87

Dneska máme měsíční výročí.

Vzal jsem jí tedy na sochu svobody a tam jí předal dárek.

Nechal jsem si tam dovézt pugét růží a už před tím jsem jí koupil náhrdelník a k tomu ještě takový ten sypací prášek do pusy, o kterém říkala, že ho jedla celé svoje dětství.

Moc se jí to líbilo.

A ani ona nezapomněla.

Koupila mi lízátko, o kterém jsem básník už dva týdny a k tomu náramek a plyšáčka.

Přiznávám, že to lízátko bylo stejně nejlepší.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top