Ráno se vzbudila, ne tak doslova dobrovolně. Někdo byl u Katiny postele a věděla, že to není nikdo z rodiny. Vyletěla z postele a popadla nůž, který ležel hned vedle na stolku.

,,Klídek holka, haha. Já jsem Jake. Kas o tobě pořád mluvila, co je na tobě tak zajímavího?" Řekl klidně se smíchem.

,,Co tu děláš a jak se sem sakra dostal!" Křikla na něj ospalá dívka.

V tu chvíli vylezla černovláska schody do její pokoje a pozdravila ji s milým úsměvem ve tváři, ,,klid Kate, to je můj kamarád Jake."

Kasandra to řekla tak klidně, že odhodila nůž zpět na stůl a sedla si na postel. Stále si prohlížela Jakea. Měl rozepnutou šedou mikinu, celou od krve, dlouhé blond vlasy, tyrkysové oči a k tomu mu z pravého tekla krev, šrám přes celí hrudník, stehy na levé straně čela.

,,Kasandro, pro boha, jak jste se sem dostali?" Usmála se Kate nakonec.

Na to přišla do pokoje Katina máma, Julie. Trošku nechápala, že oni v klidu stojí dál s úsměvem. Normálně by i máma vyletěla z kůže a oni se snažili utéct, nebo ne?

,,Dole na tebe čeká teta s ostatními." Řekla Julie ospale a protřela si oči.

,,Ehm, ostatními?" Zeptala se dívka nechápavě.

,,Kate, musíš jít s Ráchel. Neboj se a jdi. Nezapomeň, že je Ráchel jediná, co tě zná nejlíp, takže se opravdu nemáš čeho bát."

V tom měla máma pravdu. Ráchel je jediná osoba, která je z Katiny pravé rodiny a kterou znala. Jinými slovy Kate nahrazovala celou její rodinu. Tedy do té doby než si ji adoptovali Greenovi. Od toho okamžiku ji viděla jen málo kdy, ale ne protože by v tom Kate nová rodina bránila, ale protože měla prý moc práce. Ale vždy ji ráda viděla, měla ji pořád moc ráda.

Šla tedy dolu. Nechápala, proč se máma chová takhle. Nikdy před tím taková nebyla. Sešla schody a odhrnula závěs. V ten moment uviděla Sala s Imuny a tetu Ráchel. Ale byla tam s nimi ještě nějaká dívka a kluk.

,,Kate, dovol mi ti někoho představit. Tohle je Jacob Nycil," Sal ukázal na kluka v černé mikině, černými vlasy, s páskou přes levé oko a pravé měl krvavé. ,,A tohle je Leila Mellincová," ukázal na dívku v žlutých šatech, černými vlasy, měla levé oko šedé a pravé oranžové, z obou jí jakoby tekly černé slzy, měla levou ruku v obvaze a na pravé měla vidět kost. Neměla by mít zavázanou druhou ruku?

Kate pozdravila a zeptala se Ráchel, co to má vůbec znamenat. Ale neustále pozorovala Leilu a Jacoba.

,,Teď není čas ti to vysvětlovat. Musíš jít s námi. Věř mi. Až dorazíme na místo, vše ti vysvětlím broučku." Mile se na neteř usmála.

Kate jí nikdy nedokázala říci ne. Její dokonalost vždy uchvátila úplně všechny. Měla modré oči, blonďaté vlasy a milí úsměv. Měla obě ruce v obvazech. Jednou ji Kate viděla, jak si je sundávala. Měla na obou rukách hluboké šrámy, ale nikdy se jí nezahojili, proč? Jako malá to nechápala a nechápe to stále. Snad jí to řekne sama. I ostatní byli takový. Tu krev na sobě měli stále. Proč?

Dívka se šla tedy hned převléknout a šla ven za ostatními. Kas jí přišla i s Leilou naproti. Vyrazili na cestu. Nevěděla, kam to jdou, takže byla ráda, že je u ní Kasandra. Ta malá černovlasá holčička, i když byla celá od krve, by rozveselila snad každého.

,,Hej sorry za to ráno, kdo by čekal, že se tak lekneš?" Prohlásil Jake se smíchem a šel s nimi.

,,Ale mohl si to tušit, no ne?" Zasmála se červenka.

,,Jake a něco tušit? Tak to leda ve snu!" Křikl Nikolas jejich směrem.

Začaly se tomu s holkami hrozně smát. Dokonce i Jake se k nim přidal. Šli oklikou na druhý konec města, kde se moc lidí nezdržovalo. Bylo tam za posledních pár let nahlášených hodně zmizení dětí. Drželi se celou cestu u lesa a pak se do něj vydali malou kamennou cestičkou. Les byl celkem hluboký a temný. Po chvilce chůze došli ke kolejím. Kate nevěděla, že jezdí vlak zrovna tudy. Hned v kamenné zdi pod kolejemi byl něco jako tunel.

Imuni vešli dovnitř, ale v polovině prostě zmizeli! Co to bylo?

,,Nemusíš se bát. Je to brána do našeho světa." Usmála se Leila a prošla taky.

,,Počkat, co!?" Divila se dívka.

,,Je to tajný portál do Underworldu,přesně do města Zeniflen. Tam my všichni žijeme. Vím, že tě to překvapuje, ale věř mi a pojď, ano?" Usmála se na ní Ráchel a vzala neteř za ruku.

Spolu s ostatními vešla do portálu. Když Kate otevřela oči, stála s Ráchel u lesa, ale úplně jiného, než před chvílí. Před nimi byl plác, na kterém nebyli stromy, ale dvou patrová budova. Vedle, po levé straně byl altánek a na druhé straně menší domeček. Vypadalo to úžasně.

,,Chceš to tady ukázat?" Zeptal se Kate Jacob přátelsky.

,,Kate, klidně s Jacobem pak můžeš jít, ale teď máme na práci důležitější věci." Řekl Sal rozhodně a odešel s Imuny pryč.

Ráchel odvedla neteř s sebou do jejich klubovny, aby jí mohla vše v klidu vysvětlit. Ostatní šli prý trénovat na zahradu. Zajímalo by ji, co myslela tím tréninkem?

Teta začala Kate vyprávět příběh o Vyvolených před ní a o tom, co vlastně dělali. Ráchel byla jednou z nich a tím, že byla Kate její neteří, byla také Vyvolená, ale zatím se její síla neprobudila.

,,Vyvolené používají svou sílu k zastavení zla, třeba Zerefa se snažíme zničit už tři roky. Během bitvy s ním zemřelo spousty Vyvolených a Creepů z Underworldu. Proto se musíš naučit i ty, používat sílu, kterou jsi zdědila po sestře a-,"

,,Počkej! Po sestře? Myslíš Mai?" Přerušila ji Kate rychle.

,,Ale ne. Máma ti to stále neřekla, co?" Řekla trochu sklesle.

,,Co mi měla říct?"

,,To, že si adoptovaná víš, ale co nevíš je, že máš sestru, dvojče. Ale ji někdo unesl, ještě když jste byli malé. Hledali jsme ji společně s policií, ale ti to po roce vzdali. My ne. Cítila jsem, že je naživu. Teď cítím, že je někde tady v Underworldu. Proto si tu ty, abys jí našla. Ale nejdřív se musíš aspoň polovičně naučit používat sílu."

,,Jakou sílu?" Divila se, ,,tohle slyším prvně v životě. Nikdo mi nikdy nic takového neříkal!"

,,Máš moc otázek, ale tak málo času Kate. Teď mi prostě musíš věřit."

,,Jak ti mám věřit, když ani nevím, kdo jsem!? Nebo že mám dvojče!? Proč jste mi to neřekli dřív? Jak to mám asi zvládnout? Proč já? Proč teď?"

Cítila, jak jí po tvářích stékají slzy. Kdo by se v tu chvíli divil, že?

Ráchel se k neteři naklonila a objala, ,,máma ti to nemohla říct, protože ji také znala jen krátce a neměla na to sílu. I po těch letech to stále bolí. Kate, uklidni se ano?"

,,Ne! Nechte mě být! Nevím, jak bych vám mohla pomoct! Prostě nevím!" Křikla dívka a utekla ven.

Neměla sílu na to, aby to poslouchala dál. Ráchel vyběhla hned za ní, ale nestihla to. Kate vběhla do lesa. Zatím co ona běžela pro ostatní, červenka už byla hluboko v lese, který ani neznala. Chtěla být prostě chvíli sama a všechno to vstřebat.

Nečekala, že toho nebude vědět až takhle moc. Nikdy před tím, by to Kate ani nenapadlo. Radši by v tu chvíli byla ve škole s přáteli, než tady. Co všechno se ještě stane..?