Čas a Onii-san se hádají

Rem? Co ten tu chce? Rem vystoupil z auta a upíry jediným uhranutím oka je zničil. Alespoň mě to tak přišlo. Jen jeden zubák utekl. Ritsu-chan se k němu rozběhla vyděšená, zmatená a vděčná. A asi pětkrát řekla ,,Rem-san." Ble! To se ho opravdu dotkla? A k tomu vypustila z úst jeho jméno, které je synonymem nadávek.
Zato já jsem zlostí bělala, rudla byla skoro nepříčetná a v nitru se vztekala.
Když "Rem-san" vše vyřešil, jak fůrie sem se na něj vrhla. ,,Onii-san co tu děláš?!" Zařvala jsem na něj naštvaně. ,,Přišel jsem pomoci Ritsuce, ale zaráží mě kde si se tu vzala ty?" Pronesl to svým temným tónem. Budliky budliky. Co tu podle tebe asi dělám sedim za sloupem a brečim? Pomyslela jsem si. ,,Jsem tu a celou situaci jsem měla pod palcem dokud si se neobjevil ty." odpověděla jsem co nejvzneseněji mi to šlo. To asi nebylo nic moc když kouká pořát tak vyvoraně. No když.. on... vlastně jinej výraz nemá XD. ,,Ztracený čas vím že jsi bulela za sloupem." ,,Nebulela! Čekala jsem na správnou chvíli."
,,No jistěže." Ušklíbl se a posměšně dodal: ,,Sestřičko." V tu chvíli jsme zkoprněla.

V autě
Rem mi řekl sestřičko a pak mě naložil do auta a Ritsuku vzal taky jenže ta vešla dobrovolně. Aaaaaa. Co se mu stalo nemá horečku, zákal mozku, rýmu? V normálních rodinách to oslovení není nic divného, ale on mi tak NIKDY neříkal.
,,Ztracený čas co si tam dooprady dělala?" Zeptal se ze svého zamyšlení. ,,Čekala na správnou chvíli a bych tě mohla kopnout do slabin ty debile." ,,Ha ha ha" sarkasticky se 'zasmál' ,,opravdu povedené
ses-tři-čko." vyplázla sem na něj jazyk stáhla spodní víčko pravého oka a otočila se k němu bokem.
,,Dobrá Čas-chan."
(nesnášim když mi tak říká) ,,Tak bych tě mohl vzít po tom měsíci domů" okamžitě jsem se otočila zpět. ,,NEE!! totiž, proč?" A povytáhla sem obočí. ,,Zamkla jsi Jehněčí ve svém pokoji a teď bečí hladem a žízní." Objasnil. Jemu nejde o mě ale o jeho klid v domě. ,,Oh ne! Jehněčí! Já naní úplně zapomněla!"
V tom se ozvala Ritsuka ,,Není jehněčí druh masa?" Ani se nedivím že jí to přijde divné. Já sama jsem to vymyslela, když mi bylo okolo .... no hodně málo.
,,Je, ale tohle jehněčí je moje ovce." Její výraz je naprosto vynikajícně vtipný. ,,A Ztracený čas vy Jste sourozenci? Ty a Rem?" Ptala se. Asi jí unikl můj výklad o adopci. Ale pravdou je že jsem jí neřekla kdo je z mojí rodiny. ,,No v podstatě to tak úplně není..."

Promiňte mi všechny ty chyby ale každý nějakou uděláme. (^∇^)

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top