,, Já asi půjdu. " Yuta se zvedl a koukl na mě.
,, Drž se. " pousmál se a odešel.

,, Celkem nevychovaný. " odfrkl si Doyoung a přišel blíž k posteli, na které jsem ležel.
,, Ani pozdravit neumí. "

Chtěl jsem říct, že on taky ne, ale teď rozhodně nejsem na místě kde si můžu vyskakovat a hrát na drsného.

,, Nevrátil ses, kdy jsem ti řekl. " jeho pohled mě propaloval skrz na skrz.
,, Měl by jsi být potrestán. "

Řekněte mi, že si že mě dělá jenom srandu.

Já v obchoďáku omdlím, odvezou mě do nemocnice, kde mi řeknou, že jsem těhotný a on mě chce potrestat ?!

Je on vůbec normální ?

,, Když mi Seulgi řekla, že jsi v nemocnici, nevěřil jsem ji. " sjel mě pohledem.
,, Myslel jsem, že se chceš jenom vyhnout trestu. "

,, To bych neudělal ! " řekl jsem hlasitě.
,, Pane. " dodal jsem tišším hlasem.

,, Vidím. " poznamenal.
,, Řekneš mi proč tě odvezli do nemocnice ? " sedl si na židli, na které před chvílí seděl Yuta.

,, Omdlel jsem. " díval jsem se do svého klína.

Mám mu to říct teď ?
Nebo jindy ?
A co když mu to nikdy neřeknu ?
Půjdu na potrat a nikdo nebude o ničem vědět. Budu dělat jakoby se nic nestalo.

,, Řekli ti důvod ? "

Podíval jsem se na něj.

,, Řekli ti proč jsi omdlel ? " zopakoval svou otázku, ale více ji rozebral.

,, Kvůli jídlu. " lhal jsem.
,, Podle nich jsem toho jedl málo a proto jsem se dnes vyvrátil. "

Doyoung si mě chvíli prohlížel, jak kdyby mou lež poznal, ale nakonec přikývl.

,, Ale už dnes mohu jít domů. " dodal jsem.

Doyoung opět jenom kývl.
,, Po cestě se stavíme na jídlo. " zvedl se ze židle a šel ke dveřím.

Já ovšem zůstal stále sedět na posteli.

,, Ty nejdeš ? " otočil se ke mně s nadzvedlým obočím.

,, Oh... A-ano. " natáhl jsem se pro mobil s peněženkou a zvedl se z postele.

Přišel jsem k němu a spolu jsme vyšli ven, jak z pokoje, tak z celé nemocnice a zamířili si to k jeho autu.

Nasedli jsme a Doyoung vyjel. Po cestě, jak řekl, se zastavil v jedné restauraci, koupil jídlo a už jsme konečně jeli domů.

Jakmile jsme byli u Doyounga, oba jsme vysedli a namířili si to do kuchyně.

,, Dobrý den, Pane Kime. " přivítala ho Yeri, jeho kuchařka.
,, Co to bude dnes ? " usmála se.

,, Dnes po tobě nic nechci. " tašku s jídlem položil na stůl.
,, Máme svoje. "

,, Dobře, Pane Kime. " uklonila se a odešla.

Doyoung začal vytahovat jídlo z tašky a já si mezitím sedl. Podal mi jednu krabici, a také nezapomněl na vidličku.

,, Děkuji. " jednu část příboru jsem si od něj převzal.
,, Pane. " rychle jsem dodal.

Opravdu nepotřebuji mít trest. Hlavně ne teď, když mám v sobě nový život.

,, Dobrou chuť. " popřál jsem mu a začal jíst.

Doyoung na to nijak nereagoval a sám se do jídla pustil.

A prej že Yuta je nevychovaný.

V tichosti jsme pojedli a já poté šel do svého pokoje a hned jsem si na internetu začal hledat informace o interrupci.

,, To nemůžu udělat. " zamumlal jsem, když jsem si přečetl snad desátý článek.
,, Ale ani říct mu to nemůžu. " vydechl jsem a plácl sebou na posteli.

Chvíli, i když mně to přišlo jak hodiny, jsem bezhybně ležel až jsem se nakonec rozhodl pro řešení, které bude vyhovovat nám oboum.

Snad...

Zvedl jsem se a šel za Doyoungem. Zaklepal jsem na dveře, a když se mi dostalo dále, věšel jsem dovnitř.

,, Taeile ? " zaklapl počítač.
,, Co potřebuješ ? " opřel se lokty o stůl.

,, Já... " zasekl jsem se.

Teď už není cesty zpět, Taeile.
Nemůžeš vycouvat.

,, Chci oznámit, že už tvé služby nebudu nadále potřebovat. " po celou dobu jsem se na něj díval a držel oční kontakt.

,, Cože ? " vypadal zaskočeně.
,, To jsem tě tak rychle omrzel ? "

,, Ne, to ne. " zakroutil jsem hlavou.
,, Ale peněz už mám dost a myslím, že s tím dokážu vyžít než si něco najdu. " vysvětlil jsem.

,, Je-li tomu tak. " narovnal se.
,, Dobře. Nechám tě jít. "

Opravdu to šlo tak lehce ?
To mu se mi nechce věřit. Doyoung má vždycky něco za lubem.

,, Vážně ? "

Přikývl.
,, Pod jednou podmínkou. "

A je to tady !
Já to věděl.

,, Poslouchám. " kývl jsem hlavou, aby pokračoval.

,, Chtěl bych, aby jsi se se mnou vyspal. " řekl z vážnou tváří.
,, Zaplatím ti za to, o to se neboj. "

Kousl jsem se do rtu.

Co když to jeho ' vyspat ' je jenom záminka pro trest ?

,, Nebudu dělat nic, co by se ti nelíbilo. " pokračoval.
,, Slibuji. "

Mlčel jsem.

Říkal, že mi nic neudělá a chce mi za to zaplatit.

,, Dobře. " souhlasil jsem.
,, Naposledy se s tebou vyspím. "

Doyoungovi oči se rozzářily, ale snažil se to nedát úplně najevo.

,, Dnes večer. " otevřel znovu počítač.
,, Buď v mém pokoji v osm. "

,, Zatím. " nic víc jsem neřekl a odešel.

V pokoji jsem si schoval všechny své věci do kufru a sedl si na postel a zase byl na mobilu.

Našel jsem si na Youtube nějaké videa, abych se aspoň trochu rozptýlil než bude osm večer.

Snad to bude v pohodě.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Nová kapitola !!
Celkem rychle... 😊

Co na ní říkáte ? Čekali jste něco takového ?

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere