Čas ubíhal a já se pomalu připravovala na svůj první výstup před lidmi.
Trému nemám, ale vztek jo! Už mě tak vytáčí poslouchat ty debilní rozhovory holek s obvyklým tématem, ''Co si vezmu na Slepčíkův koncert?''. Byla jsem ale tak natěšená, že jsem to ani nevnímala. Už za pouhé dva dny budu vystupovat s Marešem!

(Den před akcí)

,,Cože? A to mi říkáte až teď?'' vyjela jsem nechtěně na svou učitelku češtiny. ,,Jak... jak se to stalo?'' ptala jsem se vyděšeně a trochu ztišila hlas.

,,No, pan Leoš Mareš se nebude moci dostavit, kvůli StarDance. Jelikož je finále, bude vystupovat se svojí partnerkou jako host.'' Pokrčila rameny učitelka, ale když si všimla mého zkleslého výrazu, ihned dodala:

,,Ale u tebe se nic nemění! Budeš dále ''moderovat'', akorát s nějakým jiným mladíkem, který tam rovnou i vystoupí," usmála se na mě a já jí úsměv ihned oplatila.
Po škole jsem se vydala hned domů, protože jsem si musela připravit scénář, oblečení a vyřídit si s tátou, kdy pro mě má přijet. Už jsem se nemohla dočkat!

(Den akce)

Celá natěšená jsem stála se všemi věcmi v zákulisí a čekala na pokyny. Jako na zavolanou ke mně dorazila pohledná černovláska a prohlédla si mě od hlavy k patě.

,,Ty budeš asi... Nela, že jo?'' zeptala se mě mile a začala si něco listovat v bločku.

,,Ano, to jsem já! Mám tu dnes kome-,''

,,-ntovat celou akci, že ano?'' skočila mi do řeči a vedla mě do maskérny. Nějakému pánovi řekla, ať mě nějak zkulturní, a odešla.

,,Počkat, ale já - já se nechci malovat! Nikdy jsem se nemalovala a hodlám v této zásadě nadále pokračovat, protože se mi to vůbec nelíbí!'' vysvětlovala jsem zděšeně chlápkovi po mé pravici.

,,Nu, dobrá! Takže make-up, ne? Tak ti alespoň upravíme vlasy a dáme šaty!'' rozhodl a svolal si pomocníky.

,,Počkat, šaty? V týhle zimě? Vždyť venku zmrznu!'' pokračovala jsem ve zděšeném tonu a hleděla na svůj odraz v zrcadle.

,,Kdo říkal, že program bude venku?'' zakončil náš rozhovor a dal se do mé přípravy.
Vlasy mi lehce zvlnily natáčkami a oblékli mě do černých šatů a kozaček. Poděkovala jsem Kájovi(maskér) a vydala se opět do zákulisí. Bohužel jsem narazila na někoho, na koho bych nejradši nenarazila.

,,Co ty tady-,''

,,Děláš?'' doplnil mě a pohodil si patkou.

,,Já tu jdu uvádět tu akci. A ty? Kromě toho, že budeš mrkat na fanynky a hrát si na Justina Biebera?'' Založila jsem si ruce na prsou a on se ušklíbl.

,,Vlastně kromě toho, co si říkala, s tebou budu uvádět tu akci.'' Vykulila jsem oči a nekontrolovaně vyprskla:

,,Bože, tak to bych měla být asi štěstím bez sebe, co?'' Pobaveně se usmál a opáčil:

,,No, asi jo, protože každá holka je ze mě vedle!'' To už jsem se uchechtla já.

,,Myslíš holky, které zajímají nafrnění osmnáctiletí puberťáci, kteří je rádi strkají do fontán, anebo o nich píšou nesmysly na netu? Tak mezi ty opravdu nepatřím,'' odvětila jsem a ruce zase rozložila.

,,Nesmysly? I to, že jsem řekl, že si hezká?''

,,Ano, protože vzhledem k tomu, že to říkáš každé holce, to beru jako nesmysl!''

,,Ty se červenáš? No jo, vážně pro mě máš slabost, Nelo!''

,,Odkud znáš mé jméno?''

,,Máš ho napsané na šatech.'' Ukázal na mou jmenovku a vydal se na pódiu, jelikož nás zavolali.
Nervozně jsem se vydala za ním a začala uvádět.
Večer probíhal docela dobře, až do té doby, než jsem měla uvést Slepčíka...

,,A teď přivítejme naposledy s bouřlivým potleskem našeho českého Justina Biebera - trošku jsem se zakřenila - a skvělého zpěváka - to už jsem málem vybouchla smíchy - Dalibora Slepčíka!'' Odběhla jsem z pódia a cestou na něj narazila.

,,Dík za skvělý úvod, kotě,'' zavrněl na mě a popadl mikrofon.

,,Neříkej mi kotě!'' řekla jsem si pro sebe a sledovala jeho výstup.

,,Ahoj lidičky, už podruhé Vás tu vítám!
Tentokrát tedy z pohledu zpěváka, a doufám, že se Vám moje nová píseň, jménem ''Holka z fontány'', bude líbit.''

Jakmile to dořekl, zakryla jsem si pusu a držela se, abych tam za ním nevlítla a z té židle ho neshodila! Počkal si na předehru a pak začal zpívat....

🎶Prořízlá pusa, dlouhý hnědý vlasy...🎶

Musím přiznat, že se mu ta píseň povedla.
Bylo vidět, že se to líbilo i publiku, protože ho odměnilo bouřlivým potleskem.
Vím, o co mu šlo. Chce, abych ho milovala jako každá holka, jenomže já nejsem ten typ, co se po první písničce zamiluje. Já ne!

,,Tak jak se ti to líbilo, kočičko?''

,,Jo, docela dobrý, až na to, že nejsem kotě ani kočka, ale holka se jménem! Byla bych ráda, kdyby si to respektoval!''

,,Ale no tak! To mě budeš pořád nenávidět? Já se kvůli tobě klidně změním!''

,,To určitě! Hele, už je tu můj táta, tak se měj.'' Mávla jsem mu na pozdrav a chtěla odejít, jenomže mě chytil za ruku a v odchodu mi zabránil.

,,Slib mi, že mi napíšeš!'' Podal mi svoje číslo a pustil mě. Na souhlas jsem přikývla a vydala se za tátou...