16. Díl
Riley:
"Riley! Vstávej!" Vykřikl velmi známý hlas a já se jen zavrtěla.
"Ještě ne Avery." Zamumlala jsem.
"Tak pojď, probuď ji." Neměla jsem sílu otevřít oči, tak jsem se ani nenamáhala. Náhle se postel zhoupla a nade mnou se něco sklánělo. Začalo to vrčet a pak to vyštěklo.
"Fáájn! Už jdu!" Vykřikla jsem a sedla si. Šedý vlk seděl přede mnou a propaloval mě pohledem.
"Taky si mě mohl vzbudit líp." Zavrčela jsem a vylezla z postele. Vytáhla jsem z kufru, který jsem si ještě nevybalila, tričko, rifle a bundu. Začala jsem si vyhrnovat svoje dlouhé tričko na spaní, když jsem si uvědomila kdo tu je.
"Ehhm." Otočila jsem na vlka se zvednutým obočím. Sklopil uši a vyběhl z pokoje. Znovu jsem si začala vyslíkat tričko.
"Riley!" Dveře se rozletěli a v nich stáli Destiny s Danielem. Svoje tričko jsem měla už u prsou. Když si uvědomili co viděli, zčervenali a zavřeli dveře. Povzdychla jsem si a převlíkla se.
"Jdeme?" Avery přikývla a já vyšla z pokoje.
"Dvě kolečka kolem teritoria a devadesát kliků, doufám, že to stihnete na rozloučenou." Zavrčela jsem na ty dva, co zahanbeně seděli vedle šedého vlka.
"Barbaro? Musíme vyrazit tak do půl hodiny." Omluvně jsem se usmála na ženu stojící u stolu.
"Dobře, ale prvně se pojďte najíst." Usmála se a ukázala na jídlo. Posedali jsme si ke stolu a já začala jíst. Všichni ale byli takový zdrženlivý a nesví.
"Co se stalo." Začala jsem ostře a rozhlédla se po přítomných tvářích.
"Umm, nic." Šeptla Mai a zakousla se do jablka. Probodla jsem ji pohledem a otočila se k Avery. Pohled mi oplatila a já zvedla obočí. Zavrtěla hlavou a dál jedla.
"Mohla bych jít s vámi?" Ozvala se Sidney.
"Nemyslím si, že je to dobrý nápad." Řekla jsem nepřítomně. Do místnosti vtrhli dva vlci a vrhli se přímo k mé židli. Těsně před tím než byli u mě, jsem natáhla nohu a oni narazili do mé boty. Bolestně zakňučeli. Šedý vlk vedle mě, se přesunul před ně a výhružně vrčel.
"Myslím, že už vyrazíme," Začala jsem dřív než se něco stalo. "A vy zůstáváte tady." Zavrčela jsem na Daniela s Destinym.
"Buďte opatrní." Otočila jsem se na Barbaru a přikývla. Všichni jsme se převtělili a rozběhli směr klan čarodějnic.
Doufám, že nás pustí. Robin byla nervozní a držela se po mém boku.
Pustí. Štěkla jsem a vyběhla ještě rychleji.
Další čáást:) Vím, že je kratší a omlouvám se za to:( Ale pokusím se udělat příští díl 2x tak dlouhý.. A v neposlední řadě, chci popřát AnimalLover- k narozeninám. Sice pozdě, ale všechno nejlepší!!
Užijte si část^^
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top