Každým dnem jsem si namlouvala že mě miluje, že já miluji jeho. Místo toho, abych se sebrala a odešla od něj, nechala jsem se jím tři roky terorizovat.
Každičký den, kdy jsem přišla domů z práce se do mě ihned pustil.
Fuj, co to máš na sobě?

Jak to dneska vypadáš?

Nemohla si mi jako napsat že
přijdeš dřív?

Jsi neschopná coura!

Bež se zahrabat!

Několikrát jsem ho viděla s jinými ženami. Ale stále jsem s ním byla a snažila se to přetrpět.
Někdy měl ale i slabé chvilky. Opravdu někdy.
Obvzlášť tedy když měl dobrou náladu, tak mi i pochválil oblečení nebo vlasy.
Ale modřiny - ne modřiny lásky, ale opravdové modřiny - mi taky několikrát udělal.
Říkala jsem si, že jsem šťastná, že mi s nikým jiným nebude lépe.

Ale pak přišel on.
Kudrnaté vlasy se mu kroutily do prstýnků a jeho zelené oči byly dokonalé. On byl dokonalý.
Už jenom díky jeho vzhledu a všem těm tetováním působil hned na první pohled jako člověk, který dělá zlé věci.
Člověk, o kterém byste si mysleli, že je to přímo dítě ďábla.

Avšak miloval, miloval jako anděl.

A já jeho lásce podlehla.

~~~~~
Tohle je asi můj nepovedenější prolog, protože mi s ním pomáhala mirrorofdreams a dávala mi různé rady💖 po několikáté, děkuju!

Snad se vám všem nový příběh bude líbit a doufám že budu stíhat letos psát, protože jenom vidím ten můj rozvrh a chce se mi brečet.

Přeju vám všem hodně štěstí do nového školského roku, ať už nastupujete do jakéhokoliv ročníku!
Love ya, Eva❤️