Pořád to nechápu... Ležím na posteli a koukám do stropu. Lucka po mně pořád chce Daliborovo číslo a spolužačky se mě ptají na všechno možné. Chtěla bych mámu... zeptat se jí, co mám dělat. Přece jenom z Dalibora vzešlo něco dobrého... Přestala jsem se uzavírat do sebe a cítím se jako dřív. Píšeme si, ale zároveň se oba ještě bojíme. Já se bojím toho, co mě čeká a co po mně vlastně chce... A on se bojí, abych ho neodmítla a nezlomila mu srdce. K čertu! Nechci se jím zabývat, potřebuju se odreagovat...

Přišla mi zpráva od Amandy, jak chci oslavit své narozky. Bože, já na to úplně zapomněla! Mám 18cté narozeniny a ani o tom nevím! Když se mám nějak odreagovat, pomůže mi pořádný mejdlo! Jelikož zítra jede táta na pracovní schůzku až do Rakouska, je to skvělá příležitost, jak mejdan uspořádat přímo u mě doma...

,,Lucko, co říkáš na pařbu u nás doma?'' vlítla jsem do pokoje mé sestry.

,,Jooo! A pozveme Dalíka!'' vypískla.

,,Ne! Bez Dalibora!'' smutně přikývla, ale pak se stejně rozzářila. Napsala všem kamarádům z vejšky ať dorazej a já pozvala lidi z gymplu. Pořádně si to užijem! 

***

,,Ségra, vypadáš bombově!'' výskla Lucka mým směrem, když jsem sešla ze schodů. Měla jsem na sobě kostým pavouka s menší sexy úpravou. (viz. obrázek v médiích).

 Lucka šla za ďáblici a pak tu byly už jen víly a spoustu jiných skvělých kostýmů. Bavila jsem se dobře, na chvíli jsem zapomněla na Dalibora a vyčistila si hlavu kelímkem punče. Bohužel, nebyl jen jeden. Ségra zmizela s nějakým klukem nahoru a mně se začínala motat hlava. Boty mě tlačily a z hlasité hudby mě začínaly bolet i uši. Kdyby mě někdo nezachytil, asi bych sebou na místě sekla. Když jsem se tomu někomu podívala do tváře, najednou jako bych vystřízlivěla. 

,,Co ty tady sakra děláš?!''

,,Přišel jsem ti popřát všechno nejlepší k narozeninám a zároveň na tebe dohlídnout, aby si nepila.'' kopnul do sebe kelímek punče a dodal:

,,To se mi asi nepovedlo, co?''

,,No, měla jsem asi tři kelímky, takže jsem v pohodě.'' zahihňala jsem se a opět se trochu zapotácela. Nevím, co to do mě vjelo, ale znenadání jsem ho políbila. Trochu ho to vyvedlo z míry, ale pak začal spolupracovat. Když v tom se odtrhl.

,,Tohle by jsme neměli dělat. Jsi opilá, Nelo!'' odhrnul mi neposedný pramen vlasů z obličeje a svraštil obočí.

,,K čertu s opilostí!'' odsekla jsem a vedla ho do svého pokoje. Zamkla jsem a svalila ho na postel. Zase jsem ho začala líbat a pomalu mu stahovala triko.

,,Víš, že bych to moc chtěl, ale ne, když si opilá!'' oponoval mi a zvedl se.

,,Od kdy se chováš jako správnej kluk?!'' obořila jsem se na něj vzteky.

,,Od té doby, co si mi otevřela oči a já se zamiloval. Nechci tuhle Nelu,'' ukázal na mě. ,,Já mám rád tuhle!'' podal mi fotografii, která ležela na stole. Byla jsem na ní s mamkou a Luckou.

,,Tu fotil táta měsíc před smrtí než máma zemřela.'' ukápla mi slza a já se posadila na postel. Sundala jsem si těsné kozačky a koukla na Dalibora. Sedl si vedle mě a dal mi ruku kolem ramen. Nic neříkal a za to jsem mu byla vděčná. Chvíli jsme tam jen tak seděli, když jsem usoudila, že bych si měla jít lehnout. 

,,Chceš tu přespat?'' zeptala jsem se ho.

,,Když to nebude vadit?'' odpověděl mi otázkou a já se pousmála. Zavrtěla jsem hlavou a podala mu tátovo triko a tepláky. 

,,Není to žádnej luxus, ale aspoň něco. Jdu se osprchovat a pak můžeš jít i ty!'' Vzala jsem si pyžamo a zaplula do koupelny. Nechala jsem na sebe padat horké kapky, které mi pomalu otevíraly oči. Proboha, proč jsem na něj vyjela? Chovám se, jak lehká holka! Usušila jsem se a hodila na sebe bílé tílko a kraťásky na spaní. Už jsem ani neměla sílu dojít do postele, a tak jsem usnula hned v koupelně. Matně si pamatuju, jak mě někdo zabalil do peřiny a odnesl na mou postel.

***

Ráno jsem se probudila s bolestí hlavy a první, co jsem spatřila, byl spící Dalibor. Vůbec jsem si nevybavovala, co se stalo, a tak jsem jen vykřikla.

,,Taky ti přeju hezké ráno, krásko!'' řekl v polospánku a převalil se na bok.

,,My jsme spolu, prosím, řekni, že ne!'' 

,,Neboj! Nedělám to s holkami, co jsou na mol.'' odvětil s úšklebkem a sedl si.

,, Díky bohu!'' zaradovala jsem se.

,,No dovol? To jsem tak příšernej?'' podivil se.

,,Ne, to ne! Já jen, ještě jsem to nikdy...'' bylo mi trapné, to říkat zrovna jemu.

,,Ty si ještě panna? Vždyť ti bylo osmnáct??!'' 

,,No a? Vadí ti to? Vždyť nemusím být hned dospělá, čekám na správnou příležitost. To je jako, kdybych měla přestat být lechtivá ze dne na den!'' vysvětli jsem mu a zase si lehla.

,,Však v pohodě, já to chápu. Počkej, říkala si, že si lechtivá?'' usmál se vítězně a já začala koktat.

,,No...to byla jen metafora...'' ihned, jak jsem to dořekla mě začal lechtat a já pištěla, jak malá. Když už jsem se málem počůrala naštěstí se zastavil. Chvilku mi koukal do očí a pak přitiskl své rty na ty moje. Jindy bych ho odtrhla, jenomže teď jsem nechtěla. Chtěla jsem aby pokračoval a aby tahle chvíle nikdy neskončila.

,,Omlouvám se.'' zamumlala jsem mezi polibky.

,,Neomlouvej se, byla si roztomilá!'' pousmál se a kousl mě do rtu.
Takže...čau! Dneska je delší kapitola než jindy, tak doufám, že máte radost. Zatím je to nuda, ale pomalu se to začíná rozjíždět, nechte se překvapit:)))♥