*Kapitola 25*


Vydali se pomalu na cestu dál do středu lesa Lomino. Čím blíž se blížili, tím více vojáku leželo na zemi v kalužích krve. Ráchel nechávala na pár stromech značky, že se trojice drží na správné cestě. Vždy myslela dopředu a na ostatní.

Dívka se cítila strašně vyčerpaně, ale raději nedávala nic znát. Šla kousek za kluky a rozhlížela se kolem. Cítila něčí přítomnost, ale neuměla si to vysvětlit. Nikdy takový pocit neměla, nebo ano? Vlastně ano, když šlo o Zoe.

Zastavila se, když to udělal i Jacob. Udělal pár kroků zpět a koukl mezi stromy na další cestu. Sal si stoupl za ně a zeptal se, co se stalo.

,,Myslím, že jsem viděl Jakea."

Ukázal mu, kde ho viděl, nebo si to alespoň myslel. Šli se na to místo kouknout. Kate udělala pár kroků k nim, ale zastavila se.

Zaposlouchala se do zvuků lesa. Zaklonila hlavu a zavřela oči. Zaslechla hlas. Byl příjemný. Dívčí hlas, který zněl jako tisíc zvonečků. Došlo jí, kdo na ní mluví. Usmála se a koukla směrem ke klukům.

Stála vedle nich! Zoe stála vedle Jacoba, ukazovala na Kate, by šla k nim. Pomalu k nim šla, ale pak se vydala dál. Jacob a Sal si vyměnili nechápavé pohledy.

,,Kate, kam to jdeš?" Otázal se Sal nechápavě. Když se na něj Kate otočila, ztratil řeč.

,,Vede mě." Řekla dívka jednoduše. Vypadala jako zombie. Oči měla prázdné, z levého jí tekla krev.

,,Kdo tě vede?" Zkusil to Jacob.

,,Přece Zoe."

,,Zoe? Proč zrovna ona?" Povzdechl si Sal.

,,Protože je to moje sestra."

Jacob se rychle přesunul k dívce a chytl jí za ruku. ,,Zoe nemůže být tvá sestra!"

Kate otevřela přívěsek srdce a ukázala mu fotku, na které byly spolu. Nevěřícně se otočil na Sala. Nevypadal, že by to chtěl nějak vysvětlit.

,,Kate, kde je Zoe teď?"

,,Co? Jak to má vědět!?" Divila se Kate a koukla na oba zvláštním pohledem.

Nepamatovala si to. Pohledem prosila o odpověď, ale té se nedočkala. Sal si jen odkašlal a mávl někam za Kate a Jacoba. Když se oba otočili, mířil k nim Jake. Takže měl černovlásek pravdu.

,,Kate, co ta krev u tvého oka?" Byla první věc, na kterou se blonďák zeptal.

,,Co to meleš?" Sáhla si pod oko. ,,Bože! Co se stalo!?"

,,Tohle si vyjasníme potom. Teď pojďte za ostatními!" Zavelel Sal. Neměl na další zdržení náladu.

Sal s Jakeem šli jako první. Jacob se vydal hned za nimi. Červenka se na ně chvíli jen dívala. Nic nechápala. I když tak krev byla čerstvá, nešla utřít a mikina byla taky nedotknutá, ať se snažila, jak chtěla.

Vydala se tedy za kluky.


,,Je mi dobře, Sale!" Bránil se Jake. Sal se ho nepřestával vyptávat, jak na tom jsou jeho zranění. I když mu Ráchel pomohla, nepřestával si dělat starosti.

,,Našli jste Zonny?" Zeptal se Jacob, aby mu trochu pomohl.

,,Spíš ona našla nás, ale Imuni a Ráchel si s ní poradili. Je zpět." Usmál se.

Sal pootočil hlavu ke Kate. ,,Pojď sem, Kate. Chci ti říct, co se ti stalo."

Přišla k němu blíž, ale hlavu měla pořád skloněnou.

Řekl jí, že už se projevuje její creepské „já". Tím, že je Vyvolenou, to trvalo déle, než-li u ostatních. Katiny síly budou dále sílit a její povaha se bude měnit, podle toho, jak se budu umět ovládat. To prý bude mít i vliv na její vzhled. Ta krev u oka už jí zůstane. Super...

Dál byli potichu. Následovali Jakea. Netrvalo nijak dlouho a setkali se s ostatními. Všichni byli zase pohromadě a věděli, co dělají. Ráchel je přivítala objetím. Nemohla zpustit oči z Kate. Konečně se začala podobat creepům.

,,Jak jsi na tom, Jacobe?" Zeptal se Hiiro.

,,Díky Kate dobře." Usmál se. Otočil se na mě. ,,Kate?"

Všichni se najednou otočili na rusovlasou dívku. Zase. Nechápavě se na ně koukla.

,,Je ti něco, Kate?" Zeptala se Michelle.

,,Ne. Jen jsem trochu vyčerpaná." Přiznala s úsměvem. Neměla ráda, když se na ni všichni tak dívali.

,,Pojď ke mně, prosím." Pobídl ji Sal. Neochotně k němu došla.

Bála se toho, co chce udělat. Dal dívce jednu ruku na rameno a druhou na čelo. Říkala si, co dělá. Nechápala to. Najednou se jí začala hrozně motat hlava a zase jí začala téct krev, ale tentokrát z pusy. Přestávala cítit nohy, ,,Sale?" Spadla mu do náruče. Udělal to schválně! Věděl, že je slabá a co se děje!  


Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top