Omlouvám se, že dlouho nevyšel díl, ale jsem ve skluzu a mám toho hodně:)

Dalibor chtěl aby se svatba odehrála už tenhle měsíc. Lhala bych, kdybych řekla, že se nebojím. Přijde mi, že je to strašně narychlo a není to nic pro mě. Upřímně? Nechci se vdávat! A není to kvůli Daliborovi nebo tak, ale přijde mi, že je to přehnaně brzo. Kdy chce mít děti? V dvaadvaceti? Na to ať klidně zapomene, protože si nechci figuru zničit tak brzo, i když děti jednou mít chci.

Dneska máme dohodnutou večeři s jednou modní návrhářkou, která mně a Daliborovi ušije šaty. Pak se sejdeme s cukrářem a dekoratérem, aby nám pomohli s designem naší brzké svatby.

Sepnu si vlasy do neuspořádaného drdolu a sejdu dolů do kuchyně. Na sobě mám jen dlouhé tričko pod zadek a krajkové kalhotky. Dalibor se s Justinem baví o nějakém filmu, a když vejdu oba zmlknou. Dalibor mě pozdraví a usměje se, zatímco Justin mě celou sjede odshora až dolů a doslova mě svléká pohledem. Natáhnu se po Nutelle a on vzrušeně zavrčí, protože se mi triko vyhrne a odhalí tak můj zadek v kalhotkách. Dalibor mu nevěnuje pozornost, protože něco kliká do mobilu, a tak na něj flirtovně mrknu.

,,Poslyš, Justine. Známe se dlouho a jsi můj jediný přítel tady v Kanadě. Nechtěl by si mi jít za svědka?'' optá se Dalibor a já se málem zadusím chlebem, který se snažím pomalu kousat.

,,Ale jistě.'' zamumlá Justin a sklopí zrak. Proč je mi ho líto?

,,Skvělé!'' odvětí Dalibor s úsměvem a svůj pohled opět zaměří na mobil.

,,Ehm, jak se má Dakota?'' zeptám se, abych změnila téma, ale z mých úst to zní krapet žárlivě.

,,Uh, jo...Má se fajn...asi.'' vykoktá a já se uchechtnu.

,,Zkráceně. Nevíš.'' zasměju se a on se mnou.

,,Co je k smíchu?'' zeptá se zvědavě Dalibor a já jen zakroutím hlavou, jakože nic.

,,No, tak si to tu užijte. Já musím jít objednat nějaké potřebné věci na svatbu a zamluvit klub na pátek večer, protože se bude konat rozlučka se svobodou!'' zajásá a vtiskne mi letmou pusu na tvář. Rozlučka... skvělý! S kým se mám loučit, když tu nikoho nemám? Máma ani neví, že se vdávám a pozvánky hodlám odeslat až na poslední chvíli.

,,Máš dneska ještě čas, než budete mít tu večeři?'' zeptá se mě po chvíli trapného ticha Justin, když bouchnou vchodové dveře, oznamujíc, že Dalibor právě odešel.

,,Jo, proč?'' zeptám se a neskrývám své nadšení. 

,,Chtěl bych tě vzít na jedno super místo a do zoo.'' usměje se. Úsměv mu oplatím a chvíli se mu dívám do očí. Myslel to vážně, když mi řekl, že mě miluje? Nebo byl jen opilý? A co ta SMSka?

,,Nad čím přemýšlíš?'' vyruší mě a já zrudnu.

,,Nad ničím, jdu se převléct.'' zalžu a pospíchám k sobě do pokoje. 

Otevřu svou velkou skříň a popadnu mou oblíbenou bílou košili bez rukávů a k tomu hnědé kraťásky. Vlasy si rozpustím a nechám volně splývat na ramena. Přes rty si přejedu jen balzámem, protože se nikdy moc nemaluju a na nohy si dám bílé Conversky. Cestou dolů si přes rameno ještě hodím koženou taštičku a s úsměvem na rtech odcházím za Justinem.

Stojí u své černé motorky a usměje se, když spatří můj vyděšený výraz. Já na tom znovu nepojedu.

,,Ale pojedeš!'' pronese pohotově, jakoby uměl číst mé myšlenky. Poraženě vzdychnu a sednu si za něj. Namáčkne se na mě, co nejvíc, a uchechtne se, protože mu ruce kolem pasu dám tak silně, že se divím, že ještě dýchá.

Dojedeme do středu velkoměsta a rozejdeme se směrem k zoologické zahradě. Výsknu štěstím, když spatřím u vchodu stánek s cukrovou vatou.

,,Chceš?'' zeptá se mě Justin.

,,Jo, půjdu si koupit.'' chci se rozběhnout směrem ke stánku, už s připravenou peněženkou v ruce, ale zastaví mě.

,,Dneska platím já!''

,,Ale...''

,,Žádný ale!''pohrozí prstem a já si uraženě složím ruce na prsou. Mé vrásky se však vyhladí, když mi do rukou padne obrovská nadýchaná koule pěny růžové barvy. 

,,Děkuju, chceš?'' zeptám se a on skromně přikývne. Utrhnu docela veliký kus a ze srandy mu ho vložím do úst. Chci ruku odendat, ale on mi jí skousne a jazykem obkrouží kolem mého prstu. Projede mnou příjemné teplo a v břiše se mi rozletí hejno motýlku. Slízne zbytek vaty a za olepenou ruku mě zatáhne do zoo.

 Procházíme uličkami plnými lidí a skrýváme se před novináři a fanynkami. Když si celou zahradu pečlivě prohlídneme, Justin mi koupí za mého protestu malý pytlíček s nápisem štěstí. Posadíme se na kraj fontány a on mi pokyne, abych to otevřela. Když spatřím, co v tom je, musím se uculit. Vytáhnu drobné srdíčko a přečtu si na něm zlatý nápis: Forever, Babe. Skočím Justinovi okolo krku a on se překvapeně zapotácí dozadu. Neudrží rovnováhu a oba spadneme do studené vody v kašně. Začneme se nehorázně smát a stříkat po sobě.

 Nikdo není v dohledu, takže pokřikujeme a cákáme, jak nejvíc to jde. Když už chci z fontány vylézt, někdo mě chytí a stáhne zpátky. Potopím se pod vodu a ucítím jemný tlak na mých rtech. Dotek se ještě několikrát zopakuje, než se vynořím a úplně promočená vyjdu ven. Justin mě následuje a cestou si ždímá promočené tričko. Ušklíbnu se na důkaz, že to fakt nepomáhá a on se uchechtne. Srdíčko si připnu na náhrdelník od Dalibora a nastoupím na motorku. 

*

,,Už můžu otevřít oči?'' zeptám se zvědavě Justina, ale ten mi je jen zakryje svýma rukama. 

,,Ne!'' 

,,A kdy už jo?!'' zanaříkám, protože jsem šíleně napnutá. Zastavíme se a já radostně vykřiknu: ,,Už?'' 

,,Jo.'' zachechtá se. Odstraním jeho dlaně z mých očí a nadzvednu víčka. Spatřím před sebou květinový portál a za ním zapadající slunce v celé své kráse.

,,Páni.'' vydechnu.

,,Já vím, chodím sem, vždycky, když si potřebuju vytříbit myšlenky.'' odvětí.

,,Aha.'' řeknu mu jen na to a užívám si ten přenádherný pohled. Chvíli je ticho, než Justin opět promluví.

,,Já vím, že nejsi připravená.'' zamrznu.

,,O čem to mluvíš?''

,,Vím, že si ho nechceš vzít. Nebo alespoň ne teď.'' povzdechnu si.

,,Máš pravdu, Justine. Nechci si ho vzít. A víš, co je na tom nejhorší?'' zavrtí hlavou. 

,,Že si ho nechci brát vůbec...''

Nezabíjejte měXD 

Ty obrázky jsem vystihla, že jo?:D:3