,,Pojď. Tohle jsem ti nechtěl ukázat." vyrušil mě z přemýšlení.
,,Jsem si říkala, že tohle není moc místo na ukázání." zasmála jsem se.
,,Jo, já vím." usmál se.

,,Je to odtud kousek."
,,To je dobře, nemám moc náladu na dlouhé procházky."
,,Ale jinak je máš ráda?"
,,Samozřejmě."

****

,,Teď jsme oficiálně tady." ukázal na velký park s několika stromy a lavičkami.
,,Tady jsem vždycky chodívala s mámou, když jsem byla malá. Milovala to tady a já taky."
,,Klidně můžem jít jinam."

,,To je v pohodě." zasmála jsem se. ,,ráda tady budu."
,,Tak jo. Mám tady jedno určený místo a chci ti ho ukázat."
,,Přemýšlíš tam?"
,,Občas. Je to daleko pěšky."

Pokývala jsem hlavou, že chápu a vydali se cestičkou kolem které byly všude listnaté stromy a vypadalo to úžasně. Naposledy jsem tady byla asi před šesti lety a je to tady pořád stejný.

Došli jsme k jednomu velkému stromu z kterého by byl naprosto parádní výhled. Když jsem viděla Chrise, jak leze na ten strom, tak jsem se začala smát.

,,Co to děláš?" zeptala jsem se ho ze smíchem v hlase.
,,Nesměj se a polez."
,,Co když spadnu?"
,,Tak spadneš."
,,A chytíš mě kdyžtak?"
,,Hmm.." chvíli přemýšlel. ,,ne." zasmál se.
,,Počkám na tebe tady."

,,Ellie, polez. Prosím."
,,Ty mě prosíš?"
,,Hádáš správně." chytil se poslední větve a sedl si na místo, kam chtěl.
,,Musím?"
,,Ty se bojíš výšek?"
,,Jsi velice všímavý." zamumlala jsem.
,,Nevíš, o co přicházíš." začal houpat nohama.
,,Fajn, fajn. Lezu, okay?"
,,To zvládneš, Ellie."

Začala jsem obcházet strom a hledat místo, kama bych se dostala nahoru.

,,Co hledáš?"
,,Cestu do tajemné komnaty. Nech mě dělat moji práci." Zasmál se.

,,Tudy polez."
,,To vypadá moc nebezpečně."
,,Tak proč jsem tudy vylezl já?"
,,Každý není jako Chris." poslechla jsem ho a dala nohu na místo, kam přibližně ukázal Chris.

,,Vidíš, že ti to jde, Malířko."
,,Jak vysoko jsem?"
,,Deset centimetrů?"
,,Co?! Aghrr." začala jsem šplhat rychleji až jsem byla u Chrise.
,,Teď si asi víc, jak tři metry." zasmál se.
,,Mám se dívat dolů?"
,,Nope."

,,Budu ti věřit." vyhoupla jsem se na větev, kde sedí Chris a sedla si vedle něj. ,,wow."
,,Dobrý, co?"
,,Je to tu pěkný, vlastně dokonalý."
,,Ale lepší je, když seš tady večer. Je z tudma krásný západ slunce."