Nikdy mi nedocházelo, co se za pouhých osm měsíců může změnit. Mám radost, že jsem se rozhodla pro ekonomickou vysokou školu, protože mě tahle látka baví a chtěla bych se jí věnovat celý svůj život. Vím, že to není to, co chcete slyšet... Vás zajímá Dalibor... Celebrita, která mi dokázala rozbušit srdce a přivést mě na jiné myšlenky. Člověk, který se kvůli mně změnil..., bohužel jen na chvíli. Představuji Vám starého a egoistického Dalibora Slepčíka....

Nela se kouká na televizi. Dávají Superstar a večer má přijít překvapení. Jelikož se Nela na Superstar ráda dívá, hltá každé slovo moderátora...

....a teď dámy a pánové, vystoupí nejžádanější zpěvák 21. století, Náš milovaný benjamínek Dalibor Slepčík....

Hned, jak to Pyco řekl, zaskočil mi popcorn v krku a já se rozkašlala. Celá rudá jsem se nakonec uklidnila a sledovala děj v televizi. Přišel tam namachrovaný, vysoký a mně dobře známý, mladík s nosem nahoru. Díval se stejně namyšleně, jako když jsem ho viděla úplně poprvé. Když jsem se celá mokrá vzteky vyštrachala z fontány a spustila na něj vlnu nadávek. Díval se na mě seshora a trochu se mračil. Při vzpomínce na naše, už víc než roční, setkání jsem se musela uchichtnout. Z přemýšlení mě vytrhl Daliborův sametový a pronikavý hlas...

,,Just one moment, and life will change, I met a girl, who showed me the moment....'' (No, skladatelka ze mě asi nebude, ale důležitý je text :D )

Nezapomněl! To bylo první, co mě napadlo. Do očí se mi nahrnuly slzy provinění, to já mohla za naše rozloučení. Chtěla jsem bezpečí své rodiny a jeho, aby mohl zpívat, a neděsit se, že ho bude někdo nutit si vybrat! Je konec, to ano, ale neznamená, že jsem ho přestala mít ráda!

***

,,Nelo? Nechceš jít s námi na koupák? Budou tam hezcí kluci a venku je hezky! Prosím!'' volala do telefonu nadšeně má kamarádka Linda z vejšky.

,,No, jo...Když mě tak přemlouváš.'' ušklíbla jsem se do mobilu a zavěsila. K Vánocům jsem dostala bílé bikiny, a tak proč je nevyzkoušet, že jo?

Připravená jsem se vydala k našemu třídnímu ''Srazáku'', neboli k místu, kde se scházíme. Linda už tam čekala a nandavala si nejmíň tři vrstvy lesku na rty. Protočila jsem panenkama a zavrtěla hlavou. Já ani nevím, kam se dává řasenka a ona je schopná za jeden den vyplácat tři jahodové rtěnky. Na přivítání jsme se objaly a Linda mi začala vyprávět o jejím novém úlovku. Dělala jsem, že poslouchám, ale mé myšlenky byly úplně jinde. 

Na koupališti bylo docela plno. Hrála tu kapela a pořádala se tu nějaká charitativní akce. Sedly jsme si ke zbytku naší party do stínu pod strom a povídali si. Nakonec se všichni vydali do bazénu kromě mě. Kluci mě přemlouvali, ale já nechtěla. Sundala jsem si oblečení a odhalila svou štíhlou opálenou postavu s bílými bikinami. Pár lidí se otočilo a já si stydlivě sedla na ručník. Číst v tom rámusu nebylo možné, a tak jsem se šla podívat k pódiu, co hrajou. Zpíval a hrál na kytaru Sebastian se svou novou písní ''Náruč'' a pomrkával po holkách. Sebastiana vystřídal Petr Lexa a nakonec člověk, kterého jsem vážně vidět nechtěla. Dalibor. Rozhlédl se po davu a jeho pohled se zastavil u mě. Díval se mi pronikavě do očí a začal zpívat. Nic jsem nevnímala. Jen ladnou melodii, která se linula z jeho úst a tlukot mého srdce. 

,,Mám tě!'' někdo se ke mně přitiskl ledovým mokrým tělem a přerušil tak oční kontakt se mnou a Daliborem. Byl to Lukáš, můj spolužák. Dalibor zatnul pěsti a zpíval dál. Pořád na mě koukal ale vražedným pohledem provrtával Lukáše. Ten si ničeho nevšiml a dál mě objímal.

,,Lukáši! Víš, jak jsem se lekla?!'' zasmála jsem se a otočila čelem k němu. Usmíval se od ucha k uchu a jeho zrak zabloudil na mé hrudi(víte, co tím myslím:D). 

,,Jdi k našemu ručníku, musím si odskočit!'' vlepila jsem mu pusu na tvař a šla směrem na dámské. Ani nevím, proč jsem mu tu pusu dala, možná aby Slepčík žárlil. 

Všude na dámách byly plné fronty, a tak jsem se rozhodla to risknou. Šla jsem na pánské. K mému potěšení tam nikdo nebyl, tak jsem se rychle schovala do jedné z kabinek. Málem by mi to prošlo, kdyby se někdo nerozhodl jít vykonat svou potřebu ve stejnou dobu. Musela jsem být zticha, aby mě ten dotyčný neuslyšel. To, co řekl pak, mě dopálilo.

,,Vylez, Nelo! Vím, že si tu!'' hlas mi byl až moc povědomý, ale chvíli jsem váhala. Mám, nemám... nakonec jsem vyšla a s nezájmem si šla umýt ruce. Chytl mě za boky a pošeptal mi do ucha:

,,Moc se mi stýskalo, lásko. Málem jsem to bez tebe nevydržel.'' obsypával mi krk polibky až k ramenům. Slastně jsem vzdychla a pomalu se k němu otočila. 

Nevím, jak se to stalo, ale oba dva na ráz jsme se vrhli na své rty. Líbal mě tak zuřivě, jakoby si chtěl vynahradit těch osm měsíců, co jsme se neviděli. Chytl mě pod zadkem a přinutil mě tím obmotat mé nohy okolo jeho pasu. V momentě, kdy se naše těla dotkla, to bylo ještě vášnivější. Během minuty mě zatáhl na záchodky pro ''slavné hosty'' a přirazil mě na zeď. Nikdy se ve mně neodehrávalo tolik smíšených pocitů. Vím, že to Dalibor cítil stejně...