Celá nudná hodina matematiky, jak se na začátku zdálo, nebyla zase až tak nudná.

Celkem jsme se i nasmáli, protože jsme kromě počítání příkladů řešili i třídnické věci a bez nějakého příběhu ze života se tahle hodina nemohla obejít.

Samozřejmě se středa nemůže obejít bez hodiny biologie. Jak já miluju biologii, to není ani možný.

Nejrozumnější by stejně bylo se v hodině nesmát. Kéžby to ještě šlo. Představa, že nějaké spolužačce se udělá špatně z něčeho je k nezaplacení.

****

,,Nechtěla jsem to tahat do hodiny matematiky, tak vám to řeknu teď." pronesla naše třídní, když si sedla za katedru. Co by tak mohla tahat do hodiny francouzštiny?

,,Je skoro konec října a v prosinci se jede do Paříže, tak jsem si řekla, že vám všechny důležité informace dám teď."

Teď? Když to do té doby někde ztratím. Paní učitelko, to není dobrý nápad. Já to nechci.

Stoupla si a začala nám dávat papírky. Jo, jasný, chápu. Ne, nechápu.

,,Kdo má sakra vstávat ve 4 ráno?"
,,To jsem si taky říkala." odpověděla jsem Chrisovi.

,,Nechte si ty připomínky, vy dva."
,,Jak dlouho pojedeme?" zeptal se zas Chris.
,,Neptej se radši." řekla jsem mu.
,,Mu to řekni Ellie."

,,Šest hodin."
,,Cože?"
,,Slyšel si."
,,My pojedeme z Londýna do Paříže šest hodin?"
,,Ano." zasmála jsem se.

,,Já tam umřu." uchechtl se a zakroutil hlavou.
,,S radostí umřu s tebou."

______________

Píšu, co můžu a stejně nestíhám. Potřebuju se pohnout do toho prosince v příběhu! 😄 Ach jaj, budu ráda, že se k tomu fakt jednou dostanu 😂

Přežijete ještě 22 dní školy jako já a máme tu vánoční prázdniny 😊❤