Bez dalších otázek, či protestů, šli všichni na své pozice. Obě skupiny se ozvali Salovi, a ten s jeho skupinou vyrazil k Zerefově základně. Luisovi se podařilo odlákat dost vojáků a potom je zabít, což pomohlo Salovi.

Hnědovlásek se k bratrovy přidal a společně se dostali do základny. Vždy, když se snažil někdo utéct, Sal ho zastavil a na místě připravil o život. Jeho černé oči se na slunci bojovně zaleskli, když k zemi srazil další dva vojáky. Cestu kolem základny najednou tvořilo rudé moře.

,,Co budeme dělat?" Zeptala se černovláska. Pohrávala si se stéblem trávy, nudila se.

,,Počkáme na rozkaz Sala." Usmála se červenka.

,,To je nuda!" Zanadávala opět Leila.

Pro Leilu bylo čekání nudné a příliš dlouhé, to stejné pro Kate, než zaslechla ten hlas. Někdo volal její jméno. Když se otočila na Liema a pak znovu na Leilu došlo jí, že to je někdo jiný. Někdo, koho už slyšela.

Když se červenka otočila do lesa, odkud zaslechla hlas, uviděla dívku. Byla tak ve stejném věku. Dívčiny bílé vlasy, ve kterých byly i dva černo bílé rohy, jí sahaly až k pasu. Její modré oči ve stínu stromů vypadaly nebezpečně. Krátké modré šaty měla potrhané a od krve. Polovinu obličeje měla černou, stejně jako levou ruku, a druhou bílou jako sníh.

Chvíli přemýšlela, kdo by to mohl být. Pak jí to došlo. Ta dívka vypadala úplně stejně, jako ta na fotce v Katině přívěsku od mámy a z té vzpomínky, kterou uviděla na základně Zerefa. Mohla by to být opravdu její sestra?

Když promluvila, její hlas zněl jako tisíc malých zvonečků, ale slyšela ji jen Kate:

,,Pojď za mnou, prosím."

Chvíli přemýšlela, co dělat. Ale když začala dívka odcházet, rychle se zvedla.

,,Kate? Co se děje?" Zeptal se Liem, což zaujalo i Leilu.

,,Vy dva tu počkejte!" Hodila Leile vysílačku a rozběhla se za... sestrou? Nereagovala na jejich zoufalý křik. To byla poslední věc, na kterou myslela.

Než si uvědomila, co dělá, byla hluboko v lese s jedinou myšlenkou- je to moje sestra?

Dívka se schovala za strom, ale když tam Kate doběhla, nebyla tam. Byla hluboko v lese, nebylo se kam schovat! Nebyla to jen iluze? Vyloučila tuto myšlenku hned, co se dívka opět ukázala. Otočila směr. Teď běžela na konec lesa Lomino.

,,Přestaň si se mnou hrát!" Křikla rusovlasá dívka. ,,Stůj! No tak, kdo jsi!?"

,,Nepustí mě odsud, pomoz mi!" Řekla jejím zpěvavým hlasem.

,,Kdo tě nechce pustit? Proč utíkáš? Chci ti pomoct!" Zastavila se, aby se mohla nadechnout. Dívka se najednou zjevila za ní.

,,Dávej si pozor, Kate." Řekla a znovu se rozběhla lesem pryč.

,,Sakra!" Křikla do větru a vyrazila za bělovláskou. ,,Tak stůj!"

Kate se zastavila a schovala k zemi za nejbližší strom. Zerefovi vojáci mířili směrem k základně. Teď litovala, že tam Leilu a Liema jen tak nechala. Ani jim nevysvětlila situaci. Nikdo o tom nesměl vědět.

Když se ujistila, že je vzduch čistý, zvedla se, rozhlédla se po lese. Nemohla jí najít. Rozhodla se, že zkusí štěstí- vydala se dál směrem, kam běžela posledně.

Doběhla na konec lesa. Na té části byl Lomino ohraničen srázem. Bělovlasá dívka stála kousek od jeho kraje. Nevypadala, že by jí běh nějak unavil. Za to Kate ano. Zpomalila krok a nakonec se zastavila asi tři metry od dívky.

,,Co to děláš? Proč jsme tady?" Ptala se Kate nechápavě.

,,Oni mi ji chtěli odvést, proto jsem je zabila."

,,Počkej, kdo chtěl koho odvést?"

,,Zabila jsem je, když ji chtěli vzít." Řekla provinile.

,,Koho ti chtěli odvést?" Zeptala se znovu Kate. Bála se odpovědi.

,,Tebe!" Křikla dívka, otočila se čelem ke Kate a se slzami v očích skočila ze srázu.

Kate se s křikem nahnula ze srázu a křikla její jméno:

,,Zoe!"

Dívka skončila ve vodě. Kate jí neviděla vyplavat. Rozbrečela se. Proč to udělala? Proč si vzpomněla až teď?

,,Proč tak pozdě?" Zeptala se sama sebe slabě. Klečela na kraji srázu, neschopná vstát. Nezmohla se na nic. To, kvůli čemu je tady, sen který měla, naději kterou měla, vše co měla, se náhle rozplynulo.

Otevřela přívěsek a koukla na fotku. Nechtěla tomu věřit. Nechtěl přijmout, že je její dvojče mrtvé. Nevěřila tomu, prostě jí to něco v ní nedovolilo.

,,Haj ty!" Křikl chraplavým hlasem jeden z vojáků. ,,Co tu děláš!?"

No super, ti mi ještě chyběli...

Červenka pomalu vstala ze země a koukla na skupinu vojáku před ní. Mohlo jich být tak patnáct. Pak ve své mysli zaslechla hlas. Hlas její sestry:

,,To oni mě k tomu dohnali. Prosím, zabij je, Kate."

Usmála se, vzala si dva své nože a koukla na reakci vojáků. Ti se hned rozběhli k dívce se zbraněmi v rukou. Připraveni Kate zabít.

Bez váhání se červenka vydala za nimi. Nezastavila se, ani když zaslechla z druhé strany dva své přátele. Stačily jí dvě otočky a pět vojáků leželo na zemi. Při dalším útoku Leila zasáhla a odvedla dívku stranou. O zbytek vojáků se postaral Liem.

,,Proč to děláš, Kate?" Zeptala se Leila se strachem v hlase.

Kate si sedla na zem, pustila oba nože a založila si hlavu do rukou. Tráva kolem se zbarvila do karmínové barvy, vzduch proťal křik vojáků. Atmosféra zhoustla.

,,Vzali mi ji... všechno mi vzali, Leilo." Řekla Kate po chvilce stěží.

,,Kate..." Posadila se k přítelkyni a objala ji kolem ramen. Kate se rozbrečela. Už neměla chuť skrývat, co se stalo. Všechno Leile a Liemovi řekla.

Od prvního setkání se Zerefem, jeho první základnu, nemocnici, až po události, co se stali před chvílí. Liem si povzdechl a Leila dál poslouchala. Ani jeden nevěděli, co říct. Kate se uklidnila. Bylo jí líp, když to konečně někomu řekla. Počítala s tím, že to bude muset říct i Ráchel a Salovi.

,,Kate, já nevím... nevím co říct." Řekla Leila omluvně.

,,To nevadí, už takhle je mi líp." Usmála se.

Leila chtěla ještě něco říct, ale přerušil ji Jake. Vzala vysílačku do ruky a zeptala se, co se děje.

,,Jsou uvnitř, jdete tam?"

,,Bude nám to chvíli trvat." Prohlásila Leila.

Kate jí vzala vysílačku: ,,Jakeu, počkej na rozkaz Sala, jasný!?" Pak už slyšela jen Dennyho, jak se žene k základně.

,,Pozdě." Zasmál se Jake.

,,Hovada, počkejte na nás před základnou!"

,,Rozumím."

Všichni tři se co možná nejrychleji proplétali mezi stromy. Kate se držela těsně za nimi, byla myšlenkami jinde. Chtěla se soustředit na to, co je čeká u základny ve vesnici, ale nešlo to. Musela myslet na Zoe. Konečně si vzpomněla, jak se jmenuje a vybavila si její úsměv, ale pozdě.