Usmívám se jak idiot, jenom kvůli tomu, že mi Chris napsal, že můžeme chodit po Paříži spolu. Budeme jako zamilovaný pár! Třeba se budeme držet za ruce! Chápete to? Já, Chris a Paříž!

Malířka : Můžeme :)

Samozřejmě mu nemůžu napsat nebo říct, že si to takhle představuju. Už jen kvůli tomu, že se to nestane.

Ale víte, co se mi na tom ještě líbí? Když přijdeme zpátky, tak budou Vánoce. Už jen ze slova Vánoce mi vyskočil další radostný výraz na obličeji.

Čtenář : Bude to zábava, vůbec Paříž neznám

,,Kdo ti pořád píše?"
,,Ehmm.. jeden kluk," cítila jsem, jak mi zrudly tváře.
,,Héj, ty toho dotyčnýho máš ráda!" šťouchla do mě.

Zrudla jsem ještě víc.. ,,Ellie! Mluv semnou.."
,,Ty mi to děláš schválně?" zabručela jsem, aby to neslyšel moc Chris.

Vyvalila na mě oči a naznačila mi omluvný pohled. ,,Tak já vás tady nechám o samotě," odešla k pultu.

Čtenář : Co to bylo? :D
Malířka : Tohle se nikdy nestalo..
Čtenář : Co by se mělo stát?
Malířka : Ty víš.. ou, já taky vlastně nevím
Čtenář : Nejsi moc dobrá lhářka, co? :D
Malířka : To mi nemusíš psát dvakrát
Malířka : Kdy se domluvíme na ten projekt?

Čekala jsem na odpověď, ale ta nějak nepřišla.

Malířka : Chrisi?
Čtenář : Už půjdu, mám doma ještě práci
Malířka : A prý, že já neumím lhát
Čtenář : Mám tě rád, ale už musím jít, promiň

On mě má rád? Aww, to si děláš srandu? Oh, můj bože! Mám nesmírnou radost!

Malířka : Ok
Čtenář : Ok

______________

UltraMegaNejvícSuperÚžasná krátká kapitolka, ale doufám i v Poseidona, že vám to nevadí 😄

Každopádně vám chci i strašně poděkovat za 300+ reads, je to neuvěřitelný! 😍😍

A klidně můžete zkouknout citáty, znovu jsem je rozjela a každej den přidávám nový 😊😊