37. Vezmeš si mě?-Ano nebo ne?
Sry, za tolik obrázků, ale já chtěla aby to vystihovalo situaci:D
,,Vezmeš si mě?''
Jakmile to řekl, v puse se mi objevil knedlík a celé moje tělo se obsypalo husí kůží. Chci si ho vzít? Ano, jistěže ano, ale jsem opravdu připravená? Je mi jenom dvacet a navíc, co Justin? Spočinula jsem na něm pohledem. Byl zaražený, naštvaný a zároveň se tvářil ublíženě. Mám to udělat? I když vím, že Justin mě má taky rád? Pozvedla jsem na něj mírně obočí, ale on se ode mě odvrátil. Ještě chvíli jsem čekala, jestli mi nedá nějaké znamení, ale nic. Musím rychle uvažovat, vždyť na mě proboha kouká celá restaurace. Stočím zrak k netrpělivému Daliborovi a zavřu oči. Nechce mě. I potom, co mi řekl, když jsme se koupali. Je mu jedno, jak se rozhodnu...
Kleknu si na zem stejně jako Dalibor a zářivě se usmívám.
,,Dalibore, dal si mi všechno, co mi může pravý muž dát. Bojím se, že když se vezmeme, tak manželství nás od sebe rozdělí, protože se budeme hádat, ale víš co? My se přes to přeneseme. Přenesli jsme se už přes tolik věcí, že-'' na chvíli zmlknu a pohlédnu na Justina. Nedívá se na mě. Jen ledově pozoruje dění za oknem. ,,-jsem schopná to zkusit. Miluju tě a i když jsme někdy ten nejhorší pár, tak jsme ten nejvytrvalejší. Takže, Dalibore Slepčíku aneb Benjamínku Superstar, já Nela Elizabeth Beakerová ti říkám...''opět na něj koutkem oka mrknu, a v tom momentě mi je jasná odpověď.
,,...ano, vezmu si tě.'' ohlušující potlesk mě probudí z pochyb a výčitek. Teď jsem tady. Jsem z Daliborem a s nikým jiným. Můj čerstvý snoubenec mi navlíkne obrovský snubní prstýnek na ruku a povalí mě do teplého náručí.
Už nevnímám pár slz, které se mi derou do očí. Ať už jsou to slzy štěstí či smutku. Ani mě nezajímá odsunutí protější židle a odchod člověka, který mí způsobil pochyby o přijmutí sňatku s Daliborem. Vím, že je naštvaný, ale měl možnost o tom rozhodnout. Kdyby mi jen dal nějaké znamení o tom, že to dělat nemám, řekla bych i ne, ale už jsme u toho zase! Jistě, že bych vždycky řekla ano! Vždycky...
Z pohledu Justina
Chtěla po mně nějakou reakci, ale určitě ne tu, jakou jsem učinil. S nechutí jsem odtáhl svou pozornost směrem k oknu a nevnímal to. Nechtěl jsem vidět, jak řekne to pitomé slovíčko, které rozhodne...
,,...ano, vezmu si tě,'' do prdele! To jsem posral! To jsem totálně posral! Mohl jsem to změnit, měl jsem šanci, ale já jsem takovej vůl, že tu šanci prostě promrhám.
Dál jsem to už poslouchat nemohl, to sladké cukrování a Bůh ví, co ještě. Do očí se mi draly obrovské horké slzy, které jsem pustil na povrch, jakmile se za mnou zavřely dveře od luxusní restaurace. Mířil jsem okamžitě do nejbližší hospody, abych se ztřískal do bezvědomí. Musím zapomenout na věci, co jsme spolu zažili. Na naše nekonečně dlouhé hodiny češtiny, na první polibek v jejím pokoji, na vášnivou chvilku v koupelně, na kino, večeři, usínání na zemi v kuchyni i na naše vyznání ve studené v řece.
Dostala mě tím, jak si přetáhla přes hlavu proužkované šaty a odhalila tak své dokonalé tělo ve spodním prádle. Ta drobná černá kraječka, která se jí táhla po podprsence a kalhotkách... Musím ten pohled dostat z hlavy, sakra! Byl s ní snad Dalibor, když měla v noci špatné sny a běžela za mnou do postele, aby mohla spát se mnou? Nebo, když jí rozbrečel film, byl u ní aby ji utišil? Kde byl kurva skoro ty tři měsíce?!
Jediné, co teď musím udělat je, dostat ji z hlavy. Všechno! Zapomenout! Mám zlomené srdce a víte, co je na tom nejhorší. Že jsem se do ty český holky nejspíš zamiloval.
Z pohledu Dalibora
Řekla ano! Řekla ano! Ona mi řekla ano! Pro ty, kteří by to třeba neslyšeli... ''NELA MI ŘEKLA ANO!!!!'' Nikdy jsme nebyl víc šťastnej! Nikdy! Nikdy! Nikdy! Bál jsem se, že když dlouho neodpovídala, že mi řekne NE! Ale nestalo se tak!
Jakmile jsme se přestali objímat a odpověděli všem novinářům či okolním přihlížejícím, popadl jsem Nelu do náručí a zatáhl ji do auta. Čeká nás spousty zařizování a já se nemůžu dočkat, až si seženeme vlastní dům se zahradou. Až si Nela bude vybírat svatební šaty a já oblek. Ať se stane cokoli, tak na tenhle den nikdy nezapomenu. Vzal jsem si dívku mých snů... Dívku, kterou jsem tolikrát zlomil a zase slepil nazpátek.
A vy mě co?
Vy mě nenávidíte!:D
Alespoň Belieberky:D
Tak, kdo to čekal a kdo ne? Šup napište mi to do komentářů:)
Příběh ale stále pokračuje, bude to čím dál tím víc ostřejší a ostřejší:DD
Vaše: MattonkaMattStyles:)♥
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top