"Nechápu, že to dělám. Nemělo by to být obráceně?"

"No ano, ale Riley nikdy nevyleze z postele dobrovolně." Trošku jsem se pootočila a zachumlala víc do peřin.

"Riley vztávej! Počkat můžu jí tak říkat ne?"

"Jasně, hlavně ji probuď, nebo bude Ayslee vyvádět."  Ospale jsem si promnula oči a pohoršeně se na ně podívala.

"Jestli si chcete povídat tak někde jinde. Tady se ještě někdo snaží spát abyste věděli."

"Hahaha, fajn ale teď vylez, Ayslee je tu každou chvílí a pokud tě ještě uvidí v posteli vynese tě v zubech."

"Tak ať já se jí nebojím." Najednou praskly dveře. Vypískla jsem a spadla z postele. Slyšela jsem rychlé kroky. Nemotorně jsem se zvedla a postavila se do porozu. U zdi se objevil Ethan.

"Promiň, řekla jsem mu ať hlídá jestli nepřichází Ayslee, ale jak vidím tak to pomohlo." Zasmála se Avery.  Odfrkla jsem si a protáhla se. Prolítla jsem pohledem a zůstala u Ethana. Koukal na mě jak na bájnou bytost. Chvíli jsem ho pozorovala ale pak jsem si stáhla svoje o dvě čísla větší bílé triko zpátky dolů.

"Hmm.. a pak, že se jí nebojíš, že?" Pošeptala mi Mailin za zády.  Otočila jsem se a vražedně se na ni podívala. Jen nevině pokrčila rameny a sedla si na mou postel.

"Jdu do koupelny se převlíct, tady to není bezpečný jak vidím." Avery se na mě nechápavě podívala. Já jen sjížděla pohledem Ethana. Zahanbeně sledoval svoje boty.  Přešla jsem do koupelny. Svlékla jsem se a vlezla do sprchy. Pak jsem si rozčesala svoje vlasy. Mám dlouhé hnědočerné vlasy, jemně se vlnící. Oblíkla jsem se do tílka a legín na kterých bylo na boku bílým písmem napsaný WORK IT!. Trošku jsem se upravila a vylezla ven. Přesně včas Ayslee právě přišla do pokoje.

"Riley, Avery. Ethan a Mailin. Skvělé, že jsme tu všichni. Dnes dostanete svůj první společný ůkol." Významně se podívala na dvojčata.  Vykulili oči.

"Už teď?" Zeptala jsem se a trošku se uvolnila. Ayslee se na mě obrátila a zvážněla.

"Ano jak víš, v tomhle městě nejsme sami." Přikývla jsem.

"Od rady jsem se dozvěděla, že jim dochází jak peníze, tak nováčci. Budou jednat a věř mi, že udělají cokoliv aby dostali co chtějí. Vaším ůkolem je pozoroval je a při nejhorším zaůtočit."

"Ale to nemůžeme. Ještě nejsou připravení." Křikla jsem. Ayslee se na mě dívala pohledem, který jsem moc dobře znala. Sklonila jsem hlavu a zavřela oči.

"Omlouvám se."

"Dobře. Vím, že je to brzy. Pokud bude možno džte je dál od sporu. Nemusí zemřít hned."  Dodala a odešla. Mai se na mě dívala.

"Takhle se musíš chovat?"

"Takhle se musí chovat každý." Řekla jsem tvrdým hlasem a zamračila se. Avery mě sledovala smutným pohledem.  Podívala jsem se na hodiny.

"Už bude 7, musíme na snídani." Procházeli jsme mlčky chodbami, až jsme se dostali k jídelně. Jak jsem čekala už bylo plno. Ohlédla jsem se. Všichni tři byli zamlklí. Kvůli mě.

"Chcete se poprvé najíst jako vlci?" Šibalsky jsem se na ně otočila a ukázala na vlky krmící se před náma. Fascinovaně na ně koukali.  Usmála jsem se a chytla oba za škraně.

"Tak co?" Drželi mě za ruku a snažili se mi vyvlíknout. Avery se smála jako kdyby nemohla.                    "Jdeme!"  Prošli jsme kolem ostatních ze smečky. Všichni nás pozdravili. Než jsme došli k proměněným všichni už Mai s Ethanem znali osobně.

"Šup šup. Dlouho tam to jídlo nevydrží." Usmála jsem se a promněnila.  Skočila jsem na stůl a hrnula se k jídlu. Všichni ale zůstali na kraji. Povzdychla jsem si a přišla k nim. Sledovali mě. Avery se promněnila a sedla si sedle mě.  Mai s Ethanem se po chvíli promněnili taky.   Šla jsem v čele a skočila na stůl. Vyskočili za mnou. Sedla jsem si a sledovala jak se snaží dostat ke kořisti. Všichni na ně vrčeli. Drželi se zpátky. Nakonec došli ke mě. Odfrkla jsem si a postavila jsem se.  Kývla jsem hlavou. Postavili se a šli za mnou. Došla jsem k ostatním. Vrčeli, tak jako vždycky. Štěkla jsem a všichni se zastavili. Provinile se na mě podívali a sedli si.

Takhle se chováte k našim nováčkům!?  Zavrčela jsem až mi byli vidět pysky. Všichni sklonili hlavu i uši.

Buďte rádi, že to neviděla Ayslee, bylo by to ohodně horší! Dodala jsem a přešla ke kořisti. Znovu jsem štěkla, protože i dvojčata seděla se skloněnou hlavou. Rychle se zvedli a přešli ke mě. Kývla jsem na kořist. Oba si odtrhli větší kus a odpochodovali s ní pryč. Já si odtrhla myslím přední nohu od jelena a šla za nimi. Avery se k nám brzo přidala s jeho hlavou.  Jak jsme se přemístili všichni už na sebe zase vrčeli.

Určitě je výhoda být oblíbenec vůdkyně.  Zakňučel Ethan.

Nejsem oblíbenec. Zavrčela jsem na něj.

Ayslee je její adoptivní matka.  Doplnila mě Avery.

I kdyby nebyla, svoji autoritu jsem si získala sama. Ne díky ní.

Dojedli jsme a pomalu procházeli jídelnou.

"Riley, holka si celá červená. Jak to děláš?" Otočila jsem se na hnědovlasýho kluka, Masona.

Zaujala jsem lovecký postoj směřovaný na něho.

Teď máte jedinečnou možnost, vidět Riley vyzívat někoho jinýho.  Mluvila Avery na dvojčata. Ano pravda, právě jsem vyzvala Masona na souboj za ten komentář.  Zasmál se, odsunul si židli a stoupl si. Udělal krok a převtělil se.  Štekla jsem na něj. Zavrčel na souhlas.  Všichni nás pozorovali a smáli se.  Ale ještě před tím než jsme vyrazili přešla jsem k Masonovi a pořádně se o něj otřela.

A kdo je teď červenej?  I když to na jeho hnědé srsti nebylo moc vidět, reagoval dobře. V duchu jsem se zasmála a rozběhla jsem se do tréninkové místnosti. Všichni co byli v jídelně běželi za náma, ať už jako vlk nebo člověk. Zůstali jsme stát na žiněnkách naproti sobě. Ostatní se shromáždili okolo nás. Zavrčela jsem. Rozběhl se a chňapl hned po první příležitosti. Uhnula jsem a kousla ho do nohy. Zakňučel a znovu se rozběhl.  Rozběhla jsem se taky. V poslední chvíli jsem ho přeskočila, proměnila se a svalila ho na zem. Držela jsem ho tak, aby mě nemohl kousnout ale i tak aby nemohl hýbat tlapkama.  Po chvíli snažení se proměnil a začal se smát.  Pustila jsem ho a sedla si na zem.  Všichni okolo začali jásat a křičet.  Usmála jsem se a zvedla se. Podívala jsem se na Masona a podala mu ruku. Příjmul jí a zvednul se. Přistoupil blíž až se mi rty dotkl ušního lalůčku.

"Dnes večer ty a já."  Usmála jsem se a natáhla jsem se já k němu.

"Ani omylem." Šeptla jsem a mrkla jsem na něj. Ostatní mě pustili i když se málem za břicho potrhali. Slyšeli to. Tak naco jiného bychom ti schopnosti měli?   Došla jsem k Avery a plácla si sní.

"Už chápu odkud sis získala tu autoritu." Špitla Mai. Usmála jsem se na ni.

"Dobře ale teď už bychom měli jít, jinak bude trest." Zasmála se Avery. U dveří jsme potkali Ayslee. Sklonila jsem hlavu dolů a rychle kolem ní prošla. Jenže jsem zaslechla smích. Její smích. Vykulila jsem oči a obrátila se na ni. Stále tam stála. Přiběhla jsem k ní a podívala se na ni.

"Ty... ty si se zasmála!" vykřikla jsem. Usmála se na mě a pohladila mě po vlasech. Usměv  jsem jí opětovala a objala ji.  Opravdu takhle se chová jenom ke mně. A jsem za to ráda.

"Pořádně si mu to natřela. Šikovná holka." Šeptla mi do ucha. Uculila jsem se a pustila ji.

"Děkuju."  Nahodila svůj normální obličej a šla dál.

"Tak takhle se k vám v životě nebude chovat.. Ani jedna." Zasmála se Avery.

"Já to slyšela." Řekla jsem a zasmála se.

"Já taky." Křikla Ayslee.  Obě jsme vykulili oči a vyprskly smíchy.

Poslední díl přidaný dneska.. Měla jsem je napsaný dopředu a nevydržela jsem je sem nedát :D