#22. Kapitola✔

,,Kdy má přijít táta?" zeptal se Chris a posadil se vedle mě.
,,Odpoledne."

Jenom přikývl a přisunul si k sobě svoje kafe.

,,Co máš dneska v plánu?" zeptala jsem ho.
,,Zřejmě nic. Vypadá to zase na bouřku." poukázal ven přes okno.
,,To znamená, že zas budu venku v té bouřce a ty mě zas odvezeš." zasmála jsem.

,,Nope, věděl jsem, že bude pršet. Chtěl jsem jít dřív než ty a pak pro tebe přijet."
,,Proto si mi neodpověděl?"

Vytáhl mobil a začal něco psát.

,,Prosím, nepiš mi nic, když jsme spolu." chytla jsem ho za ruku, aby se na mě podíval.

,,Proč?" povzdychl si.
,,Je lepší, když mluvíš."

Zasmál se, pokroutil hlavou a mobil zpátky schoval.

,,Děkuju." usmála jsem se.

,,Když nad tím tak přemýšlím, tak půjdu někam. Chci ti něco ukázat."
,,Mám se bát?"
,,Nemusíš."

,,Kdy?"
,,Až přijde tvůj táta, ať ví, kde seš."
,,Je ti jasný, že tady nemůžeš být až přijde?"
,,Já vím. Až přijde, tak mi napíšeš a já přijedu." usmál se.
,,To zní jako plán."

****

Slyšela jsem klíčky v zámku, což znamenalo, že se táta už vrátil.

,,Ahoj tati, jak bylo?"
,,Ahoj. Měl jsem se jako vždycky. Však to znáš."

Šel do obýváku a cestou mi dal pusu na čelo. Ta nebyla jako od Chrise.

,,Já půjdu ven. Čekala jsem na tebe."
,,Dobře, do devíti doma."
,,Se nezeptáš ani s kým jdu?"
,,Nope."
,,Nepoužívej slovo nope, nejde to k tobě." zasmála jsem se a přesunula se za ním do obýváku.

,,Když si to přeješ."
,,Takže..?"
,,S kým jdeš ven?"
,,To ti neřeknu."
,,Tak vidíš." zakroutil hlavou a pousmál se.

,,Se spolužákem. Ten, co mě včera dovezl domů."
,,A opravdu s ním nic nemáš?"
,,Ne, nemám. Jsme jenom kamarádi."
,,Ellie, znáš přece slova jenom kamarádi."
,,No, jasný. Ale on je jiný."
,,Věřím ti, prcku. Kdy půjdeš?"
,,Napíšu mu."

Malířka : Můžeš přijet :)
Čtenář : Hlavně se neunuď než přijedu

Šla jsem do pokoje a převlékla jsem se. Trošku jsem se přemalovala a rozpustila si vlasy.

,,Vypadáš, jako by jsi šla na rande." řekl táta, když jsem si šla pro klíčky.
,,Na žádný rande nejdu.." usmála jsem se.
,,Vypadáš skvěle."
,,Díky." usmála jsem se a vzala si klíčky od domu.

Za chvilku jsem uslyšela z venku troubení. Šla jsem k oknu a uviděla Chrisovo auto.

,,Měj se, tati."
,,Ty taky."

Klíčky mám a mobil taky. Můžu jít.

_________________

Zbývá pár reads a máme 600, což je naprosto neuvěřitelný 💞

Stay awesome 💙

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top