Byl první páteční večer a to pro nebelvírskou kolej znamenalo jediné- kolejní večírek pořádaný Poberty. Ti samozřejmě všechno pečlivě plánovali jako každý předchozí rok. Od výběru muziky, přes výzdobu společenky až po alkohol, který se musel tajně propašovat z hostince v Prasinkách.

"Myslíte, že přijde i ta Sonnet?" promluvil najednou Remus do ticha pokoje. Poberti už se váleli na postelích, protože zbývala jen hodina do vypuknutí oné velké události a oni už měli téměř vše nachystáno.

Sirius nakrčil nos a kysele se zašklebil. "Snad ses do tý chytrolínky nezabouchnul. Ale pokud přijde Evansová, McKinnonová a Feyová, myslím, že tvoje Sonnet si to nenechá ujít," Sirius naschvál její jméno podivně protáhl a věnoval při tom Remusovi šklebivý pohled. Ten jen pozvedl obočí.

"To, že jí říkám jménem neznamená, že-"

"Můžete se přestat dohadovat o Reaganový a radši mi poradit, co s Lily?" vkročil do jejich konverzace James, který se právě snažil zkrotit své vlasy hřebenem. Sirius se tomu pohledu zasmála, ale zrak přesunul zpět na Remuse.

"Klid, Reme," zasmál se. "Jenom bys měl vědět, že ji nebudu šetřit ani kdybyste spolu něco měli."

James u zrcadla si poraženě povzdechl, že ho nikdo neposlouchá, ale i přes to ho Sirius i Remus znovu ignorovali.

"Siriusi, u Merlina, hlavně měj soudnost. Chudák holka, ještě z tebe bude mít trauma," rozhodil ruce Remus.

"Začala si sama," pokrčil rameny Sirius a hlavou spadl na měkký polštář v posteli. Remus protočil oči.

"Ale ty máš na tom úplně stejnej podíl viny. Nemůžeš být vůči ní aspoň férovej?"

Sirius se pobaveně zasmál a s hraným dotčením se na Remuse zašklebil. "No dovol? Kdybych byl férovej není to žádná-" Větu ale nestačil dokončit, protože se pokojem rozezněl Jamesův popuzený výkřik.

"Můžete mě sakra poslouchat?"

________________

"Musíš tam jít," odhlédla od svého odrazu zrzka a přeměřila si Sonnet zamračeným pohledem. "Seš teď něco jako nebelvírská celebrita."

"Proč jako?"

Lily se plácla do čela a s Angelinou si vyměnila pobavený pohled. "Co je to za hloupý otázky?"

"Blackovi nikdo neodporuje, všichni ví, že to nemá smysl. A navíc kdykoliv se o to někdo pokusí, dopadne to špatně," vysvětlila Angelina a v zrcadle si zbězně upravila vlasy. Sonnet mlčela, pouze tázavě pozvedla obočí. Stále nechápala, jak to že má Sirius Black ve škole takový vliv.

"Ještě pamatuju toho kluka, kterej se s Blackem hádal. Nikdo vlastně moc neví, co se mu tehdy stalo, ale od tý doby je to snad nejtišší student Bradavic," přidala se Marlene s povzdechnutím. "Největší problém je, že Poberti prostě neznaj žádný hranice."

Lily pohledem zabloudila k hodinám na stěně a potěšeně zatleskala. Naopak Sonnet si jen poraženě povzdechla, trávit večer ve společnosti lidí nebyl úplně její šálek kávy.

Když všechny tři dívky sešly schodiště, byla už nebelvírská oslava v plném proudu. Sonnet viděla, jak do sebe její noví spolužáci bezmyšlenkovitě lili sklenky alkoholu a jak tancovali do rytmu hudby, jako by to bylo na tanečním parketu.

Lily se zasmála její pokleslé bradě a s rytmem hudby ji táhla dál davem až k vyskládané řadě kelímků. Marlene zkroutila rty do úšklebku a popadla láhev ohnivé whisky.

"Chceš?"

"Alkohol tlumí funkci nervové soustavy a mozkových center, hlavně frontálních. Navíc odvodňuje a dochází ke ztrátám tepla," Sonnet okamžitě vyhrkla. "Takže ne."

Marlene pozvedla obočí, ale hned na to se spiklenecky zašklebila. "Jedna sklenička tě nezabije. Naopak by tě zabilo, kdybys tady měla být bez alkoholu."

Sonnet beze slov pohlédla do kelímku se zlatavou tekutinou a zahnala všechny myšlenky na metabolické procesy rozkládající alkohol. Obsah do sebe vyklopila a až poté si vysloužila Marlenin spokojený úsměv.

"A party může začít!" vypískla nadšeně Marlene a vlnivými pohyby se ztratila v davu. Lily pobaveně zakroutila hlavou.

Sonnet byla ohromena tím množstvím podnětů kolem sebe, ale i přes to nedokázala přehlédnout kolik lidí po ní házelo zvláštní pohledy a vzájemně si s pohledem na ní šeptalo.

"Kde máš vůbec spolubydlící?" kývla hlavou Lily a rozhlédla se kolem.

"Eileen a Kate. Nějak jsme se nebavily," otočila se Sonnet přes rameno a ukázala na dvě blondýnky na gauči. Lily pokývla hlavou.

"Nejsou špatný, ale musíš si k ním najít cestu," přiznala Lily. "Ale v klidu, já ji teda ještě taky nenašla."

Sonnetino uchechtnuní ale přerušil další příchozí člověk. Zrvavý chlapec s pihami se natáhl pro kelímek a následně se otočil k Sonnet a přejel ji pohledem.

"Ty seš ta holka, co ví všechno, ne?" vypustil z úst a Sonnet i Lily ihned poznaly, že už toho hodně vypil nejen z toho, jak moc široký úměv měl.

Sonnet si nemohla pomoct a nadzvedla obočí.

"Neříkám, že vím všechno, ale rozhodně vím hodně. Vlastně vědět všechno není možné, protože věda ještě nepro-"

"Ty jo," vydechl nad její rychlou mluvou, ze které při svém opilém mozku skoro nic nepochytil a kývl ohromeně k Lily, která mu pohled s úsměvem opětovala.

"Myslíš Lily, že by se tvoje kámoška zapojila do naší hry?"

V tu chvíli, kdy zrzce došlo, co má na mysli jen překvapeně vykulila oči. Už teď cítila, že z toho nekouká nic dobrého.

Nestačila ale odpovědět, protože ji přerušila Sonnet svým dychtivým hlasem.

"Jaká hra?"

Zrzek se vítězně zašklebil. "Podávaj se různý vědomostní otázky a hádanky. Vždycky, co odpovíš špatně se musíš napít. Kdo zůstane poslední při smyslech vyhrává," rozhodil radostně rukama, jako by to byla ta nejlepší hra na světě.

Sonnet se podivně zamračila. "Já myslela, že tohle není Havraspár?"

Lily se její poznámce zasmála, ovšem ihned ji šťouchla do ramene a co nejvíc nenápadně naznačila, aby ji ani za nic nenapadlo se přidat.

"Já tě vidím," zamelodoval na Lily zrzek. "Navíc, furt vyhrává Black nebo Cooper, už to chce někoho novýho."

Sonnet chtěla hru už dávno zamítnout, ovšem když uslyšela Blackovo jméno, nemohla si pomoct. Polil ji takový pocit soutěživosti a nesympatie, a než se vůbec stačila vzpamatovat už vyhrkla jenom důrazné: "Dobře."

"Máš snad přání zemřít?" sykla jen Lily, ovšem to už hnědovláslu táhnul chlapec k nebelvírským pohovkám. Sonnet okamžitě poznala Siriuse Blacka rozvaleného vedle blondýnky s ofinou, na jejímž stehně spočívala jeho ruka. Kolem bylo i několik dalších spolužáků včetně Remuse a Petera Pettigrewa. Jen Potter byl na druhé straně společenky. Všichni se hlasitě smáli a přeřvávali hudbu, dokud zrzek nezastavil a pozornost přenesl na Sonnet.

"Našel jsem posledního účastníka naší hry," zavýskal zvesela a od ostatních se ozval nadšený jásot. Sirius konečně zvedl pohled a na Sonnet se zašklebil.

"Reaganová, opět se snaží prokázat svojí chytrost. Jak jinak," protočil se smíchem oči a blondýnka vedle něj se k němu přidala. Sonnet si všimla, že jako jediný neměl alkoholem tolik zčervenalé tváře a naopak vypadal poměrně střízlivě.

Lily stála hned za Sonnet, podpůrně ji zmáčkla rameno a radši do sebe vyklopila zbytek svého kelímku.

"Takže je vás deset! Já budu porotce a budu to všechno kontrolovat, takže se ani nesnažtě podvádět," zrzek zatleskal s fanatickým nadšením v očích.

"Tu hru vymyslel on a od tý doby ji všichni hrajou. Většinou si všichni myslí, že Blacka porazí, ale je to celkem těžký," šeptla Lily.

Sonnet zaváhala, ovšem svému mozku stoprocentně věřila.

Deset zúčastněných se posadilo na měkký koberec a kolem se shluklo jen několik málo přihlížejích. Zrzek vypadal z organizace hry opravdu nadšený stejně jako ostatní spoluhráči včetně Blacka, který se už teď namyšleně šklebil.

"Tak začněme děcka," zazubil se. "Pravidla znáte. A ten kdo ne," pohledem střelil po Sonnet, "musí je pochytit v průběhu. Čeká nás dlouhá noc!"

Sonnet si všimla, kolik lidí se začalo shlukovat kolem.

"Tak Becco," otočil se zrzek k blondýnce, "dáváš první otázku Siriusovi. A začínáme zlehka!"

Zmíněná dívka se s úsměvem otočila k Siriusovi a chvilku zapřemýšlela. V tu chvíli mohla Sonnet celá hra připadat nesmylná sebevíc, ale ona věděla, že Siriuse Blacka porazit musí.

"Siriusi, kde bys našel bezoár?" zeptala se. Sirius se znovu ušklíbl.

"Becco, vážně?" přerušil je pihovatý chlapec. "Když jsem řekl zlehka, nemyslel jsem učivo prváků! Ale fajn, co já s váma."

Becca zčervenala, ale vlastně to přes všechnu tu opilost ani vidět nebylo. Sonnet dál sledovala ostatní, téměř by přeslechla větu, že si má Sirius vybrat, komu položí otázku.

"Reaganová," křivě se usmál.

Několik přihlížejících zavýskalo a Sonnet by přísahala, že někdo i tleskl radostí. Teď už věděla, co Lily myslela pojmem celebrita.

"Do toho, Blacku."

"Pět souhvězdí, který teď můžeš vidět na obloze," pronesl Sirius, jako by ho to ani nezajímalo, přestože doufal, že Sonnet odpověď znát nebude. Většina spolužáků při Astronomii usínala a na škole nemohl být větší zapálenec do hvězd než Sirius. Sonnet ale okamžitě rozkvetl úsměv na rtech.

"Cassiopea, Beran, Pegas, Andromeda a trochu Velký vůz, vážně?" Sonnet vyhrkl jedním dechem, ovšem uštěpačný pohled si neodpustila. Siriusovi se pevný úšklebek rozšířil.

"Zahřívací kolo," věnoval jí pohled. "A správně."

Hra ubíhala a Sonnet nevěřila, kolik lidí v ní našlo zábavu. Hudba stále hrála a několik spolužáků tančili, přesto se kolem jejich kroužku vytvořil hlouček lidí, který hlasitě podporoval své favority. Becca už dávno vypadla, ve hře byl už jen lehce podnapilý Cooper, River, Olive a Sonnet se Siriusem. Ti dva byli jediní, kdo si ještě ani nelokl. A všem bylo jasné, kdo bude ve finále.

"No to se podívejme, kdo nám zůstal poslední," zaradoval se zrzek, čímž donutil všechny přihlížející k nadšenému výskotu. Všichni věděli, že Sirius Black se nikým porazit nenechá.

Ale pro Sonnet byla celá hra až moc lehká a to, že se do finále dostal i Black ji drásalo nervy.

"Finální otázky vyberu já. Uvidíme jestli je Reaganová opravdu tak chytrá, jak říká," pronesl znovu chlapec a jako první se otočil k Blackovi, který ležel rozvalený na gauči. Do pořadatelova ucha se ze všech stran hrnuly návrhy na otázky, ovšem on měl rozhodnuto.

"Blacku, celkem o kolik propadlo minulý rok Zmijozelálů než Nebelvírů?"

Black se nejprve zatvářil zaskočeně, ovšem okamžitě se mu po tváři rozlil zamyšlený výraz. Zašklebil se.

"Minulej rok propadli jenom dva kluci z Mrzimoru, takže nula," pyšně se ušklíbl a hodil po Sonnet vítězný pohled. Ta jen přetočila oči.

"To je správně!" vykřikl hlasitě zrzek, načež celá společenská místnost zajásala. Teď už Sonnet nikdo nedával naděje.

Po chvíli se ale i na ni otočil, v tu chvíli by bylo slyšet i spadnutí špendlíku, kdyby v pozadí nehrála hlasitá hudba.

"Kolik je v Anglii kouzelnických autobusů?"

Ticho okamžitě přerušil Lilyin naštvaný hlas.

"To není fér!" rozhodila ruce. "To přece nikdo nemůže vědět. Pochybuju, že to Black ví."

"Nebyla to otázka na mě, Evansová," mrknul na ní, což ji ještě víc rozzuřilo.

"Víš to vůbec ty, Felixi?" přikrčila na pihouna obočí, ten se ale jen opile uchechtnul a ukázal na Sonnet.

"Uvidíme, co nám Reaganová řekne."

Sonnet ale jako by jejich konverzaci vůbec neslyšela, zůstala potopená ve své hlavě. Tu ale najednou prudce zvedla a Blackovi věnovala křivý úsměv.

"238."

Sirius si odfrknul. "To sis tipla?"

"Ne, odhadla posle počtu kouzelníku v Anglii, rodin a jejich vlastnictví transport-" Sonnet ani nestačila svou úvahu doříct, protože ji Felix přerušil. Otočil se na všechny přihlížející, kteří jen koukali s pokleslou bradou.

"Tak dámy a pánové, vypadá to, že máme první remízu v historii. Jak mi tady Cooper s tou bichlí našeptává, v Anglii skutečně je 238 kouzelnických autobusů," vydechl téměř nevěřícně s úsměvem. Lily se na tváři rozsvítil úsměv, ovšem Sonnet se jen poušklíbla.

Viděla na Blackově tváři, jak zuřil, když si ostatní pošeptávali o tom, že má Sonnet možná přeci jen šanci neprohrát.

Zvedl se z gauče a k Sonnet zamířil.

"Být tebou bych šel spát, protože zítra začíná naše soutěž. A věř mi, že bude těžší než tahle hloupá hra," pronesl.

Sonnet se zvedla ze země a zadívala se mu do očí. Ta ovšem naprosto ignoroval jeho předchozí větu.

"Gratuluju ke spolu vítězství," pokývla hlavou společným úsměvem a otočila se na patě. Lily se vedle ní hned namáčkla.

"U Merlina, Sonnet. Jakkoliv je tvůj mozek velkej, nemáš tušení, do čeho ses právě namočila," zašeptala se starostlivým pohledem.

A Sonnet to opravdu nevěděla.

__________
Příští kapitola už bude první kolo Sirius versus Sonnet! Tak, jaké z toho máte pocity?