Vzali jsme si pár nejdůležitějších věcí a vyšli jsme z pokoje a zamířili dolů, kde jsme se měli sejít. Tři spolužáci tam už stáli. Zůstali jsme kousek od nich.

,,Ellie? Pojďte s Chrisem za námi." řekla Sam.

Podívala jsem se na Chrise a ten se jen usmál. ,,Pojď za nimi." řekl mi.
,,Dobře."

,,Byli jste někdy už v Paříži?" zeptal se nás Jack.
,,Jo." řekli jsme s Chrisem sborově a zasmáli se.
,,Mám otázku." ozvala se Sam.
,,No?"
,,Vy spolu chodíte?" zeptala se a uculila se.
,,Ano, chodíme." usmál se Chris a chytl mě za ruku.
,,Jste spolu roztomilí."
,,Děkujeme." uchechtla jsem se.

,,Máte dneska něco v plánu?" pokračovala Sam.
,,Ani ne. Proč se ptáš?"
,,Chceme se večer podívat na Eiffelovku. Myslím, že to bude vypadat úžasně." dořekla to za ní Mia.

Chtěla jsem něco říct, kdyby mi do toho neskočil Chris.

,,Rádi půjdem."
,,Opravdu? To je skvělý." zasmál se Jack. ,,aspoň tam nebudu jediný kluk."
,,To tam chcete jít jen vy tři?" zeptala jsem se.
,,My tři? Nás pět bych řekla." odpověděla Sam.

,,Andrew nejde?" zeptala se Mia.
,,Ne, ten si chce nejspíš užít s Tay." odpověděl s nezájmem Jack.
,,Co ti dva spolu mají?" zeptal se Chris.
,,Spí spolu.." vysvětlila mu to Sam.

Až na to přijde učitelka, že tu spolu spali bude problém. Pokud to nezjistí a budu to vědět, že spolu spali, tak nedivím jediný důvod, proč bych se tu já nesměla vyspat s Chrisem.

,,V kolik?" přerušila jsem jsem jejich konverzaci.
,,Přijdeme v osm." podívala se na mě Sam.
,,V osm? Když to celkem už pozdě." zděsila jsem se.
,,Klid Ellie, učitelka o tom vědět bude." řekla Mia.

Mezi naším rozhovorem přišli i ostatní a s nimi i učitelka.

,,Osmnáct, devatenáct..tak jo. Jdeme." přišla k nám.
,,Kam vůbec jdeme?" zeptala jsem se naší skupiny.
,,K Eiffelovce."
,,Tak proč tam chcete jít večer?"
,,Večer to bude úplně něco jiného."
,,Hmm, chápu." zasmála jsem se.

Šli jsme před náš hotel a učitelka začala hledat cestu.

,,Vy nevíte cestu?" zeptala jsem se jí.
,,Ne, nevím. Zkus si najít v Paříži levnější hotel.."
,,Já říkala, že jsme měli jít pod širák." ozvala se Sam.
,,Ne, to ne. Jde se!" zakřičela na nás, když to našla v mobilu na mapě.

Procházeli jsme nádhernými ulicemi Paříže. Vypadá to taky naprosto úžasně. Vzala jsem si s sebou mého skvělého kamaráda foťáka, abych si zachovala vzpomínky. Fotila jsem naprosto všechno, co mi přišlo zajímavé. Takže vlastně všechno.

•••

Ani jsem nemusela přemýšlet, jestli jsme už na místě. Skoro všichni začali šílet, když z dálky viděli tu vysokou ocelovou věc. Jenom jsem se pousmála a vyfotila si ji i z dálky.