8th June - Thursday
F A I T H

„Tak pojď, ještě toho mám s tebou hodně v plánu," mrkl na mě a popadl mou ruku, za kterou mě táhl ven z vrtulníku.

Rozloučili jsme se s Rodgerem a vydali se zpátky k našemu autu.
Posadila jsem se a připoutala se. Podívala jsem se na Harryho, který už startoval auto.
„Tak kam máme namířeno teď?" Zeptala jsem se zvědavě a Harry se usmál. Natáhl ruku a jemně mě plácl přes stehno.
„Zlato - už po několikáté - nech se překvapit," mrknul a spolu se svým typickým úšklebkem na mě koukal. Bože, tak moc jsem mu chtěla dát pusu.
Odvážila jsem se a naklonila se k němu. Pás mi moc přístupnosti k němu nedodal, ale já si poradila. Ruce jsem zabořila do jeho vlasů a vášnivě ho líbala. Šlo vidět, že byl zaskočený a to se mi líbilo. Koněčně jsem překvapila já ho, a ne on mě. Jednu ruku jsem měla tedy v jeho vlasech a druhou měla položenou na jeho odhalené hrudi, kterou jsem měla celou dobu na očích jenom díky rozepnutým knoflíkům. Konečky prstů jsem jeho kůži hladila. On měl ruce položené na mých bocích, které jemně mačkal a hladil svýma velkýma rukama.
Po pár minutách jsme se odtáhli.
Harry se od ucha k uchu usmíval, já jeho tvář stále hypnotizovala pohledem.
„To bylo sice překvapující, ale dost se mi to líbí," kousla jsem se do rtu a sedla si pohodlněji.
„Tak teď máš šanci mě zase překvapit ty," usmála jsem se na něj laškovně. Harry zakroutil spolu s úsměvem na rtech hlavou a nastartoval.
Pomocí nějakých tlačítek stáhnul střechu, bylo totiž opravdu krásné počasí. Oba dva jsme si na oči dali sluneční brýle a mohli vyjet.

Jeli jsme asi dvacet minut a já stále neměla tušení, kam jedeme. Těšila jsem se, neskutečně moc.
Zastavili jsme na veřejném parkovišti někde v L.A.. Kolem nás bylo několik obchodů a restaurací. Jako naše další návštěva mě napadla jedině restaurace, nic víc zajímavého jsem kolem nenacházela.
„Tak pojďme," Harry mě chytil za ruku a vedl mě - Bůh ví kam.
Občas během těch deseti minut chůze zavtipkoval. Sledovali jsme lidi, co kolem nás procházeli a komentovali je.
„Podívej na támhletoho chlapa," hlavou jsem jemně pokývla na muže na druhé straně chodníku přes cestu.
Byl zajímavě oblečený. Měl na sobě podivnou košili se vzorem něčeho, co vypadalo jako spermie. Kalhoty měl duhové barvy a boty měl na neuvěřitelně vyvýšené platformě. Byl opravdu vysoký a hubený. Vlasy měl tak dlouhé, že mu dosahovaly až po pas.
Harry se na muže podíval a zasmál se.
„Alespoň má osobitý styl," obhajoval ho. „A když ho tak vidím, víš kam teď jdeme?" Zeptal se schválně a já zakroutila hlavou.
„Nemám nejmenší ponětí," přiznala jsem.
„Jdeme zařídit to, abych nevypadal tak jako ten týpek, takže jdeme tam," řekl a ukázal někam před nás. Když jsem se tam podívala, viděla jsem malý krám s nápisem Sweet haircuts.
Nahlas jsem se zasmála.
„To myslíš vážně?" Čekala jsem, že vtipkuje.
„Naprosto. Jdu se ostříhat," řekl s naprosto vážnou tváří.
„Ale to těm svým dokonalým kudrnám nemůžeš udělat!" Protestovala jsem. Harry popadl mou ruku a táhl mě směrem ke kadeřnictví. Byla jsem z toho smutná.
„Kudrny zase dorostou, bude to aspoň trochu menší změna," mrknul na mě a já stejně zase posmutněla.
„Tak fajn," vzdala jsem to a šla s ním do kadeřnictví.
Vešli jsme dovnitř. Bylo to tam moc útulné. V pravém rohu byl bílý gauč a stolek s časopisy a podobnými věcmi.
Na zdech byly obrazy různým známých osobností, byl tady třeba Elvis Presley a nebo taky Angelina Jolie. Hádala jsem, že tam byli hlavně kvůli svým účesům. Několik lidí zrovna sedělo před zrcadlem a kadeřníci je stříhali, či jinak upravovali. Byla tam malinká recepce, ke které Harry došel a promluvil na mladou slečnu za pultem.
„Dobrý den, chtěl bych se nechat ostříhat, kolik by to stálo?" Zeptal se obyčejně a slečna si ho prohlédla.
„Vy se chcete stříhat? Takových krásných vlasů je škoda, ale dobrá. Stálo by to asi 15$," řekla a já se zasmála. Měla stejný názor jako já.
„Dobře, beru to. Kam se můžu jít posadit?" Zeptal se a slečna ukázala na jednu u volných židlí. Harry se tam rozešel.
Když tam tak na té židli seděl, taky mě
něco napadlo. Proč si taky nezastřihnout konečky, když už tu jsem?
Přerušila jsem na chvíli slečnu u stříhání a zeptala se, kam bych se mohla posadit na ostříhání. Harry na mě šokovaně pohlédl a já se usmála.
„Neboj, nejdu na stejný sestřih jako ty," ujistila jsem jej a šlo vidět, že se mu ulevilo. Slečna mi ukázala, kam můžu jít a poslala za mnou jinou kadeřnici.
Seděla jsem tam asi dvacet minut, stejně jako Harry. Nemohla jsem se ani koukat, jak ty jeho krásné vlasy padají na zem.
Jakmile byl můj účes hotový podívala jsem se na sebe do zrcadla. Nebyly to zastřihnuté konečky, skončila jsem u sestřihu krátkého někde po ramena. Kadeřnici jsem totiž stále říkala: Ještě; ještě; jo, klidně můžete ještě.
Vůbec mi to ale nevadilo, vypadala jsem dobře, byla to po dlouhé době velká změna.

Poděkovala jsem kadeřnici a dala jí do rukou 13$, měla jsem to o něco levnější než Harry.
Došla jsem k Harrymu, byl ke mně zády, zrcadlo měl stále zakryté.
Kadeřnici zrcadlo odkryla, Harry se na sebe podíval, já ho už taky viděla zepředu.
Vypadal snad ještě lépe než předtím. Krátký účes zvýraznil hlavně jeho ostré čelisti a celkově jeho tvář.
Vypadal vyspělejší, vypadal více elegantně, prostě byl dokonalý.
Usmíval se na sebe do zrcadla a pak se podíval na mě. Trošku překvapeně, ale myslím, že to bylo v dobrém slova smyslu.
„Jsi krásná, ale neříkala si, že to budou jen konečky?" Ušklíbl se a já s úsměvem protočila očima.
„Říkala, ale co už. Taky máš obrovskou změnu! A vypadáš skvěle, i když pořád za tvé kudrny truchlím," zasmála jsem se a Harry společně se mnou. Podal slečně 15$, vzal mou ruku a spolu jsme vyšli ven z kadeřnictví, jako úplně noví lidi.
Ruku v ruce jsme kráčeli po hlavním centru L.A. a užívali si té pohody a především hřejícího slunce a tedy i tepla.
Nasadila jsem si na oči sluneční brýle, Harry taky. Stále jsem se na něj usmívala a on na mě. Pro nás oba to byla příjemná změna, díky jeho krátkým vlasům jsem mu více viděla do obličeje a to bylo velké plus.
„Tak kam půjdeme teď? Máme ještě hodně času," zeptala jsem se zvědavě a podívala se na telefon, abych se ujistila, že času máme opravdu dost. Byla teprve jedna odpoledne.
Harry se ušklíbl, „No, to je opět a zas překvapení, musíme tam dojít pěšky, zvládneš to?" Zavtipkoval a já protočila očima.
„Mám tenisky, nemám podpatky, takže ano, neboj se Harry," zasmála jsem se a on spolu se mnou. Měl prakticky větší podpatky než já, na sobě měl totiž svoje Chelsea botky s vyšším podpatkem, zatím co já měla Converse.
Celou cestu jsme si povídali, občas si udělali fotku u nějaké památky, kterou můžeme sice vidět každý den, ale proč se chvíli nechovat jako turista?

Šli jsme asi půl hodiny. Povídali si a smáli se.
Najednou Harry zabočil do ulice, která je pro velmi bohaté lidi, divila jsem se proto, co tam děláme. Harry tušil mé obavy a trošku se uchechtl.
„Co tady děláme, Harry?" Vyzvídala jsem. Najednou jsme zastavili před jedním z luxusních obchodů. Pohlédla jsem na ceduli s nápisem Gucci.
Vykuleně jsem se podívala na Harryho, který žvýkal žvýkačku a s úsměvem se koukal na nápis a poté na mě.
„Tak co, jdeme?" Zeptal se a já nechápavě potřásla hlavou.
„A co tam budeme dělat? Koukat se na věci, které si nemůžeme dovolit?" Zasmála jsem se ironicky a Harry protočil očima, mohla jsem to vidět, protože už si své brýle dal do vlasů.
„Ale tiše, pojď prosím," požádal mě, aniž bych něco stihla říct, už jsme vcházeli dovnitř velkými skleněnými dveřmi.
Viděla jsem několik lidí z ochranky, většina z nich měla oblek. Za pokladnami a kolem věcí této značky se pohybovaly především ženy. Muži byli asi jenom u té ochranky.
Slušně jsme s Harrym pozdravili, kupodivu nás nikdo nezabíjel pohledem.
Byl to nádherný obchod, byla jsem v naprostém šoku.
Moc lidí se uvnitř nenacházelo. Police a vše na čem se nacházelo oblečení bylo ve zlaté barvě. Při vstupu jsme se objevili v části, kde byly dámské a pánské boty nebo kabelky. Harry mě však vedl jinam.  Když jsem uviděla ceduli s napíšem 'Women dress', zpanikařila jsem. Co když mi chce koupit šaty? Nebo co když tady chce něco ukrást? Ne, on nekrade, pane bože, myslím na hlouposti.

V této části obchodu byla pouze jedna pracovnice v upnutém kostýmu. Pozdravili jsme ji a ona se na nás široce usmála.
„Jak vám mohu pomoci?" Zeptala se mile.
Netušila jsem, co tady dělám a tak jsem mlčela.
„Přál bych si nějaké formální šaty, tady pro dámu. Věřím, že máte vkus, poradila byste nám?" Navrhl Harry a pracovnice přikývla. Prohlédla si mě od hlavy až k patě.
„Dobrá, to bude tak velikost 34, nemýlím se?" Uhodla a já přikývla na souhlas.
„Chcete aby byly šaty delší nebo kratší?" Zeptala se, když vypadala, že nad něčím hluboce přemýšlí.
„Dlouhé."
„Dobře, a nějaké další zvláštní přání?" Usmála se naposled a když Harry zakroutil hlavou, odešla někam. Rozhlížela jsem se kolem a žasla nad všemi těmi krásnými šaty.
„Harry?" Začala jsem, on na mě hned pohlédl a nadzvedl jedno obočí. „Copak zlato?" Ucítila jsem šimrání v břiše, díky tomu oslovení, ale pokračovala dál.
„Proč mi kupuješ šaty?" Zeptala jsem se narovinu a Harry si povzdechl.
„Očekával jsem, že budeš zvědavá," ušklíbl se a já nadzvedla obočí, aby pokračoval dál.
„Půjdeme spolu na bál," řekl jednoduše a já vykulila oči a šokovaně na něj hleděla.

Na bál? V šatech od Gucciho? S Harrym? Tančit s Harrym? Být v blízkosti Harryho? Cítit se s Harrym jako v pohádce? Sakra jo!

„To si děláš srandu!"
„Myslím to naprosto vážně," řekl a já se široce usmála. Zajásala jsem - ale ne moc nahlas - a objala Harryho.
„Řekni mi ještě, že budeme mít masky a zulíbám tě," ani nevím jak mě napadlo to říct, no už jsem to řekla. Harry vypadal mými slovy překvapen, nedivím se mu.
„Tak to abych se připravil na tvé sladké rty," zalaškoval a já měla chuť udělat jedno hlasité 'Aw'. Byl sladký a já po celou dobu, co jsem s ním dnes byla, cítila motýlky v břiše.
Naklonila jsem se k němu a vtiskla mu jemný a krátký polibek na rty, Harry se usmál a řekl: „Zbytku se dočkám doma, doufám." A poté mrkl.
Během chvíle přišla pracovnice s několika obaly s šatama.
„Mohu se zeptat, na jakou příležitost šaty budou?" Optala se a dívala se u toho na Harryho.
„Na bál," řekl jednoduše a ona přikývla.
„Dobrá, takže některé musím vyřadit, ty se na bál nehodí," oznámila nám a několik obalů s šaty odložila na pohovku kousek od nás. Z ničeho nic přišla jiná slečna, šaty popadla a odnesla je někam pryč.
Když dáma vypadala rozhodnutě, promluvila na nás.
„Dobrá tedy, chtěla bych vás poprosit, abychom se přesunuli k ženským kabinkám, kde si šaty vyzkoušíte," řekla a já přikývla. Následovali jsme ji ke kabinkám.
Převlékárna byla obrovská. Místnost byla ve tvaru čtverce, kdy podél stěn vedly kabinky s opravdu mohutnými závěsy. Uprostřed místnosti byla bílá sedačka.

„Tak tady jsou první, vyzkoušejte si je prosím a zavolejte na mne, zapnu vám je, pokud to není problém," usmála se a podala mi první šaty.
„Určitě, mockrát děkuji," převzala jsem od ní šaty a vešla do první kabinky. Předemnou bylo obrovské zrcadlo, kupodivu tady bylo i hodně místa. Svlékla jsem se do spodního prádla a rozepnula obal od šatů. Uviděla jsem nádhernou červenou látku, když jsem šaty vytáhla, málem jsem padla. Měly rudou barvu, rukávy byl dlouhé krajkované a sukně byla mohutná.
Oblékla jsem si je nejopatrněji, co to šlo a vykoukla ven zpoza závěsu. Dáma mě uviděla a ihned přispěchala zapnout mi šaty.

(AN//: pouze pro představu, jak vypadaly, bude tady více těch obrázků)

Byly nádherné, bohužel mi vůbec neseděly na ramenou a měla jsem je moc volné i v oblasti prsou. Přesto jsem vylezla ven a ukázala se Harrymu.
„Nesedí mi, ale jsou krásné," posmutněla jsem a Harry se zamračil. „To nevadí, najdeme ty správné," teď se usmíval a poslal mě vyzkoušet další.
Opatrně jsem se svlékla a podala šaty dámě, ta mi zase dala jiné. Když jsem je vytáhla opět to byl šok. Byly na podobný styl, hlavně ta sukně. Jinak to byl jiný střih ve vrchní části. Nebyl to dlouhý rukáv, ale šaty byly vystřižené kolem krku a dělaly velký výstřih. Oblékla jsem si je a po zapnutí mi tentokrát opravdu seděly.

Ukázala jsem se Harrymu, ten se usmál.
„Vypadáš krásně, ale jsi moc tmavá, bral bych nějakou veselejší barvu," řekl trošku pohoršeně, ale ta lichotka mi vytvořila úsměv na tváři.
„Zkusíme další," usmála jsem se na dámu a ta přikývla. Podala mi další obal.
Tentokrát byly šaty světlé. Už na první pohled se mi opravdu zalíbily. Měly krátký rukáv a vcelku velký výstřih, který ale nebyl nijak pohoršující. Sukně nebyla tak mohutná jako u předchozích šatů, ale spíše trochu obepnutá - né moc, ale více, než u těch před tím.
Vrchní část byla zajímavě prošívaná a já se už teď modlila, ať je mám dobré. Opatrně jsem si je oblékla, pracovnice mi je opět zapnula.
Podívala jsem se na sebe ještě jednou do zrcadla a cítila se hezká. Opravdu hezká, líbila jsem se sama sobě, a to vcelku po dlouhé době.
Dokonale jsem si k tomu uměla představit nějakou krásnou černou a elegantní škrabošku, dokonce i makeup bych už teď věděla. Taky jsem si představila, jak v nich stojím vedle Harryho, který má se mnou propletené ruce a vypadá prostě božsky.

Vyšla jsem ven z kabinky, Harry se na mě podíval a oči se mu rozzářily.

„No do hajzlu-" zasekl se, „promiňte za to sprosté slovo," podíval se na pracovnici a ta se jen zasmála. „Panebože, nemám slov, zlato. Vypadáš dokonale, perfektně, ani pro tuhle krásu neexistuje slovo! Bereme je, a to bez debat."
Ano, červenala jsem se, nemůžu popřít.
„Děkuju ti, Harry, jsi zlatý," kousla jsem se do rtu, rozešla se k němu a vlepila mu rychlý polibek na čelo. Harry se na mě mile usmál a pohladil mě po paži.
„Utíkej se převléct, ať je můžeme koupit. Pak zajdeme na oběd a po tom domů jo?" S úsměvem jsem přikývla a šla se tedy převléct.
Dáma si ode mě vzala šaty a šli jsme k pokladně.
Harry vytáhl svou peněženku a kreditní kartu. Cítila jsem se tak špatně, že mi něco tak drahého kupuje. Nervózně jsem poklepávala nohou a kousala se zevnitř do tváře.
„Uh, Harry," promluvila jsem, krátce se na mě podíval a přiložil kartu k platbě. „Nechci, aby si je platil. Je to opravdu milé, ale cítím se opravdu blbě."
Harry se na mě usmál, pohladil mě po tváři a krátce mě políbil na líce.
„Zlato, koupím ti úplně všechno, co se mi na tobě bude líbit a co ti na očích uvidím, protože si to zasloužíš. A ty šaty jsou pro tebe jak udělané, musíš je mít." Řekl prostě a zaplatil je. Stále jsem se cítila trochu nepříjemně, ale Harry to svými slovy mnohem zlepšil.
Prodavačka nám podala tašku s šaty, které byly zabalené ještě v krásné krabici a mile se usmála.
„Děkujeme za vaši přízeň, přeji krásný den a nashledanou."
„Nashledanou," pozdravili jsme oba dva a ruku v ruce vyšli z obchodu. Harry tašku s šaty nesl, i když jsem trochu protestovala.
„Děkuju ti, opravdu moc. Vážím si toho, ale opravdu by jsi mi neměl pořád něco kupovat. Mám pak zlý pocit," řekla jsem trochu smutně.
„Jaký? Že jsi se mnou pro peníze? Pf, oba víme, že se ti líbí můj šarm a milá gesta," řekl a naklonil se k mému uchu. „A možná s tím má něco společného i včerejší noc," zašeptal svůdně a já polkla. Rychle mi políbil krk a odtáhl se.

„Tak pojď, zlatíčko, jdeme na oběd!"

<><><><>
Omlouvám se, že mi to tak trvalo😭
Snad se část líbila, má přes 2600 slov..
Chtěla bych vás poprosit o vote a komentář. Ty reads jsou sice super, ale já nepoznám, jestli to čtete jenom ze srandy jaké sračky píšu a nebo protože vás to baví - což nezjistím bez vote a nebo komentáře. S částmi si opravdu dávám práci, občas i kašlu na školu, jenom abych napsala pár vět. Každý den přemýšlím nad dalším dějstvím a tak.

Prosím tedy o krátký komentář a váš názor a hlavně prosím, prosím vote!
Jinak děkuju těm, co votují a komentují, jste zlatí a vždycky mi to neuvěřitelně zlepší náladu! 💛💛

VOTE&COMMENT/OPINION💛