5.Díl
"Riley! Vztávej musíme vše připravit na zítřejší zasvěcení." Křikla mi u ucha Avery.
"Abych já nepřipravila něco tobě." Štěkla jsem na ni a pomalu vylezla z postele. Přešla jsem do koupelny, vysprchovala jsem se a trošku zlidštila, udělala jsem si drdol přešla zpátky do pokoje. Avery seděla na posteli a se zájmem si prohlížel svoje nový boty.
"Jdem?" Přikývla a nahrnula se ke dveřím.
"Mai s Ethanem nejdou?" Zeptala jsem se po chvíli tichého procházení chodeb.
"Ne, šli s Ayslee koupit jídlo." Kývla jsem hlavou a šla dál.
"Hej Av, promiň, že jsem na tebe vyštěkla."
"V pohodě," Zasmála se a přešla vedle mě. "Sem na to u tebe zvyklá." Zazubila se. Bouchla jsem ji do ramene a společně jsem přešli do jídelny. Nepořádek, jako vždycky. Avery se převtělila a přeběhla k ostatním vlkům, já jsem si vzala tác s jídlem a přešla ke stole.
"Ahoj." Pozdravila jsem. Kývli na mě a dál se věnovali jídlu. Pak jsem ucítila ruku na svým drdolu. Pomalu jsem otočila hlavu na majitele té ruky.. Derek.
"Dlouho jsem tě s tímhle na hlavě neviděl." Zazubil se, stejně jako Avery.. Je to její brácha.
"A dlouho taky neuvidíš pokud s tím hned nepřestaneš." Zavrčela jsem a vzala si do ruky jablko. Sundal ruku a zasmál se.
"Riley, prej ste byli na území druhé smečky... dvakrát...Jací jsou?" Začala Liah.. Dívka na chlup podobná indiánce, ráda nosící pírka ve vlasech.. Moje druhá sestra. Jen hipoteticky..
"Jsou slabí." Cukl mi koutek.
"Na tebe určitě," Zasmál se Luis. "Ale co na nás?"
"Hodně si věří, používají hypnozu pro nabrání nových členů,.. většina z nich jsou rozená prasata... Avery přeprala pět najednou a já dva v lidské podobě, Není o čem mluvit." Pokrčila jsem rameny a napila se čaje. S otevřenou pusou kývli a pořád mě sledovali.
"Ayslee mluvila něco o nařízení rady." Začala Silver.. Zpozorněla jsem a koukla na ní aby pokračovala.
"No, slyšela jsem jí jak, telefonuje s další smečkou.. Asi se bude něco dít.. Něco velkýho" Pokývala hlavou a otevřela pusu na další sousto.
"Promluvím s ní." Stoupla jsem si a odnesla tác s jídlem. Avery ještě hodovala tak jsem se rozhodla se trošku procvičit. Procházela jsem kolem místností, když jsem zpozorovala pootevřené dveře pokoje té nové. Zavrčela jsem a pomalu přišla dovnitř. Ležela v posteli s něčím v puse a slzama po celým obličeji. U ní byla shrbená postava s injekční stříkačkou kousek od její kůže. Byla něčím naplněná. Přiběhla jsem k postavě, chytla ho za ruku, ve které svíral injekci a zabodla mu to do krku. Dívka vyjekla. Podívala jsem se na postavu s injekcí a pozpoznala v ní našeho lékaře. Rychle jsem mu vyndala stříkačku k krku a pomohla mu na nohy.
"Ještěže jsi to do mě nevpravila, asi bych tu už s vámi nebyl." Zamračila jsem se.
"Tak proč jste to chtěl dát jí." Promnul si obličej plný vrásek a pak se jemně usmál.
"Měla ohromné bolesti z kousnutí od Ayslee, chtěl jsem jí dát antibiotika, aby ji aspoň zaspala." Kývla jsem a přešla k dívce.
"Už můžete jít doktore." Usmála jsem se na něj.
"Dobře, ale Riley nezapomeň přijít na prohlídku." Mrkl na mě a pak odešel. Jako děda..
Otočila jsem se na dívku a vyndala jí kapesník z pusy.
"Omlouvám se za něj. Snaží se pro každýho udělat to nejlepší co může." Zahleděla jsem se na konec postele.
"Jo..ehmm... Děkuju... já..co se...to... stalo.... vůbec... nic.. si nepamatuju.." Koukala na mě vyděšeně, ale snažila se to zakrýt.
"Ty se mě bojíš?" Zeptala jsem se s přísnou tváří.
"N-n-n-n-n-ne...." Vykoktala.
"Bojíš se mě..." Ukázala jsem na svoji tvář. "Nebo tohohle?" Nechala jsem přeměnu pohltit svoje oči, prodoužili se mi uši a špičáky zostřili.. Zavrčela jsem na ni s otevřenou pusou aby si je mohla pořádně prohlédnout. Polkla a pak přikývla. Převtělila jsem se zpátky a koukla na ni.
"Zítra budeš oficiálně ve smečce." Přikývla.
"C-co vlastně- jste?"
"Jsme." Řekla jsem tvrdě.
"Jsme vlkodlaci." Vykulila oči a pak se na sebe podívala.
"J-já taky?" Přikývla jsem.
"Můžu se přeměnit?"
"Neříká se přeměnit ale převtělit." Svraštila jsem obočí.
"Pardon.. převtělit?"
"Ještě ne, ale zítra už budeš moct."
"Mohla by si se převtělit... teď?" Přikývla jsem.
"A převtělíš? Chci vidět tvoji srst. Povzdechla jsem si a odstoupila od ní. Převtělila jsem se a jemně na ni zavrčela.
"Wow.. Jsi nádherná..." Řekla, konečně bez zábran. Vypadalo to, že mnou byla unešena.
"Zítra dostaneš svého strážce.. Myslím, že to bude Liah."
"Kdo je Liah."
"Je to má nevlastní sestra. Moc milá osoba.. Vypadá jako indiánka, ale je nádherná ve vlčí srsti." Rozzářili se jí oči.
"Už se těším až se k vám připojím." Kývla jsem.
"Předem tě varuju.. Nebude to takový sladký jak myslíš."Koukala na mě a hltala každé moje slovo.
"Tady lidé umírají, a ne pouze stářím."
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top