87
Dneska máme měsíční výročí.
Vzal jsem jí tedy na sochu svobody a tam jí předal dárek.
Nechal jsem si tam dovézt pugét růží a už před tím jsem jí koupil náhrdelník a k tomu ještě takový ten sypací prášek do pusy, o kterém říkala, že ho jedla celé svoje dětství.
Moc se jí to líbilo.
A ani ona nezapomněla.
Koupila mi lízátko, o kterém jsem básník už dva týdny a k tomu náramek a plyšáčka.
Přiznávám, že to lízátko bylo stejně nejlepší.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top