Znáte ten pocit, kdy víte, že jste zklamali, anebo někomu zlomili srdce? Já ano. Až se má fotka s Justinem v novinách, dostane do Daliborových rukou, můj život bude v troskách. Moc mu tím ublížím, i když on ublížil mně tolikrát, tohle si nezaslouží...

Z pohledu Dalibora

Ta rozlučka byla skvělá. Užil jsem si to a doufám, že Nela taky. Hlava mě sice trochu bolí, ale zase tolik jsem nepil, abych nemohl dojít domů. Cestou si zaskočím koupit kafe a trochu se proberu. 

,,Tak co to bude?'' zeptá se mě milá zrzka u pultu.

,,Dejte mi karamelové Latté, prosím.'' usměju se na ní. Podá mi voňavý šálek a já se posadím do zadní části kavárny. Usrkávám lahodný teplý nápoj a přikusuju objednaný Cheesecake.

,,Pane bože! Natalie! Justin má holku a je krásná! Moc krásná!'' zvednu zrak k uječené holce, která právě vletěla do dveří a začala máchat nějakým časopisem před prodavaččinýma očima.  Justin? To bude zase nějaká jednorázovka.

 ,,Hele, kolik je tu fotek! Tady jsou spolu na lavičce, tady se spolu dokonce koupou, tady šli do kina, tady do zoo...'' pokračuje a já se zájmem poslouchám. ,,Tahle je nejkrásnější, jak se líbají ve fontáně a nebo tady na té party, jak se na sebe zamilovaně koukaj! Jsou tak sladcí!'' že by si konečně někoho našel? Justin?! Tomu se mi snad ani nechce věřit.

,,No, konečně si taky někoho našel natrvalo. Jak, že se ta holka jmenuje?'' zeptá se zrzka.

,,Nela. Nela Beakerová!'' vypískne a já se začnu dusit vanilkovým krémem. To je vtip? Určitě! Zvednu se ze židle a přistoupím k upovídané holce žmoulající Bravíčko. Vykulí na mě oči a začne vzrušeně máchat rukama před obličejem.

,,Můžu si to půjčit?'' zeptám  se jí a ona omámeně přikývne. Na titulní stránce časopisu je opravdu Justin a k mému neštěstí s mou Nelou. Vášnivě se líbají a vypadají opravdu... Ne! Ne! Nikdy! Nela je moje!

Otočím další stránku a jsou na nich jejich vysmáté obličeje. Prohlížím si jejich momentky a do očí se mi nahrnou slzy. Na pult hodím pár bankovek a vyběhnu z obchodu. Běžím tak rychle, že před dobře známými vchodovými dveřmi, jsem za pár minut. Rozrazím je a zrak mi padne na Justina uklízejícího nepořádek po večírku. Bez rozmyšlení k němu běžím a vrazím mu jednu do obličeje. Malinko se zapotácí, ale hned chytne rovnováhu a udiveně se na mě zahledí.

,,Co blbneš?'' místo, do kterého jsem ho tak úspěšně trefil, začíná rudnout.

,,To se ptáš ty mě?! Já nevím, kdo mi tady za zádama píchá snoubenku, ty hajzle!'' vyjedu a on zatne čelist.

,,Nic takovýho se nestalo!'' zavrčí.

,,Jo? A co je, sakra, tohle?!'' strčím mu před obličej už zmuchlané Bravíčko a on na sucho polkne.

,,Jen jsme se líbali, nic víc!''

,,Hm, tak líbali! Já ti dám líbat mi holku, kreténe!'' doslova na něj skočím a povalím ho na zem. Vím, že nemám šanci, ale musím mu dokázat, že se dokážu bránit. Že si nemůže jen tak všechno dovolit. Cestou na zem však zavadí o skleněný stolek a ten se roztříští o jeho hlavu. Nedbám na to a začnu ho surově mlátit do obličeje. Z jeho úst vyjde pár stenů, ale jinak ruce nechá svěšené podél těla a přestane se bránit. Koberec pod ním nabere červenou barvu, a když s ním zatřesu, množství střepů pod jeho hlavou se ještě víc potopí do karmínu. 

,,Co se tu...'' vlítne Nela do obýváku a vyděšeně otevře ústa, když spatří krvavého Justina. ,,Ty psychopate, co si mu to udělal?!'' zakřičí a já nemám žádnou odpověď. Nela popadne telefon a vytočí číslo záchranky. Zběsile něco vykládá a pak zavěsí. Slezu z něj a přistoupím k ní. Jen mě odstrčí a svalí se vedle nehybného těla. Louže krve, kolem jeho hlavy, se pořád zvětšuje.

 Za chvíli už slyším sirény oznamující příjezd sanitky, a tak jdu rychle otevřít dveře. Do domu vběhnou tři vysocí muži s oranžovými reflexními bundami a během pár vteřin už nesou tělo na nosítkách. Nela je se slzami v očích následuje.

,,Nelo! Počkej!'' volám na ní.

,,Nemluv na mě! Nevěděla jsem, že si schopný zajít až tak daleko. Kdo jsi?! Kdo sakra jsi?!'' rozběhne se s brekem k sanitce a za doprovodu hlasitého houkání odjede. Co jsem to provedl? Co jsem to sakra provedl?!

Svezu se na zem a začnu usedavě brečet. Měl jsem je vyslechnout. Měl jsem počkat a kontrolovat svůj vztek. Teď akorát můžu jen doufat, že mě Justin nezažaluje...  

Už vím, jak příběh skončí, takže už jen pár kapitol, pak Epilog a nakonec fakty o příběhu, těšíte se?:)