,,Hledej, co můžeš."
,,Jak se řekne francouzsky zmrzlina?"
,,Crème glacée."

(p.a. překladač forever 😂)

,,A vidíš to tady někde napsaný?"
,,Přímo tady." ukázala jsem na nápis a vydala se do uličky.
,,Tak když si říkala všechnu, tak vezmem všechnu, ne?" opřel se o mé rameno.

Uchechtla jsem se a rozhlížela jsem se po nějaké zmrzlině. ,,Když jsou určitě všechny dobrý."
,,To sice jo, ale chce to jen jednu speciální."

,,Je zajímavý, že tě absolutně nezajímá, že z tohohle můžeme mít problém." dodala jsem.
,,Z toho, že kupujeme zmrzlinu?"
,,Z toho, že jsme utekli."
,,Klid, Ellie. Tohle nám učitelka může odpustit."
,,Může, ale nemusí."
,,Odpustí, když.." vytáhl z mrazáku zmrzlinu. ,,ji nabídneme tuhle zmrzlinu." zamával mi s ní před obličejem.

Protočila jsem očima a vzala jsem mu ji z ruky. ,,Tu berem."
,,Ale nedáme ji učitelce, že ne?"
,,Samozřejmě, že nedáme."
,,Tak jak nám má odpustit?"
,,Vyřešíme." pokrčila jsem rameny a vydala se k pokladně. Chris k našemu nákupu hodil ještě dvě čokoládové tyčinky.

•••

Vrátili jsme se zpátky na hotel a doufali, že nepotkáme nikoho ze třídy. Nebo hůř - učitelku.

Pomalu jsem odemkla dveře od pokoje a rozhlédla jsem se kolem. ,,Je tam někdo?" zeptal se mě.
,,Nejspíš ne." zasmála jsem se.
,,Nejspíš?"
,,Tak to zjistíme.."

Vešla jsem dovnitř a stoupla jsem si doprostřed pokoje. ,,Je tu někdo?!" zakřičela jsem z plných plic.
,,Tos nemohla projít každou místnost zvlášť? Není jich tu tolik."
,,To mě nenapadlo.."

Chris prošel kolem mě a lehnul si na gauč. ,,O co se snažíš?"
,,Jenom ležím."
,,Sám tomu nevěříš."
,,Nevěřím tomu, že tu ležím."
,,Ne.. ty tu neležíš jen tak."
,,Máš pravdu. Podej mi tu zmrzlinu."
,,Nepodám. Vstaň si." zasmála jsem se a zmrzlinu položila na linku.

,,Ellie..!" zakňučel.
,,Co je?"
,,Mně se nechce vstávat."
,,Nebuď líný."
,,Říkáš ty?" zasmál se.

Vzala jsem zmrzlinu z linky a hodila ji po Chrisovi. ,,Ellie!"
,,Co máš zas za problém." šla jsem k němu, zmrzlinu, která spadla na zem jsem zvedla a podala mu ji.

Přitáhl si mě za zápěstí a spadla jsem na něho. ,,Už tu zmrzlinu nezvednu."
,,Ani nemusíš."
,,Proč ne?"
,,Mám tebe."

,,Nehýbej se."
,,Proč ne?"
,,Zkus to a uvidíš sám."
,,Za pokus to stojí."

Chris se trošku posunul a způsobil, že jsme oba spadli na zem. ,,Ty si debil."
,,Je v pořádku?" zeptal se.
,,Kdo?"
,,Ta zmrzlina!"
,,Co já vím." zasmála jsem se.
,,Tak se podívej."

,,Co vyšiluješ?"
,,Je to zmrzlina!"
,,A?"
,,Mohla se zranit."
,,A co já?"
,,Ty žiješ." zasmál se. ,,ne.. promiň." nabídl mi pomocnou ruku a vstala jsem. Když jsem se otočila na zem, tak naše zmrzlina nevypadala zrovna nejlépe.

,,Dáme ji učitelce?" podívala jsem se na něj.

Chvilkama koukal na mě a na zmrzlinu. ,,Jo, dáme ji učitelce."