13. Díl

Stále jsem ležela zahanbeně na gauči pod dekou v Barbařině domě.

"Riley."Zaslechla jsem Avery a pak teplou ruku na dece. Vytáhla jsem hlavu a podívala se na ni. 

"To bude v pořádku." Usmála se. Do domu přiběhla Mai a objala mě.  

"Zvládneme to." Zamumlala mi do vlasů. Usmála jsem se a pohladila ji.  Přikývla jsem a sedla si. 

"Nevím co mě to popadlo. Úplný amok."  Zavrtěla jsem hlavou.

"Všichni to chápeme.. Nemusíš si dělat starosti," Přikývla jsem. "A jen tak mimochodem venku čeká Elis s Annabeth." Polkla jsem a zvedla se. Vyšla jsem ven a podívala se na pár známých tváří. 

"Liley!" Vykřikla Annabeth. Nečekala jsem, že už teď bude schopná něco říct, ale vlkodlačí děti asi rostou rychleji.  Přišla jsem k ní a pohladila ji po tváři. Elis mi ji dala do náruče a usmála se.

"Děkuju." Šeptla. 

"Riley." Přišla ke mě Barbara a pevně mě objala.

"Vím je to těžké.. Ale společně to zvládneme. Je čas najít další spojence."  Pomalu jsem přikývla a nejistě se usmála. 

Došli jsme do domu, kde jsem zatím nebyla. Byl větší a rozhodně to tu nevypadalo jako v normálním domě. Byly tu stoly, na kterých leželo spoustu map, bylinek a barevných tužek. 

"Tady," Ukázala Barbara na místo označené žlutě.  "Žije tu další smečka. Jmenují se Rozethin, jsou našimi nejbližšími přáteli. Tedy nejbližšími jak smečky jen můžou být. Vyšlu zprávu skrz Louisu."  Usmála se Barbara a kývla na muže za sebou. Podal ji papír a ona začala psát. Když dopsala podala dopis tomu muži a ten odešel. 

"Není to moc daleko. A pokud s vámi půjde část mé smečky, určitě se nic nestane."  Přikývla jsem s vážným pohledem a rozhlédla se okolo sebe. Má smečka mě potřebuje a všichni ostatní potřebují moji smečku.  

"Vyrazíme ještě dnes." Řekla jsem bez emocí. 

"Můžete si tu nechat věci. Věřím, že se ještě vrátíte."  Barbara mě pevně objala a pak odstoupila. 

"Destiny, sežeň Lusy, Kiaru, Müse (já to čtu jako můse, a je to kluk) a Philipa. Vy půjdete s nimi." Destiny přikývl a zmizel venku. Po chvíli do domu přišla vysoká blondýnka se zelenýma očima. 

"Tohle je Louisa, Louiso tohle je Riley alfa smečky se kterou půjdeš k Rozethinům."  Kývla jsem na ni a ona mé gesto zopakovala. 

"Tak můžeme vyrazit." Řekla jsem. Všichni se začali převtělovat. Destiny s ostatními už přiběhl převtělený. Otočila jsem se na Barbaru a zamračila se.

"Vrátíme se nejdřív jak to půjde." Přikývla a usmála se. Rozběhla jsem se směr les. Přede mnou byl svah mířící dolů. Přidala jsem na rychlosti a odrazila se od kamene přede mnou. Za letu jsem se převtělila a dopadla bezpečně až dole. 

Waw. Úplně záříš.  Zavrněl Destiny vedle mě. Odpovědí mu bylo zavrčení od skoro každého z mé smečky. Rozběhla jsem se a nechystala se zastavit.  

Musíme je přemluvit aby se k nám připojili. Sami radu nepřemůžeme! 

Další díl;). Omluva za dlouhé nepřidávání a za chyby.. Tato kapitola sice není nic moc, ale pokusím se aby další stála za přečtení:)

Užijte si část^^

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top

Tags: