Los Angeles
7th June - Wednesay - afternoon

F A I T H

S Harrym jsme po snídani jeli autem do Santa Monicy a vzali s sebou i Amy. Procházeli jsme se po Muscle Beach, kde jsou pro lidi různé atrakce na posilování, ale někteří se zde chodí prostě jen pobavit.
Slunce hřálo, na nebi nebyl ani jeden mráček. Na očích jsme oba dva měli sluneční brýle, kvůli té nepřetržité záři.
„Nezajdeme později někam na oběd?" Zeptal se z ničeho nic Harry. S úsměvem jsem se na něj podívala.
„Ráda." Harry se také usmál.
Kráčeli jsme po úzké cestě, kolem nás projížděli lidé na kolech a na skateboardech. Přímo naproti nám byly takové ty zavěšené kruhy, na kterých jste museli střídat jednu ruku po druhé, abyste se dostali na druhou stranu.

„Nezkusíme to?" Ukázal na to Harry a já se zasmála.
„Ty to klidně vyzkoušej, ale mě z toho vynechej." Požádala jsem ho a Harry protočil očima. „Pf, srabe." A s tím odkráčel na začátek atrakce.
„Tak mě sleduj!" Vykřikl a najednou vyskočil na první kruh, kterého se chytl jednou rukou. Zhoupl se a natáhl se pro druhý, ale nějak se mu to nepovedlo a následně se rozplácl na zem do písku. Začala jsem se nahlas smát a jakmile se na mě podíval, ukázala jsem mu dva palce nahoru.
Nevědomky jsem se rozhlédla kolem, zaujal mě kluk - možná o něco starší než já - který seděl na lavičce opodál. Měl tmavé vlasy a ostré - možná i muslimské - rysy, byl celý v černém a vzhledem k tomu, jak to slunce zářilo, muselo mu být opravdu horko. V ruce měl cigaretu, ze které vycházel škodlivý dým.
Šel z něj celkem strach, sledoval mě takovým zvláštním pohledem. Otočila jsem se, jestli se náhodou nekouká na někoho za mnou, ale tam nikdo nebyl. Znovu jsem se podívala na něj, zrovna potahoval ze své cigarety a pořád mě sledoval tím pronikavým pohledem. Celé mé tělo se najednou otřáslo a tak jsem radši přenesla svou pozornost zpět na Harryho - ten už překonal půlku této posilovací věci. Zasmála jsem se nad jeho soustředěným výrazem - měl vypláznutý jazyk a kousal se do něj. Svaly na rukou se mu při každém pohybu zatínaly a já mohla i z té dálky vidět lesknoucí pot na jeho čele. Konečně se dostal až na konec a seskočil dolů na zem. "Oprášil" si ruce a uchechtl se.
„Vidíš, zvládl jsem to!" Vychvaloval se a já nad ním protočila očima.
„Myslím si, že tam ten chlápek," kývla jsem hlavou k random svalnatému klukovi, který se zrovna přitahoval na hrazdě, čirou náhodu to bylo blízko tomu chlapovi, co mě sledoval. „Ten by to dal tam i zpátky." Harry se na něj podíval a na jeho výrazu jsem mohla poznat, že si všiml i toho divného chlapa. Harry ke mě rychlejším krokem došel a popadl mě za paži. Podíval se mi hluboko do očí.
„Jak dlouho už tě ten chlap támhle sleduje?" Zavrčel. Nechápala jsem, proč tak šílel, ale jeho výraz a síla mě děsila.
„N-nevím. Všimla jsem si ho před chvílí." Vykoktala jsem a Harryho pohled změkl.
„Dobře, jdeme odsud." Stále mě držel za paži a i s Amy nás táhl k autu, ta chudák ani nestihla vykonat potřebu.
Došli, nebo spíš doběhli, jsme k jeho autu a Harry rychle nastartoval a neuvěřitelnou rychlostí vyjel z parkoviště. Nestihla jsem se skoro ani připoutat.
Najeli jsme na hlavní cestu a tak Harry zpomalil.
„Harry? Co to mělo znamenat? Kdo to byl?" Vychrlila jsem na něj různé otázky, viděla jsem jak pevněji stisknul volant.
„Na ty otázky ti zodpovím až doma," Řekl s neutrálním výrazem.
„Takže nejdeme na oběd?" Zeptala jsem se udiveně. Nevadilo mi to, mám ráda když Harry vaří.
„Uvařím nám něco, fajn?" Řekl už tak nějak klidněji a já si oddychla.
„Dobře a.. omlouvám se," Utrousila jsem potichu.
„Neomlouvej se, není to tvá chyba," Odpověděl a opatrně položil svou ruku na mé koleno. Usoudila jsem, že si ho asi nespletl s řadicí pákou, udělal to, aby mě uklidnil.
Cesta domů byla tichá, ale příjemná, jediný zvuk vydávalo rádio a chrochtající Amy na mém klíně.

Konečně jsme dojeli k domu, Harry mi otevřel dveře a já mu poděkovala. Celou dobu šel předemnou, ruce měl v kapsách a mlčel.
Vešli jsme do domu a já si sundala boty.
„Pojď do obýváku." Pobídl mě a já se za ním tedy vydala.
Posadil se na měkkou pohovku a já se usadila blízko vedle něj. Koukala jsem se na něj s očekáváním jeho odpovědi a vysvětlení.
Chvíli jsme na sebe mlčky koukali, mě už to přestalo bavit a tak jsem promluvila jako první.
„Tak? Kdo to byl?" Otázala jsem se na věc, nad kterou si lámu hlavu celou cestu domů.
„Ty se nemáš čeho obávat, ale ten člověk je nebezpečný. Neptej se jak nebo proč, prostě je a já - nebo spíše my - se mu musíme vyhýbat. Když si s se mnou tak ti nic nehrozí, ale nechtěl jsem, aby nás takhle sledoval." Vysvětlil mi Harry, očekávala jsem něco detailního, ale nedočkala jsem se.
Jediné, na co jsem se zmohla bylo jemné přikývnutí. Harry si povzdechl.
„Opravdu se ti za své chování omlouvám, jenom na toho člověka nemám moc hezké vzpomínky a opět se mi to vrátilo, když jsem ho viděl. Takže jsem se choval jako hlupák, promiň," Pověděl a já z jeho hlasu poznala tu upřímnost. Bylo od něj velmi milé, že se takhle omluvil, i když ani neměl proč.
„To je v pořádku. Chápu to, chceš se o tom nějak pobavit?" Zeptala jsem se starostlivě, mně totiž většinou pomáhá svěřit se někomu. Harry nesouhlasně zakroutil hlavou.
„Nebudeme už na to ani jeden z nás myslet," Řekl Harry rázně a já tedy jen přikývla. Hrála jsem si se svými prsty a přemýšlela, co říct nebo co neříct.
„Tak dobrá, mám jít už vařit?" Zeptal se Harry a u toho se koukal na své hodinky.
„Už je skoro jedna, tak já začnu, ať můžeme obědvat tak ve dvě, ano?" Oznámil mi Harry a já souhlasně přikývla.
„Mohu ti pomoct?" Zeptala jsem se, strašně moc jsem mu chtěla pomoct s vařením. Měla jsem pocit, že tomu i rozuměl více než já.
Harry se do široka usmál. „Samozřejmě." Díky jeho odpovědi jsem se taktéž usmála.
„Jenom se ještě převleču."

Po mém převléknutí jsme se společně vydali do kuchyně a v patách nám šla i Amy.

Harry si vázal kolem pasu kuchyňskou zástěru a já mezitím listovala kuchařkou a hledala nějaké recepty.
„Hele, tohle vypadá dobře," ukázala jsem na obrázek jídla, které vypadalo výtečně.
„Hmm, přírodní kuřecí maso s Mozzarelou a rajčetem.. K tomu brambory.. Určitě, to vypadá skvěle," Zhodnotil Harry a já se zasmála, choval se jako nějaký šéf kuchař.
Mezitím, co Harry vytahoval z lednice všechny potřebné věci, jsem já pustila na televizi v obýváku hudbu, abychom u toho neměli takové ticho. Dala jsem to co nejvíce nahlas, zrovna hrála Shape of you od Eda. Zpívala jsem si a nakráčela si to do kuchyně. No přestala jsem zpívat, když jsem viděla Harryho naklánět se do šuplíku pro nějaké nádobí a u toho vrtět zadkem, dokonce si i pobrukoval. Nádobí položil na linku a stále vrtěl tím svým zadkem a zpíval. Začala jsem se nahlas smát, Harry se otočil.
„No co?! Mám rád tu písničku." Odfrkl si a já se znovu zasmála.
„To já taky," Přešla jsem k němu. Začal připravovat maso, mně dal za úkol uvařit brambory a nakrájet rajčata a Mozzarelu.

Maso dal do trouby a já mezitím dělala ty brambory. Došla jsem si umýt ruce k umyvadlu, najednou se na mých bocích objevili Harryho ruce. Prudce jsem se na něj otočila. Prohlížel si mě takovým chtivým pohledem.
„Co to děláš?" Zeptala jsem se nechápavě.
Sledoval moje rty a pak zase oči, pořád dokola. Nejspíš čekal, že je spojím, ale já to neudělala.
Jeho velké ruce stále tiskly mé boky, já měla ruce zapřené o linku za mnou, mé dlaně byly pořád trochu mokré, protože jsem si je neutřela.
Můj i jeho dech se zrychlil, když jeho ruce začaly putovat výše a zastavily se u mých odhalených ramenou. Čekala jsem, co udělá, byla jsem nedočkavá. Najednou se začal naklánět k mému krku a vtiskl mi jemný polibek na klíční kost, najednou stoupal po mém krku výš až ke rtům, o které se těmi svými jemně otřel. Zatajil mi tím dech. Na nic nečekal a prostě přitiskl rty na ty mé. Začal jemně, ale najednou to bylo dravé, najednou jsem seděla na kuchyňské lince za mnou a vášnivě jsme se líbali.
Já měla svoje - pořád mokré - ruce položené na jeho tvářích a on tiskl mé boky, potom hladil má záda a nakonec stehna. Nohy jsem měla obmotané okolo jeho pasu.

Jak jsme se dostali od vaření k tomuhle?

Můj dech byl divoký, stejně jako jeho. Lapali jsme po vzduchu, ale zároveň jsme se nemohli nabažit rtů toho druhého.
Na chvíli jsem se odtrhla, abych se znovu mohla podívat do jeho zelených očí. A v tu chvíli jsem zahlédla stát před námi tři chlapi. Konkrétně to byl Niall, Louis a James. Odkašlala jsem si a Harry se otočil.
„Co vy tady sakra děláte?" Protočil očima Harry a já se zachichotala. Všichni tři měli na tvářích rošťácké úsměvy, netuším jak dlouho tam mohli být.
„Tobě taky hezké odpoledne, Harry," Zavtipkoval James.
„No, právě jste mi ho pokazili," odfrkl si a já i kluci se zasmáli. „Tak co teda chcete? Niallere, nedával jsem ti klíče pro to, aby sis sem jen tak kdykoliv nakráčel." Upozornil ho Harry, zatím co vytahoval z trouby maso. Niall měl naštvaný výraz, asi ho naštvala ta přezdívka.

„Jde o Malika. Zjistil, kdo je Faith."

<><><><>
Strašně se vám omlovám! Byla jsem na lyžáku a zabavovali nám tam telefony takže jsem absolutně neměla šanci něco napsat. Snad tahle část stála za to.

Kdyby tady byl nějaký Swimming pool reader, mám v plánu dělat novou verzi tohoto příběhu, ale až někdy později.

Budu moc vděčná za každý hezký komentář a hvězdičku!

VOTE&COMMENT💙