Fordovi začali podkluzovat kola. Voda stříkala všude kolem, jak se pokoušel nespadnout do ledového rybníka. Jako zázrakem se udržel na tenké kře. Přijel doprostřed velkého ledu, aby zvýšil šanci na své přežití. Náhle pod ním zapraskalo. Ford strnul. Led pod ním se roztrhl a Ford zůstal zadníma kolama na jednom kousku a opačnou stranou na druhém kousku. Led se trochu odsunul od sebe a pak jen plul po hladině. Najednou se ozvalo žblunknutí a hned na to zapraskání ledu. Penny. "Penny? Žiješ? Jsi tu?" Promluvil na fenu, aby se přesvědčil jestli je pořád na živu.

"Ano, jsem tu!" Zvolala kolie. "Vidím tě!" Ujistila Forda.

"Ale já tebe...." Ozvalo se zapraskání a pak z vody zmizel další led. "....ne...."
Ledy pod ním se začaly zase oddalovat od sebe. Ford přemýšlel co dělat. Jedna část byla větší, ale z jedné strany se nakláněla dolů a byla celá mokrá. Další část byla malá, ale mokrá byla méně. Ford urychleně přemýtal co s tím. Nakonec pomalu zacouval na menší led, ale předními koly spadl do vody, plné ledů.

Border kolie se drápy držela na kousku ledu na který skočila. Skok se jí povedl, ale drápy napraskala led. Kousek kry se už odlomil a Penny sledovala jak mizí za ostrůvkem uprostřed obřího rybníka. Fena strčila zadní packy do vody a začala s nimi pohybovat jako by plavala. Studilo jí to, jako by strčila packy do kýblu s vodou který právě vytáhla z mrazáku.
Kra se rozpohybovala. Po chvíli Penny přeskočila na další led. Ten se začal potápět a tak přeskočila na další kus, na kterém ale dlouho nebyla, protože skočila na další led. Touhle metodou se hodně rychle dostávala k Fordovi. Už ho viděla před sebou jak se škrábe na ledě. Přeskočila na jeho kus ledu a obejmula ho. Oba skočili na břeh a políbily se.

                            Konec