*Kapitola 5*


    Ráno, když se červenka probudila, hned jí Ráchel kontrolovala ránu a pak neteři podala čisté oblečení. Pomohla jí sejít schody do přízemí a zamířily spolu do klubovny, která byla v „podzemí". Cestou jí ukazoval, kde co je, aby tam pak nebloudila. Nezdálo se to, ale ten dům byl opravdu velký.

,,Jak si se vyspala, Kate?" Zeptala se s úsměvem Kas a objala Kate hned, co prošla dveřmi.

,,Dobře, díky Kasandro." Kate koukla na ostatní a dodala, ,,hele, chtěla bych se omluvit za ten včerejšek, no já-," nedořekla to, přerušil ji Jacob.

,,To nic, hlavně že si tady." Usmál se a objal Kate taky, to stejné i Leila a znovu malá Kasandra.

Ráchel ji posadila a řekla, aby tam zůstala, že je za chvíli zpět. Šla někam se Salem. Leila si k ní sedla a potom se přidala i Kas. Chtěly Kate víc poznat, takže se jí pořád na něco ptaly. Nevadilo jí to, byla ráda, že byly s ní. Jsou super. Ostatní šli opět na zahradu a trénovat.

Hodinu si povídaly a smály se a pak přišli Imuni s tím, že Sal řekl, aby šla Leila s Kas a Timem za Willem, a aby vyzvedli pár věcí. Kate se opřela a zachtělo se jí hrozně spát. Zavřela oči a poslouchala Luise a Nika, jak si povídají. Po chvíli opět usnula.

Když se Ráchel vrátila domu, našla Kate na pohovce, jak spí. Nemohla ji však vzbudit. Rána se nebezpečně rychle zhoršila a Kate stále v kómatu. Neváhala a zavolala Willovi, jestli by pro ně mohl přijet a odvést je do zdejší nemocnice. Kate sice nebyla Creepem, ale Ráchel a Sala v nemocnici znali velice dobře, takže by nemusel být problém.

Will Memorry byl překupník s jakýmkoliv zbožím. Hlavně se zbraněmi, které této skupině Creepů často dovážel. Také to byl jeden z nejlepších vrahů v Underworldu. Když šlo o pomoc Ráchel a Salovi, neváhal.

Kate se probudila v místní nemocnici. Po dvou dnech! Byla u ní Ráchel. Měla opřenou hlavu o ruku na posteli a spala. Kate chtěla tetu vzbudit, ale nemohla zvednout ruku. Proč se mi tohle děje!?

,,Ráchel?" Řekla potichu.

,,Co? Ahoj broučku." Usmála se a sedla si k ní na postel.

,,Co se stalo? Jak dlouho tu jsem?"

,,Dva dny. V pondělí ráno jsem tě nechala v pokoji s Leilou a Kas, po jejich odchodu si usnula a už jsme tě nemohli vzbudit. Pár dní se nebudeš moct pořádně hýbat. Měla si slabý otřes mozku a máš zlomená tři žebra. Bohužel tvé setkání se Zerefem nepřineslo jen to. Použil na tebe jeho síly a z nějakého důvodu si teď budeš hodně vzpomínat na dětství. Ale dobrá zpráva je, že by tě měli do týdne pustit." Povzbudivě se na neteř usmála.

Ve chvíli, kdy to Ráchel dořekla, se otevřely dveře do pokoje. Vešla sestra, měla černé šaty, rozřízlí jeden koutek úst a jedno oko černé, z kterého jí vytékala rudá tekutina, a řekla Ráchel, že už skončili návštěvní hodiny. Jak dlouho tu v tom případě byla? Chtěla, aby tam Ráchel ještě zůstala, ale věděla, že to nepůjde.

,,Jen jdi, budu v pořádku." Pousmála se dívka.

,,Dobře, zítra zase přijdu, neboj. Mám tě ráda broučku." Dala neteř pusu na čelo a nedobrovolně opustila pokoj.

Kate se najednou cítila hrozně opuštěně. A navíc všechny ty hadičky, na které byla napojená...fuj. Štvalo ji, že si nemohla sednout a vlastně se vůbec hýbat. Takhle slabá se nikdy necítila.

Sestra dala Kate nějaké dva prášky a odešla taky. Zase se cítila hrozně unaveně. Takže zavřela oči a snažila se na nic nemyslet.

Ráno se vzbudila okolo desáté hodiny. Hned přišla sestra, ta samá co před tím, a dala jí ty samé prášky. Tentokrát ale nebyla unavená. Ani ne minutu po jejím příchodu přišli další dva doktoři. Byli v bílém, stejně jako v normálních nemocnicích, ale oba měli pásku přes jedno oko a kolem krku stehy. Vypadali dost strašidelně, ale co, tam to bylo normální, takže se Kate neměla čeho bát, no ne?

,,Váš stav vypadá o moc lépe, slečno Heartfieldová. Můžeš ji odpojit Nathy."

Řekl po chvilce dohadování vyšší z doktorů.

Sestra Kate z rukou sundala všechny hadičky. Konečně si mohla normálně sednout. Sice to dost bolelo, ale byla ráda, že se mohla hýbat. Další den takto by asi nezvládla. Všichni tři dívce popřáli brzké uzdravení a odešli.

Mezi dveřmi je vystřídali Ráchel a Sal. Kate byla tak ráda, že tam přišli. Nikdy nevěřila, že bude tak ráda někde jinde, než doma s rodinou a ještě k tomu v jiném ,,světě".

,,Ostatní tě chtějí taky vidět, chceš za nimi? Jsou dole." Zeptal se Sal.

,,Asi jo, ale vždyť víš, že se neudržím na nohách."

,,To víme." Řekla Ráchel a zpoza dveří přivezla vozík.

,,Super..." Řekla Kate ironicky.

Ale na druhou stranu byla ráda, že uvidí Kas a Leilu. Ty dvě jí chyběly nejvíce. Dost si rozuměly. Uměly Kate vždy rozesmát.

Ráchel se na chodbě zastavila a klekla si před vozík, na kterém seděla její neteř. Tázavě na ni pohlédla. Držela v ruce nějaký řetízek, pak se na ni usmála a dala jí ho do ruky.

,,Posílá ti ho mamka. Chtěla jsem ti ho dát, až budeš doma, ale bude lepší, když ho budeš mít u sebe už teď." Usmála se Ráchel.

Vzala si řetízek do ruky a také se usmála. Přívěsek byl ve tvaru srdce. Byl otvírací. Uvnitř byla na jedné straně fotka. Byly na ni čtyři dívky.

Sjeli společně výtahem do přízemí a přes celou nemocnici se vydali do hlavní haly. Pak Kate uviděla obě černovlasé dívky, jak za ní běží. Kas Kate pořádně objala a ona ji vzala na klín. Když ji uviděli ostatní, taky ji objali na přivítanou. Jako kdyby byla pryč tak dlouho...vlastně dva dny.

,,Jak se máš, prcku?" Usmála se Jake.

,,Líp a neříkej mi prcku!" Zasmála se dívka.

Všimla si koutkem oka Jacoba. Seděl u okna a vypadal... nesvůj? Jak by to popsala? Znala ho jen, vlastně ho viděla jen jeden den... Ale opravdu jí přišlo, že ho něco trápí.

Jela k němu a zastavila se hned vedle, ,,děje se něco, Jacobe?"

,,Co? Ne, nic." Odpověděl nepřítomně.

,,No, nevypadá to tak. Hele, mě můžeš věřit." Pousmála se.

,,Řekl jsem, že se nic neděje." Konečně se na Kate otočil.

,,Kate, pojď sem! Honem! Tohle musíš vidět!" Křikla na dívku Leila se smíchem.

Otočila se zpět na Jacoba, ale ten koukal opět z okna. Rozhodla se jet za Leilou a ostatními. Zajímalo ji, co tam bylo tak vtipného.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top