8th June - Thursday
F A I T H
„Ty vajíčka jsou výborné Harry. Moc se ti to povedlo," chválila jsem jeho skvělou práci, zatím co jsem si pochutnávala na výborném jídle. Harry měl opravdu skrytý talent ve vaření. Vařil lépe než já, vlastně než hodně lidí.
Harry se na mě od plotny usmál a dál pokračoval v chystání snídaně. Vařil si teď pro sebe, odmítl abych na něj čekala, že bych to měla studené.
„Jinak, co bys chtěla dneska dělat? Mohli bychom si udělat hezký den, než půjdeš večer do práce," navrhl Harry a já s úsměvem přikývla.
„Půjdu kamkoliv, něco vymysli. Ale souhlasím, bylo by to fajn." souhlasila jsem tedy a Harry se usmál.
„Tak fajn, něco vymyslím. Udělám ti překvapení, jo?" Zeptal se mě a položil na stůl svou snídani.
„Dobrá, překvapení mi nevadí," ujistila jsem jej a on na mě mrkl. „To jsem rád, že to vím."
Mlčky jsme jedli, ale ani jednomu z nás to nijak nevadilo.
Po jídle mi Harry nařídil, ať se převleču do čehokoliv chci. A tak jsem si oblékla světlé roztrhané boyfriend jeans a bílé upnuté body tílko. Kolem pasu jsem si ještě obmotala černou košili.. Vlasy jsem si rozpustila a použila sluneční brýle jako náhradu ta čelenku.
Sešla jsem dolů schody. Harry už stál připravený. Na sobě měl  upnuté černé jeans roztrhané na kolenou. K tomu měl elegantní černou košili s krátkým rukávem, hruď měl odhalenou a já viděla jeho tetování. Ve vlasech - které neměl v drdolu, tak jako většinu času - měl také sluneční brýle, takzvané Lennonky. Moc mu to slušelo. Na tváři měl široký úsměv, ruce měl v kapsách a sledoval mě. Když mi hlavou přeletěla vzpomínka na včerejší -možná dnešní- noc, začervenala jsem se a radši se koukla na své nohy.
„Tak kam tedy půjdeme?" Zeptala jsme se poněkud zvědavě. Harry se usmál a pohladil mě po tváři a prsty projel mými vlasy.
„Překvapení, vezmeme ale Amy rychle vyvenčit," oznámil mi a já souhlasně přikývla. Zavolala jsem Amy k nám, ta s hlasitým chrochtáním přiběhla a já ji dala kolem krku obojek, vzala jsem vodítko a vyšli jsme z domu. Harry zamknul a vydali jsme se ke garáži. Amy mezitím vykonala potřebu na trávě u domu.
„Vezeme ji s sebou?" Zeptala jsem se.
„No, radši ne. Ale za pár hodin budeme doma," odpověděl Harry a já přikývla. Amy je zvyklá být sama doma, takže to nebyl problém. Zavedla jsem tyhle Amy domů a dala ji granule. Pohladila ji po hlavičce a pochválila ji. „Buď tady hodná, papa," Amy zachrochtala a já šla zpátky z Harrym.

Došla jsem za ním ke garáži, která už byla otevřena, musela jsem šokovaně vykulit oči. V Harryho sbírce krásných aut, přibyl i černý Mini cooper.
Nechápavě jsem pohlédla na jeho vysmátý obličej.
„Nový přírůstek do rodiny?" Zeptala jsem se pobaveně a Harry horlivě přikývl. „Přesně tak," souhlasil a já se usmála.
„Je nádherný, že jím pojedeme? Prosím," žádala jsem a Harry vytáhl z kapsy klíče. „To rozhodně pojedeme," povyhodil klíčemi do vzduchu a já se kousla do rtu, abych se moc bláznivě neusmívala.
Harry auto odemknul a já rychle nastoupila na místo spolujezdce. Harry taktéž ihned nastoupil, připoutal se a následně nastartoval.
„Tak, můžeme vyjet," řekl s radostí v hlase a rozjel se. Hned na to se za námi zavřela vrata garáže a my vyjeli z Harryho - našeho - bydliště.

Sáhla jsem po rádiu, abych ho zesílila, avšak Harry se v tu chvíli rozhodl udělat to stejné a tak se naše ruce dotkly. Krátce jsem se na něj podívala a uhnula svou rukou, tím ho nechala udělat to, co jsem chtěla já. Po očku jsem se na něj koukla a všimla si jeho úsměvu a krásných ďolíčků.

V rádiu hrála písnička od Imagine Dragons - Believer. Oba dva jsme ji znali a já si potichu pobrukovala. Z ničeho nic se Harryho ruka ocitla na mém stehně a já se ocitla v rozpacích. Dělala jsem jako by nic, nemohla jsem říct, že se mi ten dotyk nelíbil. I přes ty rozpaky jsem jej nechala, aby měl svou velkou dlaň na mém stehně položenou.
„Je to opravdu vtipné," řekl z ničeho nic Harry a hrdelně se zasmál. Rychle jsem se na něj podívala.
„Včera - nebo dneska - jsme se spolu milovali a ty jsi teď mimo z obyčejných doteků," pověděl pobaveně a já se uculila. Měl pravdu, a moc se mi líbilo, jak to nazval - milování.
„Věř mi zlato, to nebylo naposledy, zvykni si," řekl šarmantním tónem a já se kousla do rtu a podívala se na jeho výraz. Na tváři měl svůj typický úšklebek, který jsem tolik zbožňovala.
Odvážila jsem se a promluvila.
„Já doufám, že ne."
Harry se na mě rychle podíval, mrkl na mě a zase se soustředil na cestu. Najednou mé stehno pevně stiskl a já se na jeho ruku podívala. Měl na ukazováčku a prostředníčku dva krásné prsteny, jeden byl zlatý se smaragdem a ten druhý byl celý stříbrný s vyrytou růží. Na druhé ruce měl zase jiné. Milovala jsem jeho prsteny. Bylo to neskutečně atraktivní a originální. Taky ty jeho dlouhé kudrnaté vlasy, jedinečné. Jen tak jste na ulici muže s takovými vlasy nepotkali - sotva i ženu. Ah, bože můj, už radši dost.

Vyjeli jsme z Hollywood Hills a objevili se na Santa Monica beach. Stále jsem byla zvědavá, kam vlastně jedeme.
Když najednou Harry zastavil před velkou budovou s nápisem „Helicopter rides, Helicopter tours". Šokovaně jsem se na něj podívala a on přikývl.
„Doufám, že se nebojíš létání," vypnul motor a bez dalších slov vystoupil z auta. Otevřel mi dveře, tak jako to dělá vždycky, a já se rozhlédla okolo. Venku bylo krásné počasí a lidé chodili k moři se surfařskými prkny.
„A co když se létat bojím?" Zavtipkovala jsem a Harry myknul rameny.
„To nevadí, budu tam já, nic se ti stát nemůže," ujišťoval mě a já s úsměvem přikývla.
„Nebojím se," ujistila jsem ho zase já a on zavřel dveře Mini Cooperu. Nasadil si na oči své brýle a prohrábl si vlasy.
„Tak můžeme?" Zeptal se a natáhl ke mě svou ruku. Přijala jsem ji, naše prsty se proplétaly a já ucítila šimrání v břiše. Jenom z takového doteku, neuvěřitelné.
Snažila jsem se zakrýt úsměv, ale nešlo to.
Představa s Harrym ve vrtulníku, s rukama propletenýma a výrazy šťastnýna, zatím co se budeme kochat výhledem na L.A. z výšky? Perfektní a vzrušující představa.

Vešli jsme do velké budovy. První jsme uviděli několik dveří, tedy šatnu, wc pro veřejnost a kancelář, která nejspíš sloužila k objednávání letů. Poslední dveře - ty největší - byly určitě dveře na letiště.
S Harrym jsme došli ke kanceláři, jemně zaklepal na dveře a vešli jsme dovnitř.
Naskytl se nám pohled na postaršího pána za stolem. Na sobě měl modré monterky a na stole mu ležel štos papírů, do kterých zamyšleně koukal. Za ním viselo na stěně několik diplomů - většinou za pilotství. Taky několik fotek v rámečcích, které už jsem podrobněji nezkoumala.

Zvedl hlavu a usmála se na nás.
„Dobrý den," pozdravila jsem slušně. Muž se postavil od stolu a rozešel se k nám. Harry najednou pustil mou ruku a kamarádsky se s mužem objal.
„Nazdar, kamaráde! Přivedl sis dneska slečnu?" Zeptal se a podíval se na mě, já se pokusila o úsměv. Přišel ke mně a podal si se mnou ruku na přivítanou.
„Faith, tohle je Rodger kdysi mě učil létat, Rodgere, tohle je Faith," seznámil nás a já přikývla. Čekala jsem, jestli mě představí jako svou kamarádku a nebo přítelkyni. Vyhnul se tomu úplně.
„Chtěli bychom let na hodinu a půl," řekl Harry a Rodger si sednul zpátky za stůl. Něco naklikal do počítače.
„Předpokládám, že chceš samostatnou, viď?" Ušklíbl se a Harry souhlasil. Asi jsem tak nějak tušila, co to znamená. Řekla bych, to že poletíme sami, bez pilota, což znamená, že Harry umí pilotovat.
Harry mu podal třicet dolarů, Rodger poděkoval.
„Hádám, že s ničím pomoct nechceš. Zvládneš to sám ne?" Zeptal se na ujištění Rodger a Harry kupodivu přikývl.
„Sice jsem tady rok nebyl, ale nezapomněl jsem to."
Poděkovali jsme tedy ještě jednou. Když jsme šli na letiště, nevydržela jsem mlčet.
„Ty umíš pilotovat?" Zeptala jsem se překvapeně.
„Ano, ale jenom vrtulník, letadlo bych možná zvládl, ale nikdy jsem neměl možnost to vyzkoušet," mrkl na mě a já se zachichotala.
„Tak dobře, jsem na tebe zvědavá."

Vešli jsme na letiště. Bylo to obrovské prostranství, kde bylo "zaparkováno" několik vrtulníků a malých letadel. Pobíhalo tady celkem dost lidí v monterkách, dokonce jsem párkrát i zaslechla Harryho jméno.
„Hej, Jacksone, kde je Spoon24?" Zavolal na neznámého muže, který někam ukázal. Harry mu poděkoval a vydali jsme se tím směrem.
„Tak pojď," popohnal mě a chytil mě za ruku.
Došli jsme k obyčejnému černému vrtulníku, který měl na zadní části napsáno "Spoon24". Zasmála jsem se nad tím názvem, Harry si toho všiml, asi mu došlo čemu se směju.
„Hele, aspoň je to jméno originální!" Zastával se Harry vrtulníku a já se znovu nahlas zasmála.
„To jsi ten název vymyslel ty, že se ho tak zastáváš?" Zažertovala jsem a Harrymu se na tváři objevil vážný obličej.
„Počkej, fakt?" Stále ten vážný obličej. Přestala jsem se smát a zakryla si ústa.
„Promiň, máš pravdu, je to originální," zasmála jsem se a Harry s úsměvem protočil očima.
„Dělám si srandu, nevadí mi to," hrdelně se zasmál.
„Tak pojď si nastoupit," pověděl a otevřel dveře. Nastoupil však jako první a z vrtulníku mi podal ruku a vytáhl mě nahoru.
Sedla jsem si tedy na sedačku vedle pilota, Harry na místo pilota. Cítila jsem v těle adrenalin.
Najednou se ke mně Harry naklonil, netušila jsem, co má v plánu. Dokud jsem neuslyšela cvaknutí bezpečnostního pásu. Celou dobu se na mě u toho koukal, s vážným výrazem mi dýchal do tváře a já šokovaně jemu. Po několikáté za dnešek na mě mrkl a sedl si na své místo.
„Jo a ještě sluchátka, abys mě slyšela a abychom spolu mohli mluvit," řekl a podal mi velké sluchátka s malým mikrofonem. Nasadila jsem si je a sledovala ho, jak se poutá a taktéž si dává sluchátka na uši.
Harry se na mě s otázkou v očích podíval a já jen přikývla, že jsem připravená.
Harry něco pomačkal, najednou se roztomilá vrtule, která způsobila hluk, ten naštěstí tlumily ta sluchátka. Harry chytil kormidlo a pomalu začal vrtulník nadzvedávat. Byl to divný pocit. Ale létání mi nikdy moc nevadilo, takže jsem si to užívala.

Než jsem se nadála, tak už jsme byli ve vzduchu a já pod sebou viděla celou Santa Monica Beach a zbytek L.A., který byl v dohledu.

Byl to nádherný výhled. Když je člověk na zemi, ani si neuvědomil jaké krásy kolem něj vlastně jsou. Byl to skvělý zážitek.
S Harrym jsme se na sebe usmívali, viděl na mně jak si to úžívám. Taky jsem si dost užívala pohled na Harryho, bojovala jsem sama se sebou, zda je výhled na L.A. hezčí než výhled - nebo spíše pohled - na Harryho.
Letěli jsme i k Hollywood Sign. Byl to krásný pohled z takové výšky. Dokonce jsme zahlédli i Harryho dům.
„Tak co, zlato? Jak se ti to líbí?" Ptal se mě Harry, musel mluvit hodně nahlas, i když jsem měla sluchátka, ve kterých jsem ho slyšela, bylo to potřeba.
Podívala jsem se na něj a usmála se.
„Je to skvělé, jsi výborný pilot jde ti to," pochválila jsem jej a on se ušklíbl.
„A není to jediné, co mi jde, ale to už sama víš," snažil se zakrýt úsměv, radši ode mě odvrátil pohled, ale usmíval se. Já cítila jak rudnu, proč takhle mluví? On si to neskutečně užívá, ale já vlastně taky. Cítila šimrání v břiše, které prakticky cítím pořád když jsem s ním. Srdce mi bije v neobvyklém rytmu a úsměv z mé tváře skoro vůbec nemizí.
Stále doufám, že si spolu sedneme a popovídáme si o tom, co je mezi námi. Miluje mě? Miluju ho já?

Přesně po hodině a půl jsme doletěli zpátky na letiště. Harry si sundal sluchátka a odpoutal se. Věnoval mi milý úsměv a naklonil se ke mně. Sundala jsem si sluchátka a Harry opatrně přešel k odepínání pásu a s pohledem upřeným na mé tváři, mě odepnul.
Uvnitř jsem chtěla, ať mě políbí, sakra, jak moc já to chtěla.
Koukala jsem se mu do očí a pohledem mu to říkala. Jednu ruku měl na mém stehně a tou druhou najednou zajel do mých vlasů, které mi dal za ucho. Opatrně přívřel oči, já udělala to samé, a během chvíle se naše rty konečně po dlouhé době dotkly.
Jemně mě líbal, uprostřed polibku se odtáhl a usmál se, znovu mi projel vlasy a zase mě políbil.
Odtáhli jsme se a já se podívala na své nohy. Pohled jsem zase zvedla a podívala se do těch jeho smaragdů.
„Už mi to chybělo," zašeptal a věnoval mi ještě krátký polibek.
„To mně taky," uznala jsem a následně se usmála.
„Tak pojď, ještě toho mám s tebou hodně v plánu," mrkl na mě a popadl mou ruku, za kterou mě táhl ven z vrtulníku.

Tahle slova ve mně probudila další dávku vzrušení a adrenalinu.

<><><><>
Fml. Taky tak nezvládáte celou tu Harry thing, která se právě teď děje? Živé vystoupení, rozhovory, nové album(které už mám předobjednané a sakraa, ja se tak těším). Je to bláznivé.
Vzhledem k Harryho nové sólo kariéře, už by mě tolik rozpad 1D netrápil. Harry je stejnak největší láska, avšak #1Dalwaysinmyheart.

Omlouvám se, že část je po tak dlouhé době. Taky je asi nezajímavá, ale zápletka už se mi sem nevlezla, to by ta část měla 4000slov😅
Napište mi prosím vaše názory, myšlenky a nebo i kritiku. Ocením všechno.
Taky vás moc prosím o vote, je jich na částí strašně málo, na to že ji čte přes 100 lidí. Oceňte prosím trochu mou snahu v psaní, stejně jako já vždy ocením vaše milé komentáře.
Moc vám děkuju, E.

VOTE&COMMENT!!💙

Kurde, já vám tady nechala SPOILER, snad ho nikdo nečetl 😅🙄