Na obrázku je Sal... (Ano, zase moje práce :D Nesmát!")

Když konečně přišla na řadu Chetta, nedověděly se nic nového. Čekaly dvě hodiny, aby jim doktor řekl to, co věděly obě ještě dříve, než tam vůbec dojely.

Dívka se domu vracela se zašitým ramenem. Než pro ně přijelo taxi, koupily si pití v hale a pak čekaly pár minut venku. Naštěstí nebyla taková zima, obě měli jen trička s krátkými rukávy.

Po chvilce cesty volala Ráchel, kde jsou a jak to dopadlo. Opět měla ten starostliví hlas, kdy mluvila s neteří.

,,Neboj se, Chetta má jen pár stehů a doma budeme tak do půl hodiny, ano? Jdi si v klidu lehnout, my to zvládneme."

,,Dobře, dobře. Kate, ale máme tu menší problém." Povzdechla si Ráchel a pokračovala, ,,o tom, že s námi Chetta zůstane víš, ale bude tu muset zůstat i Susan."

,,Proč?" Podivila se červenka.

,,To ti tedy vysvětlím zítra se Salem. Buďte opatrné."

Kate zavěsila a podívala se na Chettu vedle. Koukala se z okna ven a vůbec nevnímala. Červenka si jen povzdechla, opřela si hlavu o ruku a přemýšlela nad tím, co řekla teta. Zajímalo by ji takových věcí, na které neznala odpověď a bála se toho, co zjistí.

Chetta by měla mít podobnou sílu, jako ona a Ráchel. To tak nějak pochopila a přijala, ale pokud bude mít tu sílu i Susan, jak to vezme? Už takhle musí trénovat Chettu a sama si musí opět zvyknout na domov a své pravé já. Netušila, že když přijde zpět, přinese i nové problémy...

Když otevřela oči, nic neviděla. Jeli lesem, temným jako sama noc. Bylo vidět jen světlo taxíku a pár lamp u vedlejší cesty. Za chvíli by měly být doma.

Chetta se najednou zeptala, jak Kate přišla ke své moci. Nechápavě se na ni otočila. Proč se zeptala zrovna teď a tady? Říkala si Kate. Pak se jen pousmála a v klidu odpověděla:

,,Měla jsem jí už od narození, ale plnou moc jsem získala až po sestře, Zoe."

,,Zoe? Nevěděla jsem, že si měla ještě jednu sestru."

,,Víš, já jsem adoptovaná. Julie, Mai a Josh nejsou má pravá rodina." Zasmála se. ,,Moje rodina je z tohohle světa, jen jsem o tom nevěděla. Moji dva sourozenci byli na temné straně... Zeref byl jejich vůdce a Zoe všichni považovali za mrtvou. Když mě teta dovedla sem, abych zjistila pravdu, vše se pokazilo. Nikdo netušil, co se stane. Zeref i Zoe při poslední bitvě zemřeli."

Kate na to nechtěla myslet, proto rychle prohodila téma a na to stejné se zeptala kamarádky.

,,Já ani nevím, že nějakou mám." Zasmála se též a prohrábla si černé vlasy. ,,Začala jsem se chovat jinak v šestnácti. Po narozeninách, opravdu jen pár dní na to jsem zjistila, že dokážu běhat dvakrát rychleji, než normální člověk a mám větší sílu, než ostatní. Ze začátku mi to přišlo vtipné, ale pak se stalo něco, na co nerada myslím." Zavrtěla hlavou a pousmála se na Kate.

Tím to všechno skončilo. Taxi zastavilo s tím, že už jsou na místě. Chetta vystoupila jako první a Kate ještě platila za svezení. Řidič se tak zvláštně usmíval, že by každému proběhl mráz po zádech, ale dívka si toho nevšímala. Tam to totiž bylo normální.

,,Teď kudy?" Zeptala se černovláska, když vystoupila i Kate.

,,Jak to mysl..." Zarazila se. ,,Sakra!"

,,Co se děje?" Nechápala Chetta.

Stály na lesní cestě. Před nimi byl dům, ale ne jejich. Všude byla tma, ani lampy už nebyly vidět a auto též zhaslo. Kate stáhla Chettu za sebe a do ruky si vzala meč, který tenkrát dostala od Willa a Kioshiho.

,,Džerete! Ty hajzle, jak jsi nás našel!"

,,Jednoduše jsem vás sledoval." Pokrčil rameny a usmál se. ,,Svažte je!" Zavelel.

Hned na to se z prázdného domu, tedy měl být prázdný, ozval řev. Ze dveří vyběhlo několik vojáků, v rukou třímali meče a vítězné křičeli na celý les.

Kate se k nim otočila čelem a natáhla k nim levou ruku, kterou měla volnou. Chetta se stále držela za ní a dívala se, co se bude dít dál. Kate mrštila rukou do strany, natož tři vojáci odlétli na stromy po levé straně. Pak mrštila rukou na stranu druhou a další tři vojáci odlétli stejným směrem.

,,To si byla ty!?" Křikla Chetta.

,,Ještě toho dost nevíš."

Dívka vyběhla vojákům naproti. Jednou otočkou dvěma usekla hlavu, dalšímu proklála hrdlo. Když se otočila směrem k Chettě, ležela na zemi a natahovala jejím směrem ruku. Pak už jen černo. Cítila jen tupou bolest hlavy a zimu.