidu jsem seděla a čekala na správnou chvíli. Lepší než panikařit, je čekat na vhodný okamžik.  Ten dotyčný doběhl až ke mě.  Zavrčela jsem a se štěknutím jsem se na něj vrhla. Svalila jsem ho na zem. Chvíli jsme se váleli sem a tam ale nakonec jsem ho dostala pod sebe a výhružně mu vrčela s otevřenou tlamou těsně nad krkem.

Houhouhou, klid jo? Ozvalo se za námi. Zvedla jsem hlavu a uviděla tmavou srst Avery.

Co se to tu děje? A co to vy dva děláte? Ozvala se Robin dobíhající s ostatníma. Koukla jsem se pod sebe. Nevinně se na mě díval čokoládově hnědý vlk.... 

Co si myslíš, že děláš? Vyjela jsme po něm hned jak jsem z něj slezla.

Řekli mi ať běžím napřed a ujistím se, že si fakt tady. Zakňučel nevinně a usadil se vedle mě. Ostatní si posedali před nás. Chvíli to vypadalo, že s ním tvořím pár, proto jsem přešla ke své vyvýšenince a sedla si tam.

Co tě žere? Objevila se vedle mě Mai se Sidney. Sidney byla tichá, spolu jsme se vlastně ještě vůbec nebavili po obřadu. 

Nevím.. Novou... Naši smečku už jsem pravděpodobně přijala, ale vůbec nic nevím.. Jak se bude jmenovat, kde bude naše území, hierarchie, ani nevím kdo bude nový alfa.

Ty si nová alfa.

Nová, ale kdo bude nový.

Riley, tohle je jen na tobě a ty to moc dobře víš.

To právě není. Kdybych si někoho vybrala, musí mít určitý respekt u ostatních..  Otočila jsem se k ostatním.. Všichni seděli a zájmově sledovali čokoládového (je to jenom obrat) vlka, který jim něco říkal.

On má respekt.. A je jediný z jejich smečky, se kterým ses vůbec nějak bavila.. Dej mu šanci.

Jenže co když je to jeden z těch idiotů, kteří vidí jen sebe a hned jak se stane alfou, tak .. tak... 

Riley..

Tak mě odkopne. Vyštěkla jsem a zvedla se. Všichni se na mě otočili. Moje myšlenka byla moc silná a slyšeli ji všichni. Zavřela jsem oči, znovu se pořádně nadechla a rozběhla se lesem, pryč, daleko od mojí smečky. Ať už nové.. Nebo staré.. 

Lehla jsem si pod jeden strom a opřela se o jeho kmen. 

Kdo potřebuje smečku. Kdo potřebuje alfu.. Proč to vlastně řešíme.. Za mnou se ozval štěkot, kňučení i vrčení.. Strnule jsem se zvedla a zaposlouchala jsem se.  Znovu, vše se mísilo do jednoho.. 

Alfo?  Ozvalo se najednou za mnou kňučení až jsem nadskočila.  Daniel se přiblížil až ke mě a sedl si s upřeným pohledem směřovaným na mě.

Co se děje?

Teď to rozebírat nebudem.. Něco se tu děje.

Cože?

Poslouchej. Našpicoval uši a když se to ozvalo znovu, potichounku zakňučel.  

Jdeme. Potichu jsem vyběhla zpoza stromu a Daniel za mnou. Měl to lehčí. Jeho čokoládově hnědá srst se lehko schovala, ale já.. Bílá jak měsíc, asi těžko.  Doběhla jsem k blátu, a i když nerada, proválela jsme se tam, až nebyl ani náznak mě bílé srsti.

Ne že by ti to takhle neslušelo. Ozval se Daniel za mnou

Teď není čas na žerty. Něco se tam děje a my musíme zjistit co.  Proběhli jsme lesem a dostali se až k teritoriu další smečky. Neznámé a pro nás nové. 

Tohle je teritorium Maggelů. Naše smečka snimi podepsala pakt o neůtočení.  Oznámil mi Daniel. Vběhli jsme do keřů a pomalu se přibližovali k těm zvukům.  Byli tu rodinné domky.. Z každého vycházel černý vlk a za ním muž v černém a v náručí držel malé vlče. Kňučelo a z domu se ozývalo zuřivé vrčení a štěkot. Najednou z jednoho z domů, vyběhl šedý vlk a skočil po muži v černém.  Ten upustil mládě a to s kňučením dopadlo na zem.. Na šedého vlka se nahrnuli dva černí a zakousli se mu do zad. To mládě tam skučelo, pravděpodobně ještě ani nevidělo.. Zavrčela jsem a přeběhla v trávě blíž k mláděti.

Alfo co to sakra děláš?!  Vykřikl Daniel a snažil se dostat co nejblíž ke mě. Doběhla jsem až k mláděti, dělil nás kus beztravné plošiny.   Začala jsem potichu kňučet. To mládě to zaregistrovalo a našpicovalo ouška. Zakňučela jsem hlasitěji.. Mládě se nemotorně zvedlo a ťapkalo ke mě.  Už jsem ho skoro měla, když ho vzal do tlamy jeden z černým vlků a zůstal stát, kousek odemně. Poohlédla jsem se.. Šedý vlk ležel bezvládně na zemi, v louži krve. Z domu vyběhla vysoká blonďatá žena a s brekem se přitiskla k mrtvole. Černý vlk se ponořil do trávy předemnou. Mládě kňučelo. Volalo mě.. Věděla jsme to, slyšela jsem to. Nutkání ho zachránit bylo čím dál tím větší.  

Alfo? Rozběhla jsem se za nima. Byla tma, vysoká tráva.. Skočila jsem černýmu vlkovi na záda a začala mu je škubat. Zakňučel, pustil mládě na zem a s vrčením se mě snažil shodit. Spadla jsem ale hned jsem se zvedla a zavrčela na něj.. Skočil po mě, svalil mě na zem a snažil se mi prokousnout hrdo. Držela jsem ho od sebe jen silou vůle a mých tlap. Pak se ozvalo zavrčení, následné zakňučení a černý vlk na mě padl celou silou. Odhodila jsem ho  a spozorovala Daniela.  Rozhlédla jsem se po mláděti..  Kousek ode mně leželo, mrtvé.. Zmrzlo, během chvíle. Lehla jsem si nad něj a snažila se si nepřiznat, co se právě teď stalo.  Daniel se mi opřel o krk a zůstal tak. Dodával mi tak útěchu..  Opatrně jsem vzala mládě do tlamy a šla s ním zpátky..  Vlci i muži byli pryč i se svými auty..  Ta paní tam stále ležela a brečela.  Zakňučela jsem a i když nerada vyběhla jsem k nim. Prvně se lekla.. Začala vrčet a převtělovat se, ale když se na nás pozorně podívala, uklidnila se. Zakňučela jsem znova a opatrně ji vložila do rukou mrtvé mládě, její dítě.   Převtělila jsem se a bolestně přivřela oči. 

"Moc, ... moc, ně to mrzí." Podívala se na mě s uslzeným obličejem i pohledem.

"D-děkuju ti." 

"Nemáte mi za co děkovat, vždyť jsem vám prakticky zabila dítě?" Zašeptala jsem a utřela si slzy, které mi omylem vypadli z oka. 

"Ne ty si ho zachránila," Usmála se. "Poďte prosím dovnitř." Stoupla si a i s mrtvým vlčetem vešla do domu. Následovali jsme ji. Vybídla nás abychom si sedli na pohovku, tak jsem si tedy sedla a Daniel ve vlčí podobě si lehl podemně. 

"Omlouvám se, jestli jsem moc zvědavá, ale kdo to byl?" Povzdechla si a pohladila srst svého dítěte.

"Byli od rady. Každoročně sem jezdí několikrát za rok, aby nám sebrali naše děti."

"Proč?" Vyděšeně jsem se zeptala.

"Aby měli na kom provádět experimenty." Zalapala jsem po dechu. Daniel se mi víc opřel o nohu a já mu pevně chytla srst na krku. 

"Byli jsme vytvořeni jako nová smečka.. Údajně proto, aby se naše staré dvě udobřili. J- já jsem Barbara  alfa této smečky a můj muž Lewis byl také alfa.  Matky jsou na pokraji šílenctví.. Rada jim bere všechny jejich děti."

"Ale  jakto."  Knedlík v krku byl čímdál tím větší.. Měla jsem pocit, že se každou chvílí udusím. 

"Jak jsem říkala, berou je na experimenty. Snaží se zjistit proč někdo jako my vůbec existuje.. Pokud se jim pokus nepodaří, jednoduše to dítě zabijí, ať už jako vlka nebo lidské dítě.. Pokud i po experimentu ten jedinec žije, vpichne mu do žil určitou drogu, která z něj udělá bezduché tělo poslouchající rozkazy od rady. Při vpichnutí  této drogy, jim ztmavne srst z jakékoliv na černou, v lidské podobě pak mají černé vlasy i oči, ve kterých se nedá nic najít. Jsou to jednoduše zrůdy.. Jednou jsem v černém vlkovi rozeznala svého syna, Edwarda.. Chtěla jsem ho obejmout a zvít si zpátky svoje dítě, jenže on po mě vystartoval a nebýt teď už mrtvého Collina, asi bych byla mrtvá já. Už to nejsou lidi, ani vlci.. Jen schránky poslouchající rozkazy." Rozbrečela se. 

"Nemusela jste mi to říkat, vidím jak je to pro vás bolestné."  Chytla jsem ji za ruku. Děkovně ji chytla a silně zmáčkla. 

"Proč si tedy, jak to říct, děláte stále nové děti?" 

"Rada nás do toho nutí.. Pokaždé si najdou nějakou skulinku jak nás k tomu donutit... Říkají, že pokud jim dáme nové dítě, jedno z našich starých nám vrátí.. Na mateřské pudy, vždy dostali to co chtěli. Bohužel my svoje děti už nikdy."   Málem mi rozmačkala ruku, ale v tu chvíli mi to bylo jedno. Pevně jsem držela Daniela za srst a rozhodně se nehodlala jí pustit. 

"Proč neodejdete?" 

"Nemáme kam a i kdyby.. Nemáme peníze na výstavbu nového bydlení.  Tohle nám vystavěla Rada." přivřela oči a opět pohladila vlče.

"Dělá to rada i ostatním?"

"Ano, nikdo před ní není v bezpečí.. Ani staré ani nové smečky. Pokud jste pod radou, nemáte na výběr."

"Babrabo vím, že je to velmi neslušné, ale mohla bych vás poprosit, mohla bych si vyfotit vaše dítě? Chci to ukázat svojí alfě."

"To v žádném případě, pokud by se rada dozvěděla, že máme stále nějaká mláďata došla by zpátky."

"Ale ona je jako moje adoptivní matka.. Jí věřím.. Tak prosím věřte vy mě." Přemýšlela, ale nakonec přikývla a nechala mě si vyfotit její mrtvé mládě v náručí.. Vyšli jsme před dům a já vyfotila, všechno.. I Barbařina mrtvého muže.  Dala mi svoje číslo a jistotu, že smečka Maggelů nás vždy přijme..  Převtělila jsem se a společně s Danielem jsem vyběhla zpátky domů.. Směr Ayslee. 

Začíná se komplikovat děj :DD.. Doufám, že se vám stále líbí můj příběh. 

PS: R.I.P vlčeti Barbary. :(