Los Angeles, California.
3rd May - Friday
F A I T H

„Ano, v pondělí vás bude pan Irwin očekávat. Děkuji, mějte se hezky. Na shledanou." Položila jsem telefon a oddychla si. Konečně jsem se domluvila s jedním důležitým a hlavně urputným klientem.
Ten muž byl nechutně bohatý a arogantní. Strašně trval na projektu jedné budovy, kde chce prý zařídit svou novou firmu. Už asi desátou.

Napila jsem se kávy, která ležela na mém stole a málem ji vyprskla, protože do mé kanceláře někdo vtrhnul. Byl to Ashton.
Můj přítel.
Majitel této firmy.
Mé tělo pohltily obavy z toho, co špatného jsem zase udělala - mohla jsem to vidět na jeho výrazu.

„Doufám že už si domluvila tu schůzku s Winstonem a netelefonovala si s nějakýma svýma kamarádkama. Počkej, ty vlastně žádné nemáš." Au.
I když to tak trochu nebyla pravda - já totiž kamarádky mám - ublížilo mi to.
„Dones mi laskavě kávu, tak jak to mám rád. A hned." Rozkázal a já řekla pouhé 'Ano'. Odešel z mé kanceláře a já si povzdechla. Co se mu zase stalo?

Zvedla jsem se od stolu a udělala mu kafe tak, jak to má rád. Dvě kostky cukru a trochu mléka. Zamíchala jsem to a položila hrníček na menší talířek.
Než jsem zaklepala na dveře jeho kanceláře, z hluboka jsem se nadechla, upravila si sukni a jemně zaklepala. Počkala jsem si na jeho mrzuté 'Dále' a vstoupila.

Seděl u stolu a díval se do svého počítače od Apple. Všichni jsme měli ubohé notebooky, někteří dokonce žádné a on měl tu nejlepší a nejdražší věc.

Tak jako vždycky.

„Polož to sem," ukázal na svůj stůl a já tak učinila. Dala jsem si ruce za záda a čekala na další rozkaz.

Odvrátil pohled od počítače a podíval se na mě.

Naprosto mnou opovrhoval.

„Můžeš jít." Rozkázal a já se otočila na odchod.
Když už jsem držela v rukou kliku, zaslechla jsem jeho hlas.

„Počkej," otočila jsem se. „Vlastně jsem na tebe dostal chuť." Kdybych se ho nebála, asi bych protočila očima a odešla.
Došel ke mě, přitlačil mě na zeď a začal mě dravě líbat.
Spolupracovala jsem, ale jakmile mě začal různě osahávat, odtrhla jsem se. A to ho rozčílilo.

Vražedně se na mě podíval a znovu se mi přisál ma rty. Nepřemýšlela jsem a kousla ho silně do rtu. Okamžitě se odtrhl a chytl se za spodní ret, ze kterého mu tekla trocha krve.

„Jsi jeblá?! Proč si mě do hajzlu kousla? Jsi moje přítelkyně, tak budeš dělat to, co já budu chtít." Křičel.
Pokaždé když jsem na to neměla náladu, seřval mě a někdy i uhodil. Když na mě měl opravdu chuť, klidně se semnou vyspal, i přesto že jsem nechtěla.

Dívala jsem se do země. Bála jsem se mu podívat do očí.

Je správné, že se bojím svého přítele?

Chytl mě za bradu a agresivně mi zvednul hlavu, tak abych se mu dívala do očí.

„Dívej se kurva na mě když s tebou mluvím." Sykl a následně pustil mou bradu. Otočil se na patě a sedl si za svůj stůl.

Stále jsem tam v šoku stála, netušíc co dělat.

„Padej," přikázal a já tedy rychle odešla.

Na chodbě jsem potkala šokovanou Cotty, ale mým cílem byly toalety.

Zamkla jsem se v jedné kabince a všechno to ze sebe pustila. Bylo mi jedno, že budu mít rozmazaný make-up. Jediné na co jsem myslela byla ta neskutečná bolest v hrudníku. Plakala jsem. Znovu, a to jen kvůli němu.
Zaslechla jsem otevření dveří a tak jsem si mokré tváře rychle utřela toaletním papírem. Spláchla jsem, aby to vypadalo že jsem byla opravdu na záchodě. Nasadila jsem si neviditelnou masku, a vyšla z kabinky. U umývadla stála má kamrádka a lítostně se usmívala.

„Co zase provedl?" Zeptala se a mě došlo, že to poznala.
Padla jsem ji do náruče, ona mě hladila a šeptala mi do ucha, že všechno bude v pořádku.

Upravila jsem si svůj make-up a společně jsme s Cotty vyšly z toalet.

Dělala jsem svou práci a jediný, kdo mě vyrušil byl jen Ashton, který mi oznamoval, že už jde domů a ještě mi nařídil, co dalšího mám udělat.

Přesně v pět hodin jsem opustila budovu Ashtonovy firmy. Zavolala si taxi a po náročném dni jela konečně domů.

Odemkla jsem, sundala si boty a rozsvítila. Z obýváku vyběhl náš mops jménem Amy, byla miláček. Dřepla jsem si a hladila ji, ona začala roztomile chrochtat a já se zasmála.
„No co, ty naše malé prasátko," smála jsem se a hladila ji. Postavila jsem se a sundala si kabát. Z horní koupelny jsem slyšela téct vodu a tak jsem usoudila, že se Ash sprchuje.

Rychle jsem - po boku Amy - uvařila rýži a jen Ashtonovi ohřála maso z oběda. Do sklenice jsem mu nalila pití, potom jsem si připravila své jídlo a čekala až dojde dolů.

„Čau," pozdravil a usadil se.
„Ahoj." Pozdravila jsem nazpět a sedla si naproti němu. Mlčky jsme jedli a poslouchali jen řinčení příborů, mlaskání a chrochtání Amy.

Po jídle jsem umyla nádobí a vrátila se zpět do jídelny.
„Chceš ještě něco k pití?" Zeptala jsem se ho, když koukal do svého iPhonu. Zakroutil hlavou a položil telefon na stůl.
Poklepal rukama na své stehna, ať si na něj sednu. A tak jsem si tedy sedla.
Obmotal ruce kolem mého pasu a hlavu zabořil do mých vlasů. V tu chvíli jsem se cítila hezky. Jeho hřejivé objetí mi momentálně velmi pomohlo. Chvíli jsme se takhle tulili, ale já se omluvila, že jdu do sprchy a převléct se. Pustil mě tedy a já si šla dát teplou sprchu. Oblékla jsem si jen svou noční košilku. Ashton už ležel v posteli a tak jsem si lehla vedle něj. Z ničeho nic jsem ucítila, jak si mě k sobě přitáhnul, objal mě kolem pasu a zase zabořil hlavu do mých vlasů.

„Krásně ti voní vlasy," zašeptal a já se usmála.
„Děkuji," šeptla jsem na zpět.

„Za dva dny je jedna formální akce, a já tam chci jít s tebou. Tak zítra si můžeš zajít koupit nějaké šaty."  Pověděl a já byla v naprostém šoku.
„Dobře, těším se." Usmála jsem se.
„To já taky." Šeptl a dal mi malou pusu do vlasů. Byl jako vyměněný.

Takhle jsme leželi několik minut a když už jsem chtěla zavřít oči s pocitem že už Ash spí, zamrmlal něco, co bych od něj rozhodně nečekala.

„Miluju tě."

<><><><>

První část je na světě :) Napište mi prosím, jak se vám to zatím líbí/nelíbí.
Budu ráda za vaše názory.
Děkuji.
Vote&Comment💗